Aerodrome Festival rozšiřuje program o Portugal. The Man, Milky Chance, Chvrches a Nothing But Thieves

Aerodrome festival potvrzuje další účinkující! Na jeho pátý ročník, kterému budou vévodit Macklemore, Nine Inch Nails a Wiz Khalifa, dorazí také německé duo Milky Chance známé především díky celosvětovému radiovému hitu Stolen Dance nebo jeden z největších objevů posledních let – skotští Chvrches, které si vedle BBC Radia nebo prestižního časopisu NME oblíbili také Depeche Mode. Dalším pozoruhodným úlovkem pořadatelů festivalu jsou Portugal. The Man, jejichž aktuální album Woodstock opanuje prodejní i rozhlasové hitparády po celém světě nebo Nothing But Thieves, kteří své koncertní zkušenosti sbírali po boku Muse, Arcade Fire či Twenty One Pilots.

Nově potvrzenou čtveřicí kapel organizátoři festivalu potvrzují dříve avizovanou dramaturgickou změnu, kterou pátý ročník Aerodromu projde. Z dříve známé jednodenní hudební akce oblíbené především u příznivců rocku, hard coru a metalu, se letos promění v plnohodnotný třídenní festival, který na dvou pódích nabídne přes třicet zahraničních vystupujících z popové, rockové, hardcorové, hip hopové i elektronické scény.

V tuto chvíli je známých dvacet jmen. Zbylých dvanáct (včetně headlinera páteční noci) bude zveřejněno záhy.

Na návštěvníky Panenského Týnce, na jehož letišti ve dnech od 28. do 30.června se Aerodrome uskuteční, bude čekat i bohatý doprovodný program poskytující různé formy relaxace i vyžití pro příznivce adreanalinu.

Více informací k dispozici na www.aerodrome.cz

Vstupenky jsou v prodeji ve všech běžných předprodejních sítích.

Aerodrome Festival 2018 stávající line up:

Čtvrtek 28.6.:

Stage 1: Wiz Khalifa, MO

Stage 2: Parkway Drive, Bullet For My Valentine, Underoath, Thy Art Is

Murder, Crossfaith

 

Pátek 29.6.:

Stage 1: Chvrches, Portugal. The Man, Milky Chance, X Ambassadors

Stage 2: Stone Sour, Silverstein

 

Sobota 30.6.:

Stage 1: Macklemore, Nine Inch Nails, The Kills, Kodaline, Nothing But

Thieves

Stage 2: Limp Bizkit, Hollywood Undead

Klára Vytisková pozve do Lucerna Music Baru švédsko-maďarskou divu Antonii Vai

Klára Vytisková po delší pauze chystá klubový koncert. S kapelou Klara & The Pop vystoupí 8. března v pražském Lucerna Music Baru, kam si pozvala mimořádného hosta. Na pódiu se s ní vystřídá charismatická zpěvačka, skladatelka a hudebnice Antonia Vai s maďarsko-švédskými kořeny. V den, který symbolicky vzdává mezinárodně úctu všem ženám, se tak na jednom podiu potkají dvě navýsost pozoruhodné dámy s výraznými hlasy i originální hudbou. Antonia Vai, jež svůj styl nazývá nejčastěji poetickým soulem, nestojí s Klárou Vytiskovou na pódiu poprvé. Klára s kapelou byla jejím hostem při křtu nového alba v legendárním budapešťském klubu A38. „S Antonií jsem se potkala v Budapešti, typicky Maďarsky energická holka, která vyrůstala ve Švédsku. Sešly jsme se v kavárně a večer daly super koncert v klubu na lodi A38 a teď se těším, že vezmu Antonii na kávu v Praze a večer si to zopakujeme v LMB,” těší se Klára Vytisková a dodává: „Myslím, že obě v sobě máme vášeň pro soul, ale každá ji posouváme trochu jiným směrem.” Koncerty obou umělkyň v Praze a Budapešti jsou podpořeny projektem SoundCzech – Connect, připraveným Czech Music Office – kanceláří pro podporu české hudby v zahraničí.

Klára Vytisková se stala v loňském roce podruhé maminkou, i proto se na koncertních pódiích objevuje zřídka. Mohli jsme ji vidět na pár vybraných domácích letních festivalech i prestižním Szigetu. Naposledy se přihlásila loni na podzim se singlem 2in1.

YouTube Preview Image

Vstupenky na koncert, který se koná 8. března od 20 hodin v Lucerna Music baru je možné zakoupit na www.musicbar.cz. Cena vstupenek v předprodeji je 230 Kč. Více informací na na www.klaravytiskova.cz nebo na Facebook události: https://www.facebook.com/events/2050871935154196/.

Antonia Vai je jednou z nejzajímavějších zpěvaček na současné maďarské hudební scéně. Pro její alternativně pop soulový styl jsou typické drsně a výbušně vyprávěné texty písní, v hudební složce najdeme příměsi flamenca, balkánu či world music. Sama Antonia se s nadhledem řadí do škatulek poetic soul, dramatic folk a melodic bitch slap. Její originální stylové rozkročení je dáno do značné míry jejími kosmopolitními kořeny a životními zkušenostmi.

Švédsko-maďarská zpěvačka, hudebnice a skladatelka se narodila a vyrůstala ve Stockholmu v rodině maďarských emigrantů. Hudbě se věnuje od dětství, první nahrávky vznikaly v její teenagerské ložnici. Později sbírala zkušenosti v Londýně a cestovala po Evropě. Vlastním nákladem vydala první dvě alba. V roce 2013 se přestěhovala do Budapešti, aby zde vstoupila na hudební scénu. Příchod do Budapešti znamenal zlom v její kariéře spolupráce s mezinárodní sestavou Antonia Vai Bandu ji vynesla pozornost u širšího publika a odehrála na 150 koncertů v Maďarsku, Švédsku, Německu, Polsku, Brazílii a dalších zemích. Byla nominována na písničkářku roku, vystupuje často v maďarské televizi. Páté album Ritual vydala na podzim loňského roku.

 

 

Britské kytarovky v Praze. V Rock Café zahrají kapely The Hunna a Coasts.

Milovníci indie rocku si na začátku příštího roku přijdou na své. Pražské Rock Café bude v jeden večer hostit hned dvě skvělé britské kytarovky, kapely The Hunna a Coasts. Koncerty proběhnou 17. února 2018. Vstupenky budou k dostání od pátku, 10. listopadu, na fource.cz, GoOut.cz a v síti Ticketpro za 440 Kč.

Čtyřčlenné seskupení z anglického Hertfordshiru The Hunna společně hraje teprve dva roky. Debutové album 100, které vyšlo vloni, ovládlo britské žebříčky a do dnešního dne pokořilo několik desítek milionů streamů. Kapela odehrála vyprodané koncerty v Los Angeles, Paříži, Berlíně, New Yorku nebo Amsterdamu. Podpory se ji dostalo i od uznávaného BBC Radio 1, které označilo skladbu Bonfire za „monster hit”.

Coasts je kapela z Bristolu, kterou založilo pět kamarádů na vysoké škole v roce 2011. Na kontě doposud mají dvě studiová alba a smlouvu u hudebního gigantu Warner. Už před vydáním první desky se Coasts vypravili na turné po Severní Americe, během něhož vystoupili na festivalu Coachella. Eponymní debutové album, které podle AllMusic obsahuje skladby jako stvořené pro stadiony, vyšlo na začátku loňského roku. Na něj navázali druhým počinem This Life Vol 1 z letošního léta.

https://www.fource.cz

Event

Munroe – Z čistého nebe

Syrovost, která čiší z každé skladby a na propagační fotce dva pánové zakrývající si obličej, jako by chtěli zůstat nepoznaní. To vše zahaleno do černobílého vizuálu. Ne, to není jeden z dalších marných pokusů o těžkou alternativu, ale jsou to Munroe, kteří to myslí se všemi těmito rekvizitami snad i vážně.

MUNROE (2)

A to je polehčující okolnost, protože kapel, které se zahalují do hávu, který poté shazují a rázem mění za jiný, tu už bylo až moc. Na Munroe vidím oproti tomu jednu výhodu – vzhledem k pestré škále uměleckých projektů obou muzikantů je jasné, že si prostřednictvím Munroe nepotřebují nic dokazovat a tudíž zní tato hudba nenuceně a autenticky.

Tento projekt, který je právě na konci své startovací éry, mají na svědomí Jan Kunze a Vladimír Jaške, na aranžích, produkci a konečném masteringu se pak podíleli další lidé včetně Kaye Buriánka známého ze skupiny Sunshine. K tomu všemu je nutno zmínit také videoklipy, které zapadají do celého tohoto konceptu a hudebníci je vymýšlejí a tvoří sami. Aktuálně si můžeme poslechnout sedm skladeb z EP Z čistého nebe, přičemž všechny mají svůj příběh a ačkoliv se může na první poslech zdát, že jsou některé texty podobně tematicky laděné, po několikátém musím uznat, že v pořadí za sebou mají určitou kontinuitu.

forest

Hned první eponymní skladba je pomyslným rozjezdem pro celé EP, má oproti zbytku věcí poměrně romantický (ale přesto charakteristický) text a otevírá jakýsi příběh, co začíná ránou z čistého nebe a končí holkou s diplomem, díky které z tebe nezbyde nic. Mezitím se ale podíváme ještě na večírek, který mapuje typické opojné noci a rána s otravnou kocovinou, v rámci skladeb Loupežník a Panenka Voodoo zabrnkáme na akustičtější strunu a EP graduje posledními třemi skladbami – Paní se zbraní, Tvá matka chtěla anděla a již zmíněná GangstaGirl, které jakoby byly spojeny jednou tematickou nití.

10325554_584435628321308_3096318703087880208_n

Pokud si poslechnete texty Munroe, je docela možné, že se občas v nějakém najdete. Těžko totiž hledat mladou ženu, po které by její matka nechtěla ztělesnění anděla nebo večírek, kde by se za dobrého rozpoložení nekončilo až k ránu. Právě proto si ale myslím, že texty, ačkoliv se jejich tématika může zdát naprosto fádní, jsou na Munroe právě tím tahákem, který navíc za expresivní komorní atmosféry, co tvoří pánové na koncertech, působí také tak trochu opojně. Černobílá dekadence a syrovost je tedy naprosto na místě.

10365974_584435764987961_6970149720220089582_n

Těžko říct, na jakou cílovou skupinu hudba Munroe vlastně útočí. Po delším přemýšlení jsem došla k názoru, že dokáže oslovit jak muže, tak ženy a vlastně jakoukoliv věkovou kategorii, které tedy samozřejmě nevadí, že texty i hudba jdou hluboko, a sice v rámci vkusu, ale až na dřeň. Sama jsem velice zvědavá, kam se vývoj Munroe požene dál a jakým způsobem budou oba hudebníci pokračovat v této tvorbě, co je na tuzemské scéně více specifická než typická. Již nyní mají ale Munroe poměrně slušně našlápnuto na další z ojedinělých českých projektů, na které byste měli nutně zajít, pokud znáte všechny věci, které bolí, nebo se naopak schováváte před ženskými zbraněmi.

Tata Bojs v Olomouci elektro akusticky

Ve čtvrtek 8.12.2016 se v proslulém olomouckém klubu Jazz Tibet konal koncert ještě proslulejší české kapely Tata Bojs, která aktuálně patří mezi špičku na tuzemské alternativně rockové scéně. Skupina pocházející z Prahy představila průřez svou tvorbou v elektro akustické podobě a nabídla kvalitní dvouhodinový program, kdy šli všichni muzikanti až na dřeň i přes omezenou míru zvukových efektů, o to intimnější a autentičtější však zážitek z koncertu byl.

IMG_4860n

Kapela svůj program otevřela skladbou Filmařská a to v poněkud uvolněnějším tempu, hned po úvodu se však každý z hudebníků zcela jistě chopil své role a především Milan Cais i v rámci poněkud malého pódiového prostoru dokázal později svižně přebíhat mezi bicími a mikrofonem v popředí. Již na začátku se ukázalo, že i elektro akustická podoba bez velké přemíry nejrůznějších krabiček a aranží vůbec nevadí a kapela dokáže zaujmout především fluidem a charismatem, kterými všichni členové nepopiratelně disponují.

IMG_4872n         IMG_4909n

V uvolněnějším tempu se pokračovalo dál i ve skladbě Elišce a Vozejček, které se svým tempem pro začátek koncertu pro rozehřátí publika dokonale hodily. Tuto pohodovou hudební polohu pak vystřídala poloha atmosféričtější a to ve skladbě Eko Echo, kde název skutečně koresponduje s jevištním provedením, jelikož ozvěny, o které se pánové svými instrumenty postarali, vytvořily v kombinaci se světly a celkovým zvukem opojnou atmosféru. Rychlejší tempo se pak začalo odvíjet hitem Šťastnější a Jednotka času. Všechny věci byly pro koncept koncertu upraveny do jiné podoby, ale díky nejrůznějším pódiovým kreacím a vsuvkám se daly všechny označit za originální a také skvěle sehrané. K publiku nejčastěji promlouval zpěvák a bubeník Milan Cais a baskytarista Mardoša, tyto vstupy byly vtipné a svižné jako na každém jiném koncertě Tata Bojs.

IMG_4955n

Z aktuálního alba A/B jsme hned po sobě mohli slyšet dva výrazné hity Sonda a Radioamatér, které na sebe tématem textů navazovaly a které bych vyzvedla nejen za jejich sílu, ale opět za provedení, kde nechybělo vůbec nic, ačkoliv byly vždy prvky nemožné pro tento koncert nahrazeny něčím jiným. Výborně zahraná pak byla také skladba Opakování a opět další zástupce z alba A/B – Antikvariát se skutečně akustickým začátkem a postupnou gradací, na které si Tata Bojs během svých vystoupení poměrně zakládají.

IMG_5037n         IMG_5092n

V průběhu koncertu zazněly ještě další výraznější věci jako Skovka, Běžec, S ní nebo Světová, koncert ale vrcholil opravdu až k jeho konci, kdy zazněla skladba Attention aux hommes! s neuvěřitelně povedeným dialogem uprostřed mezi Mardošou a Milanem Caisem. Ačkoliv je zřejmé, že hudebníci mají letitým vystupováním zkušenosti se vším, silně oceňuji improvizační schopnosti všech členů kapely. Koncert byl napoprvé tematicky uzavřen skladbou Pěšáci, místo hudebníky předpokládaným přídavkem si však publikum vyžádalo hit Kamarádky, který byl opět jednou velkou improvizační vlnou, ale ve výsledku geniálním podáním Mardoši a jeho záměrně (?) popleteného textu. Skutečně už koncert končil skladbou Růžovka a závěrečným rozloučením s kapelou formou focení publika a bezprostředním tancem všech členů (především Mardoši, který tento prvek uplatňuje během celého vystoupení).

IMG_5119n

Tata Bojs jsou jednou z kapel, které nestačí vidět jednou. Díky sympatické náladě na jejich koncertech posluchači připadá, že všechny problémy jsou alespoň na chvíli pryč a vystoupení tedy mají až katarzní charakter. Předvánoční koncert v Jazz Tibetu považuji za jeden z nejlepších, které jsem s Tata Bojs zažila a troufám si říct, že komornější klubová atmosféra na mě zapůsobila více než např. na velké letní otevřené scéně, tudíž zcela jistě vím, na jaký jejich koncert půjdu někdy příště. Jak řekl Milan Cais na konci: „Srdce je to nejdůležitější,“ a já si myslím, že tento předvánoční zážitek tedy měl skutečně srdečnou atmosféru a to i s veškerou absencí kýčovitých přání.

IMG_5132n

iRock&Pop