Manic Street Preachers přijedou kázat na Rock for People

Třicet let, 13 alb, 11 cen NME, 4 Brit Awards, 2 nominace na Mercury Prize a miliony fanoušků po celém světě – to je v několika číslech kultovní velšský trojlístek Manic Street Preachers. Ti budou jednou z hvězd žánrově pestrého narozeninového line-upu festivalu Rock for People. „O Manic Street Preachers jsme se snažili v minulosti již několikrát. Holy Bible mám dodnes mezi “základními deskami”, které formovaly můj vztah k rockové hudbě, takže jsem rád, že to konečně vyšlo,“ říká ředitel Rock for People Michal Thomes.

Naposledy se kapela postavila před zdejší publikum před pěti lety, kdy jí tleskal zaplněný Velký sál Lucerny. Teď si Jamese, Nickyho a Seana konečně užijí fanoušci na festivalu v Hradci Králové. Málokterá britská kapela se pyšní tak dlouhou historií se stabilními úspěchy, kde nechybí nostalgie, pokora, ale i chuť držet krok s dobou. A to za pomoci kytar, s politickými hesly, ale zároveň s písničkou na rtu. Jak Manic Street Preachers dokazují, odolali vlně shoegazeu, britpopu, trip hopu, acid houseu a zdá se, že ani teď je žádné trendy neomezí.

Manic Street Preachers se tak přidají ke gratulantům k půlkulatým narozeninám jednoho z nejstarších letních hudebních festivalů u nás. Na začátku července dorazí do Hradce mimo jiné Bring Me The Horizon, švédské metalové legendy In Flames nebo jedna z nejlepších tanečních kapel Rudimental. Milovníky indie a ostrovní muziky potěší Kodaline, The Subways, Franz Ferdinand či God Is An Astronaut a příznivci říznější muziky ocení post-hardcorové Our Last Night, You Me At Six, The Amity Affliction nebo populární Flogging Molly. Za pozornost rozhodně stojí mongolský fenomén The Hu! Z domácích kapel pak program posílili Cocotte Minute, Mig 21 a Vypsaná fiXa, která se postaví na jedno podium společně s renomovaným orchestrem PKF – Prague Philharmonia.

Rock for People se bude konat na začátku prázdnin od 4. do 6. července na letišti v Hradci Králové.

 

Švédská metalová legenda IN FLAMES míří do Hradce

Pionýři metalcoru a melodického death metalu IN FLAMES jsou nejnovější posilou line upu Rock for People. 1. března vypustí do světa své netrpělivě očekávané třinácté album I, the Mask a o pár měsíců později ho osobně představí v Hradci Králové.

IN FLAMES ve své třicetileté veleúspěšné kariéře svůj kolos posunuli skrze melodický deathmetal s folkovými prvky k deathmetalu čistému i alternativnímu, skoro thrash metalu, aby se opakovaně setkávali se svými kořeny a zanechávali inspirativní tvůrčí stopu pro své následovníky po celém světě. Na kontě mají dvanáct řadových alb. V pořadí třinácté s názvem I, The Mask vypouští do světa za pár týdnů. Poslední dvě desky produkoval slavný Howard Benson (např. My Chemical Romance, Motörhead), který dodal masivní zvuk, a společně obhájili pozici jedné z největších metalových kapel světa.

Rock for People se bude konat na začátku prázdnin od 4. do 6. července na letišti v Hradci Králové.

Festival Rock for People oznámil další jména, mezi nimi Kodaline či The Subways

Adventní kalendář festivalu Rock for People odhalil další políčka. Nejnovější posilou narozeninového line-upu je jedna z nejpopulárnějších irských kapel Kodaline či energická trojka The Subways. Příznivce říznější muziky pak potěšili post-hardcoroví Our Last Night, The Amity Affliction, kteří do Hradce dorazí až od protinožců, nebo dlouho očekávaná premiéra ostrých hochů z Don Broco. Doplnili tak již oznámené Bring Me The Horizon, Rudimental LIVE či domácí Mig 21. Hudební adventní kalendář bude pokračovat v odtajňování kapel každý den až do 24. prosince.

Rock for People se bude konat na začátku prázdnin od 4. do 6. července na letišti v Hradci Králové.

Na Rock for People přijedou žádaní Bring Me The Horizon, Tom Grennan a Pale Waves

Bring Me The Horizon, Tom Grennan a Pale Waves. To jsou první jména, která se během tří prosincových dní objevila v políčkách
hudebního adventního kalendáře Rock for People, který festival nadělil všem fanouškům na svých stránkách.

Hned 1. prosince našli fanoušci ve festivalovém kalendáři Bring Me The Horizon. Agresivní melancholici, co kašlou na tradice, oscilují mezi death/metal/melodic corem, elektrometalem, s přísadami popu, heavy rocku, punku, numetalu a emostylu. Do Hradce Králové přivezou nové album Amo, které vydávají v lednu 2019. „Kapelu jsem měl dlouho v hledáčku a přáli si ji i naši fanoušci,“ říká ředitel festivalu Michal Thomes k prvnímu oznámenému headlinerovi a dodává: „Jsem rád, že se nám právě Bring Me The Horizon, kteří si stejně jako naše dramaturgie ráda hraje se současnými hudebními styly a kontrasty, povedlo získat právě pro naši pětadvacátou sezónu.“

Vedle slavné britské kapely, která bude v příštím roce slavit patnáct let na scéně, už svítí v políčkách kalendáře také dvě mladé naděje z britských ostrovů, svérázný písničkář Tom Grennan a goth-popoví Pale Waves.

 

 

[Rock&Pop 08/18] Courage My Love: Schopnost naprogramovat si vlastní beaty je hudba budoucnosti

Kanadská trojice Courage My Love se zformovala v roce 2009 a její počátky jsou spojené s pop punkem. Byla ostatně mnohokrát přirovnávána ke kapele Paramore, to kvůli hudebnímu stylu a barvě hlasu zpěvačky Mercedes Arn-Horn, který se Hayley Williams z Paramore podobá. V současné době se však k pop-punkovým kořenům příliš nehlásí a vyrostla v alternativní kapelu, jež ale dokáže vytvořit chytlavé refrény. Courage My Love se představili na festivalu Rock for People a před svým vystoupením nám všichni členové poskytli rozhovor.

TEXT: ŠÁRKA BLAHOŇOVSKÁ

Se skladbou Bridges jste prorazili, když vám bylo osmnáct let. Byli jste překvapeni, že se stala hitem?

Mercedes Arn-Horn: Podle mě ano. Vlastně mě hřeje, že si to myslíš, protože jsme nikdy nepovažovali nějakou naši píseň za hit. Prostě jsme tvořili a snažili se ze sebe dostat co nejvíce. Bridges byla první skladbou, kterou jsme vydali, a byli jsme nadšení z toho, že se lidí nějak dotkla, a měli jsme dobré reakce. V to ostatně doufáme u každé naší písně.

Takže pro vás nebylo v tom věku těžké srovnat se s tím, že jste najednou známí?

Mercedes Arn-Horn: Vůbec ne. Měli jsme štěstí, že jsme prorazili zrovna s prvním singlem a prvním videoklipem, jejž jsme vytvořili na principu „udělej si sám“. Také to byla naše úplně první nahrávka v legitimním studiu a tak dále, takže pro nás ta skladba značí mnohá poprvé. Necítili jsme nějakou tíhu, spíš nadšení a natěšení na to, co dalšího se stane. Já a Phoenix jsme nechodili na střední školu, měli jsme domácí vyučování a bylo pro nás v té době úžasné dostat se mezi lidi, hrát tolik koncertů a komunikovat s fanoušky. Bridges byla velká část našeho dospívání. Jak jsem říkala, měli jsme štěstí, protože spousta kapel prorazí až později, zatímco my jsme byli teenageři.

(…)

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle Rock&Popu (08/18).

iRock&Pop