BÁRA BASIKOVÁ vydává reedici alba v remasterované podobě právě dnes

Debutové sólové album přední české zpěvačky nazvané jednoduše Bára Basiková vyšlo před třiceti lety a patřilo mezi první tituly vydané naším vydavatelstvím, tehdy ještě pod hlavičkou Monitoru.

„Je to moje zlomové album, moje první regulérní sólová a profilová deska. Po mnoha letech intenzivní spolupráce s Martinem Němcem a Michalem Pavlíčkem jsem měla tehdy chuť a potřebu vydat se svou vlastní cestou, přijít s něčím osobitým a jako zpěvačka jsem chtěla zkusit sólový projekt. Jiný styl, žánr i výraz. Být víc „písňová“ a víc sama za sebe.  Sama si vybrat autory a materiál. Oslovila jsem proto deset svých kamarádů kolegů muzikantů, kteří byli v té době ti nejlepší a nejpopulárnější, a každý z nich mi daroval jednu skladbu a tu pak také na album nahrál se svou domovskou kapelou. Vznikla opravdu krásná deska,“ hodnotí svoji sólovou prvotinu Bára Basiková.

Každou píseň pro Báru Basikovou napsal jiný skladatel, všechny písně kromě zpěvačky spojují texty Jana Sahary Hedla. Na desce se setkala tehdejší hudební elita, a to nejen díky autorům, ale i hudebníkům, kteří album nahrávali. Mimo jiných to byli David Koller (píseň Troja nahrála skupina Lucie), Ota Baláž (Souměrná), Michal Pavlíček (Říjen spí), Roman Dragoun (Víkend lvích vášní), Karel Šůcha (Ty uvadlé) a Martin Němec (Pouštní anděl). „Autorům jsem dala absolutní volnost a nechala na nich, aby ukázali, jak oni mě vnímají a co mi nabídnou. Každý se trefil, ale jednoznačným pomyslným vítězem se stal Ota Baláž s písní Souměrná, která se stala mým hitem a zpívám ji na koncertech dodnes. Je zvláštní, že ač má neuvěřitelně poetický a zvukomalebný text, dodnes nikdo neví, o čem ta píseň vlastně je 🙂 …“

Album produkoval Martin Němec, se kterým Bára Basiková spojila velkou část svého uměleckého života. Reedice v remasterované podobě nyní vychází na CD, LP a digitálních službách.

Vychází reedice prvního alba E!E na picture vinylu

Příbramští E!E jsou stálice, která se v českých punkových vodách pohybuje už od roku 1987. Ze všech českých kapel dokázali E!E snad nejlépe navázat na své vzory ze sedmsedátých let. Kromě vlastních písniček hraje i covery zásadních punkrockových kapel s novými texty, které často předčí i originál.

Právě kombinace lehce zapamatovatelných textů a silných melodických nápadů dělá z jejich prvního alba nepřekonatelnou klasiku. Deska původně vydaná v roce 1992 vlastním nákladem kapely je ve své vinylové podobě dnes už nesehnatelnou raritou a podobně na tom je i její repress z roku 2017.

Bez písniček z této desky by se dodnes neobešel žádný koncert E!E. Kdo by neznal songy jako Humusák, Náměstek, Krysy, Pogo nebo Práce. Tohle je jedna z nejhitovějších desek, které u nás krátce po revoluci vyšly.

Debutové album E!E nyní vychází jako neobvykle zpracovaná limitovaná edice na picture vinylu. Nechybí originálně zpracovaný obal s insertem koncipovaný jako vzpomínka na kytaristu Bakču.

 

Pavol Hammel & Prúdy 1966 – 1975 vychází v reedici na dvojvinylu a na 2CD po téměř 40 letech

Kompilační dvojalbum na LP a CD je dramaturgicky nezměněnou reedicí původního titulu, který vyšel v roce 1982 a který zachycuje první velké tvůrčí období slovenské legendy. Je to období let 1966 – 1975, v jehož průběhu Hammel vyrostl z talentovaného začátečníka ve vyhraněnou a originální osobnost.

28 původních písní doprovází dvojice zajímavých sleevenotů: původní z roku 1982 od Júlia Kinčeka je konfrontován s aktuálním pohledem Juraje Čurného, který v něm kromě jiného píše: „Na danú dobu veľkorysý formát si vynútil dovtedajší nevídaný rozsah už existujúcej pesničkovej Hammelovej tvorby – vo veku 35 rokov už mal na svojom konte desať vydaných albumov a viac ako dvadsať singlov a EP. Bolo veľa možností, ako zostaviť dramaturgiu a všetky by mali svoje opodstatnenie. Je pre mňa príjemným ex post zistením, že napokon sa zvolila tá najlepšia možnosť – vzhľadom k dobovým okolnostiam. Veľká časť Hammelovej tvorby zachytenej na gramofónových platniach bola totiž pre diskofilov v danom roku 1982 do značnej miery nedostupná. A práve táto „podpultová“ zložka jeho repertoáru sa stala základom tejto výberovky.“

Hammelovo dvojalbum bylo mimořádným edičním počinem už v roce 1982, kdy došlo k prvnímu z mnohých koncertních návratů či comebacků pod značkou Prúdy v sestavě Hammel, Varga, Griglák, Frešo, Kozma, a je stejným počinem i dnes, protože neztratilo nic ze svojí síly a naléhavosti.  Pavol Hammel vytvořil se svými spolupracovníky pilíře, o které se může celá slovenská populární hudba kdykoli opřít.

„Už vtedy v roku 1982 bol zaujímavý a odvážny počin urobiť výber toho najlepšieho, najzaujímavejšieho alebo najobľúbenejšieho z môjho desaťročného pôsobenia v československom hudobnom dianí. Vyhýbam sa slovu šoubiznis, lebo v tom období to bola iba trochu šou a ešte menej biznis. Bol to kus poctivého snaženia vytvoriť niečo osobité a kvalitné. A našťastie bolo z čoho vyberať! Možno sa dala spraviť aj iná kompilácia z rôznych pohľadov a názorov, ale to by sme sa nezjednotili ani dodnes. Určite som vtedy s výberom súhlasil, len som nerozumel, prečo na obale bolo len 17 textov z 28,“ vzpomíná zpěvák, skladatel a kytarista Pavol Hammel po téměř 40 letech a dodává: „V každom prípade sa aj teraz veľmi tomu teším, že v reedícii vychádza 2CD aj 2LP a že si nájde miesto medzi trvalými fanúšikmi a možno pritiahne  úplne nových objaviteľov hudby tohto obdobia. Príjemné počúvanie!“

Na albu hraje skupina PRÚDY v obsazení z let 1966 až 1975: Vladimír Malý, Anton Kuruc, Ľubomír Plai, Pavol Kozma (bicí), Fedor Frešo, Alexander Filo, Ivan Belák, Ladislav Lučenič (basová kytara), Peter Saller, František Griglák, Jozef Farkaš, Viliam Pobjecký (kytara), Marián Varga, František Griglák, Ján Lauko (klávesové nástroje), Peter Baran (violoncello).

A1 1. ČIERNA RUŽA

A2 2. PRED VÝKLADOM S HRAČKAMI

A3 3. MOŽNO

A4 4. BIELA HOLUBICA

A5 5. JESENNÉ LITÁNIE

A6 6. PO PÍSMENKU

A7 7. KEĎ ODCHÁDZA KAPELA

 

B1 08. SEN

B2 09. KOČE PLNÉ RUŽÍ

B3 10. KRÁĽ SLNEČNÝCH HODÍN

B4 11. POVIEM TI, POZRI

B5 12. PRINCEZNÁ ZLATOVLÁSKA

B6 13. HERMÍNA

B7 14. STROMY

 

C1 15. USMEJ SA, KEĎ ODCHÁDZAM

C2 16. VIETOR NEMÁ KAM ÍSŤ

C3 17. BUDEME SI VYMÝŠĽAŤ

C4 18. KONIEC ROZPRÁVKY

C5 19. NEPOVIEM TI DOVIDENIA

C6 20. KOMU SA NEĽÚBI, TEN NECH SI ZATRÚBI

C7 21. PIESEŇ Z CUKRÁRNE

 

D1 22. HRÁČ

D2 23. PRAJ MI ŠŤASTNÚ PÚŤ

D3 24. V KAŽDOM POČASÍ

D4 25. BLÁZNOVE BYTY

D5 26. ZIMUŠKA

D6 27. UČITEĽKA TANCA

D7 28. MLADOSŤ

JIŘÍHO SCHELINGERA a jeho letošní dvojité výročí připomíná LP reedice Hrrr na ně…!

Jiří Schelinger – muž podmanivého charismatu a majitel nezaměnitelného chrapláku bez diskuze platí za ikonu československého hardrocku 70. let 20. století. Jeho písně a alba, jež natočil se Skupinou Františka Ringo Čecha, odolávají vrypům zubu času a i po několika desetiletích platí za skutečné majstrštyky nejen v rámci žánru. V roce Schelingerova dvojitého jubilea (*6. 3. 1951 / †13. 4. 1981) vše zmíněné připomíná a znovu stvrzuje LP reedice dnes již legendárního alba Hrrr na ně…. Ta nyní vychází u Supraphonu v novém remasteru, ale jinak v podobě maximálně blízké prvnímu vydání v roce 1977, tedy včetně různých průpovídek a špílců, s pečlivě rekonstruovaným obalem, doplněným vzpomínkovými texty a dobovými fotografiemi Otto Dlaboly.

Nalaďte se video teaserem:

Najednou jsme s Jirkou věděli, že se nám splnil sen. Ta deska byla pro nás strašně

důležitá, protože nastartovala Jirkovu popularitu. Zvláště proto, že jsme dosáhli toho

hrát vlastní tvorbu… To byla nádhera. Po tolika letech to začalo mít ksicht a bylo to jako

venku,” vzpomíná Schelingerův důležitý parťák a kapelník František Ringo Čech na období vzniku alba Hrrr na ně… v knize Petra Bošnakova a Milana Schelingera Jiří Schelinger: Život a… 1951–1981.

Desítka písn í, připomínající dávnými i současnými fandy stále hodně oblíbené kousky jako Kartágo, Mám rád lidi nebo Lucrezia Borgia, byla na svou dobu malým zázrakem. Kapele tažené rytmikou Jiří Stárek (bicí) / Jan Kavale (baskytara) a ozdobené výbornou kytarou Stanislava „Kláska“ Kubeše i texty a perkusemi F. R. Čecha, se podařilo přenést pódiovou sílu i do studia a vyjít vítězně z boje o doslova každý decibel i závadná slova s normalizační „kontrolou kvality“. „Bylo mi řečeno, že nad deskou Hrrr na ně… se chvilku diskutovalo, ale nakonec mávli rukou,“ říká k tomu ve výše zmíněné knize F. R. Čech.

„Opravdu mě těší, že v roce, kdy si připomínáme tátovo dvojvýročí, vychází právě LP Hrrr na ně… Z mého pohledu je to jedno z nejzdařilejších alb české, potažmo československé rockové scény, které ovlivnilo celou řadu mladších rockových muzikantů a zpěváků. A hlavně Hrrr na ně… vnímám jako jednu z nejvíc vypovídajících desek o tátovi. Byť mi v tehdy bylo něco přes 6 let, tak myslím, že to pro spoustu fanoušků v tehdejší rudé době byl signál, že to jde i jinak. Vůbec to chápu jako něco neskutečného, že se LP tenkrát podařilo vydat! Pro mě osobně má ale nádech mého dětství, jsou to vzpomínky na tátu nejen jako člověka, ale i muzikanta, deska, která mi přibližuje i jeho pohled na muziku a jeho styl tvoření. O to víc mě těší, že teď vychází ve stejné podobě jako na podzim roku 1977,“ říká na adresu aktuální LP reedice dcera Jiřího Schelingera Andrea.

Ta zároveň otcův odkaz aktivně připomíná prostřednictvím facebookové skupiny Jiří Schelinger 70. Skupina, jež aktuálně čítá přes dva tisíce členů, nabízí celou řadu raritních materiálů od fotek přes písně a videa až po streamy Jiří Schelinger Memory Band či plánované debaty se Schelingerovými souputníky. A pokud situace dovolí plánují její správci na léto také vzpomínkové koncerty pod širým nebem.

LUBOŠ POSPÍŠIL slaví 70 LP reedicí …a nestřílejte na milence i speciálními koncerty

Může se to zdát jako věčnost nebo naopak možná jen jako mžik, ale je to fakt – Luboš Pospíšil, rockový písničkář s hlasem, který si nespletete a autor mnoha nevtíravých, ale o to trvanlivějších hitů, oslaví 6. září 70. narozeniny! Okřídlenou frázi, že věk je jen číslo, naplňuje beze zbytku, když bude slavit pěkně od podlahy a hned několikrát. Nejprve se tak stane 28. 8., kdy u Supraphonu – příznačně 35 let od nahrání – vyjde na 180g LP nově remasterovaná reedice kultovky …a nestřílejte na milence (nalaďte se video teaserem: http://y2u.be/XeExtIup1qk). Počátkem září se pak mezi gratulanty přidá Česká televize, jež v premiéře uvede 12. 9. od 20:20 na ČT Art Pospíšilovi věnovaný dokument v režii Aleny Činčerové.

V říjnu bude Luboš slavit s fanoušky, kapelou 5P i zajímavými hosty na speciálních „70“ koncertech, konkrétně 7. 10. v brněnském Semilassu, 8. 10. v ostravském Parníku, kde rovněž konečně pokřtí loni vydaný, v Parníku natočený živák Live!!! Ostrava. Pomyslný vrchol oslav proběhne na dvojkoncertě v pražském Lucerna Music Baru 13. (nově přidaný termín) a 14. 10. (již vyprodáno!).

„Přípravě desky … a nestřílejte na milence předcházela velká změna v obsazení 5P. Větší část kapely odešla tzv. ‚za lepším‘. Důležitější bylo, že zůstal Bohouš Zatloukal, že nastoupila nová kvalitní rytmika a že navíc přišla skvělá nabídka ke spolupráci od skladatele a jedinečného instrumentalisty Petra Skoumala,“ vzpomíná jeden z doyenů českého rockového písničkářství na album, které je v jeho diskografii význačným milníkem nejen kvůli skutečnosti, že jej nahrál přesně v polovině svého dosavadního života.

Deset skladeb s hudbou L. Pospíšila, O. Petřiny, P. Skoumala a B. Zatloukala a texty L. Kantora, P. Šruta i O. Petřiny zafungovalo jako celek i jednotlivě. Řada písní se nenápadně stala nápadnými hity s dlouhou výdrží, viz třeba Balada o několika papírovejch čertech, Soukromá cesta do Nikam, Marilyn, Goodbye, Píši vám, Karino nebo Dvě tváře: Jekyll a Hyde. Té poslední se nyní navíc dostalo cti být bonusově uvedena na reedovaném LP dvakrát, když Luboš P. na závěr doplnil její vítaně odlišnou variantu z roku 2002.

I přes lety prověřenou kvalitu však …a nestřílejte na milence v době svého vydání neprošlo u komunistického kontrolního aparátu bez ztráty květinky. „Takzvaná textová komise neschválila většinu textů. Podařilo se mi dostat se k zápisu z jednání této komise a ukázalo se, že pod zákazem je podepsán jediný člověk. Musím říci, že v tehdejším Supraphonu jsem měl několik přátel, a tak se povedlo, aby se problémem zabýval umělecký ředitel. Ten prohlásil, že texty nejsou závadné, ale že je třeba udělat ‚jisté korekce‘, zejména v pesimistickém textu Kuřata v igelitu. A tak došlo k tomu, že Pavel Šrut napsal třetí, neskutečně optimistickou sloku, a právě tato groteskní situace už byla v pořádku,“ přibližuje Pospíšil dnes možná již úsměvné peripetie doby.

Léta minulá jsou ale už naštěstí za námi, a čas prokázal, jak výjimečným počinem …a nestřílejtze na milence je. Aktuální reedice to jen potvrzuje. Ať už grafikem Karlem Halounem vkusně revitalizovaným původním obalem s fotkami Jaroslava Prokopa, kompletem textů doplněným o Pospíšilovo osobní ohlédnutí či novým zvukovým remasteringem písniček s kouzlem melodické originality a textové neprvoplánovosti.

Svou výjimečnost ostatně potvrzuje i Luboš Pospíšil sám. Nehledě na datum narození, hýří energií a četnou koncertní aktivitou. Skvěle to zachycuje loni vydaný, vůbec první živák v jeho diskografii Live!!! Ostrava a samozřejmě také koncerty. Skvělou příležitost si to osobně ověřit budete mít na v úvodu zmíněných speciálních „narozeninových“ vystoupeních,  případně na dalších plánovaných štacích, jejichž kompletní výčet najdete zde: https://lubospospisil.cz/koncerty/.