Srdce v letovém režimu. John Wolfhooker novým singlem opět posouvají hranice žánru

Na karanténu lze nadávat nebo ji využít ve vlastní prospěch. Možnost B zvolila i pražská formace John Wolfhooker. Pokud někdo očekával přílet dalšího singlu z na Anděla nominovaného alba 313, zřejmě ho skladba Damaged Goods překvapí.

„Těsně před začátkem plošného omezení pohybu jsme se jako kapela potkali, abychom vyřešili přípravu livestreamu, když v tom jsme zjistili, že se nám do toho vůbec nechce a mnohem víc chceme skládat nové věci”, prozrazuje k impulzivnímu vzniku písně zpěvák Martin Čupka.

„Vždy nás na hudbě nejvíc bavil její vznik. Průběh od nápadu po finální mastering, řešení vztahů mezi jednotlivými nástroji a vychytávání detailů,” dodává kytarista Rony Janeček, který je jako už obvykle zodpovědný za mix instrumentální části nahrávky.

„Tentokrát jsme našli kreativitu v omezení. Dali jsme si na dokončení skladby tři dny. Včetně textu a nahrání instrumentálu. A tak se stalo. Skvělá zkušenost!“ hodnotí tvorbu bubeník Adrian Janeček, který se postaral o vizuál ke skladbě od grafiky až po střih a postprodukci videoklipu.

Kameru odšoféroval vrchní fotograf, mág a pátý člen kapely John Wolfhooker – Rusty Shepherd.  „Myslím, že zvláště díky zlepšující se schopnosti vnímaní produkce písní každého z nás se povedlo vytvořit věc, která (kéž by) vytvořila most mezi nulovým hudebním kompromisem z naší strany a rádiovým, mainstreamově znějícím světem,” uzavírá zpověď baskytarista a zpěvák Filip Vlček. Ten měl opět na svých zvukových bedrech vokální část nahrávky.

Finální sonický krok masteringovými botami učinil Acle Kahney z kapely TesseracT ve studiu 4D Sounds v Milton Keynes. Text, který tentokrát psala celá kapela dohromady, varuje před možností, že ne vše je tak jak se zdá.

John Wolfhooker vydávají svou zatím nejprogresivnější desku

John Wolfhooker konečně vydávají své zatím nejprogresivnější album 313. Podle vlastních slov do něj kapela vložila to nejlepší a nejosobnější ze sebe samotných. Ústředním tématem zůstávají pošramocená zákoutí lidské psychiky v porozchodovém období, čímž deska navazuje na singl Break Me Down a titulní skladbu 313.

„V posledním roce mi nebylo úplně nejlépe a filtrace skrz psaní se vyvinula v něco, co jednoznačně považuji za náš dosud nejlepší počin”, odlehčuje ponurou auru desky frontman Martin Čupka.

Není však třeba až tak klesat na duchu. Z jinak temného celku vyčnívá hravá skladba Copycat, kterou společně s československou partou nazpívala stále více populární zpěvačka Pam Rabbit.

O vizuál, který doprovází všechny skladby, se postaral samotný bubeník kapely Adrian Janeček, který se spolu s FERO Production podílel na výrobě většiny videoklipů John Wolfhooker. „Snažil jsem se obrazově co nejdetailněji vystihnout naše pocity z psaní a nahrávání”, dodává Adrian. O produkci se opět postarala samotná kapela. Mix instrumentálu zhotovil kytarista Ronald Janeček, vokální produkci měl pak na starosti baskytarista Filip Vlček. Mastering ale tentokrát Wolfhookeři předali Aclu Kahneymu z britské progressive-metalové kapely TesseracT.

Deska je k poslechu na všech streamovacích službách včetně Spotify, Apple Music a YouTube. Naživo ji pak mohou fanoušci uslyšet poprvé 21. února na tradiční akci v Paláci Akropolis v Praze, kde kromě „Jana Vlkošlapky” vystoupí také hradečtí Glad For Today a From Our Hands z Bratislavy.

John Wolfhooker s novým klipem opět přitvrzují

Česko-slovenská sebranka se po několika měsících hlásí o slovo s novým singlem 313. Ten je zatím vůbec nejtvrdším počinem, který John Wolfhooker kdy vydali. Progresivní podladěné kytary podtrhnuté screamem doplňují melodické refrény a videoklip, před kterým by se měli
schovat všichni epileptici.

Proč tak velký žánrový skok? Na škatulky si kluci nikdy moc nehráli. „Chtěli jsme konečně nahrát tvrdou písničku, tak jsme ji prostě udělali,” vysvětluje jednoduše kytarista Rony Janeček. Ostatně, proč ne? Text samotného tracku také není úplně růžový. „Psal jsem o střídavých náladách paranoie, hněvu a úzkostí, kterými si člověk prochází po ukončení dlouhodobého vztahu. Když jsme dávali dohromady materiál pro nové album, neprožíval jsem zrovna veselé období a psaní mi hodně pomáhalo tyto stavy ventilovat,” vysvětluje zpěvák kapely Martin Čupka.

O produkci a mix singlu se opět postarala samotná kapela (celkový mix – Ronald Janeček, vocal mix – Filip Vlček). Mastering ale tentokrát Wolfhookerům zhotovil samotný Acle Kahney z britské progressive metalové kapely TesseracT.

Ve videoklipu lze vidět John Wolfhooker ve svém přirozeném prostředí na jejich největších letošních koncertech. „Původní plán byl natočit one shot videoklip z našeho vlastního koncertu v Paláci Akropolis. Pak jsme ale v průběhu několika týdnů dostali možnost zahrát si koncerty s kapelami Enter Shikari a Hollywood Undead a přišlo nám jako velká škoda nevyužít možnosti natočit záběry i na těchto akcích,” dodává baskytarista Filip Vlček.

O záběry z Paláce Akropolis se postaral David Keyns, z Fora Karlín a Tipsport Areny pak dvorní holubí fotograf Rusty Shepherd. Postprodukci a finální vizuál má na svědomí opět samotný bubeník kapely Adrian Janeček, který s FERO Production natočil pro kapelu většinu klipů.

313 je zatím druhým singlem ze stejnojmenného alba, které vyjde už brzy. Datum vydání zatím kapela stále drží v tajnosti.

„Všichni jsme tak trochu divní,“ hlásají John Wolfhooker v novém klipu Freak Show z prostředí strašidelného domu

Československá čtveřice John Wolfhooker po dvou zdařilých deskách a sérii singlů nezahálí a přichází s videoklipem k písni Freak Show. Tu kapela stvořila už na začátku minulého roku a nyní ji vypouští do světa. Zdůrazňuje přitom myšlenku, že bychom se neměli stydět za to, jací jsme, protože každý z nás je svým způsobem divný. „Chtěli jsme vyzdvihnout individualismus, protože svět nás tlačí k tomu, abychom byli všichni normální. Prototyp normálního člověka však neexistuje nikde na světě,“ přibližuje hlavní ideu skladby bubeník Adrian Janeček. Fanoušky, kteří jsou od kapely zvyklí na moderní rockovou fusion, možná překvapí, že velká hudební inspirace přišla od polského skladatele Fryderycka Chopina. „Nedávno mě napadlo zajít do vetešnictví a koupit si sbírku valčíků od Chopina. Tak jsem si to otevřel na libovolné stránce a prvních pár taktů je v podstatě začátek tohoto songu. Přišlo mi, že ta část má podobnou atmosféru jako demo k Freak Show a mohlo by to společně fungovat, tak jsme to zakomponovali,“ vysvětluje kytarista Ronald Janeček.

Ačkoliv píseň Freak Show existuje již poměrně dlouho, s videoklipem si kapela, jež se netají ambicemi uspět i v zahraničí, dala na čas. Důvod je jednoduchý, nechtěla nic uspěchat a přijít s vizuálem, s nímž bude stoprocentně spokojená. Prapůvodní námět na klip už je však starší, byl zde nápad natočit klip v cirkuse, od tohoto prvotního záměru se však upustilo a klip se zrealizoval v jiné, neméně zajímavé lokalitě, kterou klukům v podstatě přihrála náhoda. „Cestoval jsem z Lučence do Prahy, v Bratislavě mi ale ujel autobus. Při čekání na další jsem potkal Roba, frontmana The Paranoid, jenž pracuje v Prague Fear House. Pustil jsem mu náš song a jemu se strašně líbil. Navrhl nám, že bychom klip mohli natočit v jejich prostorech,“ popisuje zpěvák Martin Čupka.

Společně s ostatními členy kapely a režisérem Rustym Shepherdem se pak rozhodli videoklip k Freak Show v Prague Fear House zrealizovat. Nabízí totiž ideální zákoutí a atmosféru k vytvoření trochu děsivých, ale hlavně důležitých individualizovaných scén. Některé momenty navíc pramení ze snů jednotlivých členů a leckdy mohou šokovat. „Chtěli jsme trošku rýpat,“ netají záměr kapely baskytarista Filip Vlček. V novince si zahráli přátelé skupiny z řad kolegů i muzikantů.

John Wolfhooker v blízké době plánují nahrát nový materiál a 21. prosince 2018 je v pražském Paláci Akropolis čeká dosud největší klubový koncert se speciálními hosty Skywalker a All Faces Down.

Glad for Today avizují videoklipem k singlu Silence vyspělejší tvorbu

Po vydání singlu Lost and Found na podzim roku 2016 se tuzemská kapela Glad For Today transformovala na pětičlennou melodic partu, značně se ucelila a hlásí novou, podstatně uvěřitelnější a vyspělejší tvorbu. Do roku 2018 vstupuje se singlem Silence, který jí nahrál a produkoval Pavel Chyška. Obohatila ho videoklipem z dílny Jáchyma Belchera a Mikuláše Hrdličky.

Singl má reflektovat současnou situaci a vztah mezi lidmi, se kterými dennodenně přijdeme do kontaktu. „Lidé se čím dál tím více uzavírají do sebe, každý si jede jen na svou hromádku a vzájemná pomoc a komunikace se vytrácí. Když mi před nedávnem zavolal kamarád a řekl, že volá jen tak, aniž by něco potřeboval, rozhodl jsem se napsat píseň právě o tom, jak je důležité a přirozené být si navzájem otevření a naslouchat,“ říká zpěvák Honza Kašpar. Všechny nové písně by měly pojednávat o soukromých i o globálních problémech a pocitech, kapela se chce vyhnout klasickým “tabu” textů o ničem.

V novém složení zbyly už jen dva lídři Tomáš Volár a Honza Kašpar. Post bicích začátkem roku převzal Petr Švásta, u kytary je v současnosti Pavel Moravec a basovou kytaru obstarává Vladimír Ulrich. Během roku bychom se měli od této hradecké pětice dočkat nové desky a hned z kraje roku je můžeme zastihnout v Hradci Králové, Plzni, Opavě, Českých Budějovicích a Teplicích, kde Glad For Today vystoupí jako předskokani kapely John Wolfhooker.

iRock&Pop