JIŘÍHO SCHELINGERA a jeho letošní dvojité výročí připomíná LP reedice Hrrr na ně…!

Jiří Schelinger – muž podmanivého charismatu a majitel nezaměnitelného chrapláku bez diskuze platí za ikonu československého hardrocku 70. let 20. století. Jeho písně a alba, jež natočil se Skupinou Františka Ringo Čecha, odolávají vrypům zubu času a i po několika desetiletích platí za skutečné majstrštyky nejen v rámci žánru. V roce Schelingerova dvojitého jubilea (*6. 3. 1951 / †13. 4. 1981) vše zmíněné připomíná a znovu stvrzuje LP reedice dnes již legendárního alba Hrrr na ně…. Ta nyní vychází u Supraphonu v novém remasteru, ale jinak v podobě maximálně blízké prvnímu vydání v roce 1977, tedy včetně různých průpovídek a špílců, s pečlivě rekonstruovaným obalem, doplněným vzpomínkovými texty a dobovými fotografiemi Otto Dlaboly.

Nalaďte se video teaserem:

Najednou jsme s Jirkou věděli, že se nám splnil sen. Ta deska byla pro nás strašně

důležitá, protože nastartovala Jirkovu popularitu. Zvláště proto, že jsme dosáhli toho

hrát vlastní tvorbu… To byla nádhera. Po tolika letech to začalo mít ksicht a bylo to jako

venku,” vzpomíná Schelingerův důležitý parťák a kapelník František Ringo Čech na období vzniku alba Hrrr na ně… v knize Petra Bošnakova a Milana Schelingera Jiří Schelinger: Život a… 1951–1981.

Desítka písn í, připomínající dávnými i současnými fandy stále hodně oblíbené kousky jako Kartágo, Mám rád lidi nebo Lucrezia Borgia, byla na svou dobu malým zázrakem. Kapele tažené rytmikou Jiří Stárek (bicí) / Jan Kavale (baskytara) a ozdobené výbornou kytarou Stanislava „Kláska“ Kubeše i texty a perkusemi F. R. Čecha, se podařilo přenést pódiovou sílu i do studia a vyjít vítězně z boje o doslova každý decibel i závadná slova s normalizační „kontrolou kvality“. „Bylo mi řečeno, že nad deskou Hrrr na ně… se chvilku diskutovalo, ale nakonec mávli rukou,“ říká k tomu ve výše zmíněné knize F. R. Čech.

„Opravdu mě těší, že v roce, kdy si připomínáme tátovo dvojvýročí, vychází právě LP Hrrr na ně… Z mého pohledu je to jedno z nejzdařilejších alb české, potažmo československé rockové scény, které ovlivnilo celou řadu mladších rockových muzikantů a zpěváků. A hlavně Hrrr na ně… vnímám jako jednu z nejvíc vypovídajících desek o tátovi. Byť mi v tehdy bylo něco přes 6 let, tak myslím, že to pro spoustu fanoušků v tehdejší rudé době byl signál, že to jde i jinak. Vůbec to chápu jako něco neskutečného, že se LP tenkrát podařilo vydat! Pro mě osobně má ale nádech mého dětství, jsou to vzpomínky na tátu nejen jako člověka, ale i muzikanta, deska, která mi přibližuje i jeho pohled na muziku a jeho styl tvoření. O to víc mě těší, že teď vychází ve stejné podobě jako na podzim roku 1977,“ říká na adresu aktuální LP reedice dcera Jiřího Schelingera Andrea.

Ta zároveň otcův odkaz aktivně připomíná prostřednictvím facebookové skupiny Jiří Schelinger 70. Skupina, jež aktuálně čítá přes dva tisíce členů, nabízí celou řadu raritních materiálů od fotek přes písně a videa až po streamy Jiří Schelinger Memory Band či plánované debaty se Schelingerovými souputníky. A pokud situace dovolí plánují její správci na léto také vzpomínkové koncerty pod širým nebem.

Projekt ZEMĚTŘESENÍ 2, hold Jiřímu Schelingerovi, se definitivně uzavírá minialbem Epilog

„Slovo Epilog bývá chápáno jako závěr díla nebo doslov, který se také může stát vysvětlením děje a jeho zapojením do širšího kontextu.” Když se na konci roku 2019 objevilo album Zemětřesení 2, vysvětloval producent, skladatel a kytarista Miloš Dodo Doležal jeho vznik potřebou dotočit písně, které měly být už na albu Zemětřesení z roku 1993 ve složení Brichta, Doležal, Henych, Smetáček.

Na Zemětřesení 2 došlo ke změně sestavy. Doležal a Smetáček byli doplněni Doležalem juniorem na baskytaru a zpěvákem Mladenem Djelmo. Snad právě díky jeho hrubě vemlouvavému hlasu jen těžko rozeznatelnému od Schelingerova, ale i tvrdšímu soundu a celkově temnější atmosféře byla „dvojka” blíže tomu, jak mohlo vypadat původní Zemětřesení Jiřího Schelingera v letech 1980-81. Objevily se pochyby o změně sestavy, ale brzy zanikly v převažujícím názoru, že tady vzniklo něco opravdu pozoruhodného.

Šéf vydavatelství Warner Music Vladimír Kočandrle k tomu říká: „Když jsem viděl odhodlání Miloše Doležala věci dotočit, opustily mě pochybnosti. Jsem rád, že jsme mohli být účastni na oné zvláštní směsici velmi tvrdého rocku a hráčské virtuozity ve službách sondy někam hodně hluboko. V té hudbě se něco nepojmenovatelného hýbe. Není mnoho alb, které jsem si pustil víckrát než Zemětřesení 2.”

Zdálo se, že už bylo řečeno vše. Ale znovu se rozběhly diskuse fanoušků. I na „dvojce” prý stále ještě něco chybí. Miloš Dodo Doležal a spol. se tedy rozhodli udělat definitivní krok do samého nitra Jirkova Zemětřesení. Tak vzniklo speciální minialbum s názvem „Epilog”.

Zemětřesení 2 – Epilog obsahuje čtyři poměrně velmi dlouhé a náročné kompozice. Dvě z nich – „Cizinec” a „Můžeš vejít – 21. století” dokončil Schelinger ještě těsně před smrtí a zachovaly se na kazetách z koncertů nebo ze zkušebny. Epilog přináší jejich verze co možná nejbližší aranžmá těch původních z let 1980-81, tedy z doby zrodu onoho záhadného původního Zemětřesení přerušeného Schelingerovou smrtí. S jistou nadsázkou je můžeme považovat za jejich přímé pokračování po 40 letech.

Ještě větším dobrodružstvím ale jsou dvě zbývající. „Anděl smrti” je jeden z posledních textů, které František Ringo Čech před 40 lety pro Jirku napsal. Kvartet Djelmo-Doležal-Doležal-Smetáček se pokusil rekonstruovat, jak by byla mohla tato desetiminutová hudební spekulace o smrti vypadat, nebýt onoho osudného 13. dubna 1981.

Myslíte, že jste se octli na vrcholu Epilogu? Nikoli. Zemětřesení 2 – Epilog končí mystériem hodným svého jména. Jiří Schelinger pronesl na setkání členů řádu Regula Pragensis v Soběslavi několik dní před svou smrtí zvláštní proroctví. Jeho deklamace v podání Mladena Djelmo konfrontující tušení „onoho” světa se sabbatovskými riffy vás dovede jako melodram ve skladbě „Epilog” do finále. Když posloucháte do prázdna nekonečně se opakující slovo „pochopí…”, můžete mít dojem, že tady Jirka s vámi je. A že jste se stali svědky čisté reinkarnace.

Na jaře roku 2021 vzpomeneme nedožitých 70. narozenin Jiřího Schelingera a 40 let od jeho smrti – stejně záhadné jako bylo a je jeho Zemětřesení. Náročnost skladeb na minialbu Epilog dokresluje Jiřího jako osobnost v takovém uměleckém světle, v jakém by byl určitě rád vnímán.

Minialbum Epilog najdete zde: https://WMCZ.lnk.to/Epilog