Floex vydává singl Pape And Tura z připravovaného alba Papetura

Tomáš Dvořák aka Floex vydává singl Pape And Tura z připravovaného herního soundtracku adventury Papetura polského vývojáře Tomasze Ostafina.

Uběhlo dlouhých šest let než si Petums, tedy Tomasz Ostafin, splnil sen a představil svůj papírový svět v logické adventuře Papetura herní veřejnosti. Není divu. Od scenérií, přes drobné detaily či mlhovinu, po hlavní postavy přátel Papeho a Tury, bylo vše vyrobeno z papíru s lepidlem a následně animováno.

„Hry, obzvláště ty nezávislé, se často vytvářejí řadu roků, s Tomaszem jsme v kontaktu snad pět let. Na začátku jsme se bavili o tom, že by použil již mnou složenou hudbu, ale když se projekt začal rýsovat konkrétněji, bylo jasné, že vznikne plnohodnotná spolupráce. Je obdivuhodné, že si Tomasz prakticky všechno kromě zvuku a hudby vytváří sám. A tak to možná ještě o kus déle trvá. Bylo zajímavé sledovat, jak se jeho idea prohlubuje, jak se z nevinného nápadu stává působivá realizace. Intenzivněji jsme na projektu pracovali poslední tři roky. Společná tvorba se odehrávala ve vlnách, období většího klidu byla následována intenzivní prací střídanou reflexí. Nesnažili jsme se nic uspěchat, chtěli jsme tomu dát tolik času, kolik věc potřebovala.“ Říká Floex.

Videoklip Pape And Tura:

Námět přitom nemůže být aktuálnější. Papetura vychází z Ostafinových životních prožitků, vypráví o boji se samotou a nacházení nových přátelství. Příběh beze slov promlouvá k hráči úchvatným zpracováním, hrou světla a stínu a především Floexovým hudebním doprovodem.  Ačkoliv je singl Pape And Tura poměrně dramatický, stejně jako snaha Papeho a Tury zabránit monstrům, temnotě a spalujícímu ohni zničit jejich jemný papírový svět, celé album se nese spíše v ambientní neoklasické poloze.

„Pape And Tura jednoznačně vyčnívá i díky violoncellu Tomáše Jamníka a houslím Evy Jamníkové. Skladba je ve hře klíčová a doprovází zásadní momenty v jejím vývoji. Název naznačuje, že má co dočinění s ústředními postavami Papetury, jejichž svazek je v daný moment prověřován.“ Dodává k singlu Floex.

Po Samorost 2 a 3, Machinarium a Pilgrims se jedná o pátý Floexův herní soundtrack a vůbec první mimo herní studio Amanita Design. Všechna alba vyšla u českého vydavatelství Minority Records, ani Papetura na LP  a v digitálním formátu, s datem vydání 7. května, nebude výjimkou.

 

Floex s robotickým bubeníkem Josefem rozezněl Strahovský stadion.

Prvním hudebním videem startuje nová série Hotspot, která spojuje výjimečná koncertní vystoupení s výjimečnými místy České republiky. Premiérový díl uvádí vystoupení jednoho z nejoriginálnějších českých elektronických hudebníků a skladatelů DJ Floexe doprovázeného robotickým bubeníkem Josefem na tribuně Strahovského stadionu. Sérii Hotspot připravuje agentura SMART Production ve spolupráci s festivalem Colours of Ostrava.

Vystoupení je ke zhlédnutí zde:

Video s DJ Floexem a Robotem Josefem spojuje atmosféricku hudbu v kontrastu s betonovými tribunami největšího stadionu na světě, který hostil Všesokolské slety, spartakiády nebo stotisícové koncerty. V záznamu se střídají momenty natočené kamerami v intimní blízkosti hudebníka s působivými vzdušnými záběry z dronu. A samozřejmě to celé s prvotřídním zvukem.

“K DJ setům přistupuji trochu jinak než ke koncertní tvorbě. Myslím, že jde především o to vystihnout energii, náladu, flow. Do setu jsem zakomponoval řadu svých oblíbených producentů, ale také se tam objevují moje tanečnější remixy, anebo producenti, jako například Deltawerk, kteří pro mě remix v minulosti udělali. Nejzajímavější věc na setu je ale použití našeho bubenického robota Josefa, kterého naživo programuji a v reálném čase s beaty improvizuji,” vysvětluje Floex alias Tomáš Dvořák. Robot Josef je hlavní postavou celosvětově úspěšné počítačové hry Machinarium (Amanita Design), jejíž soundtrack má na svědomí právě Floex.

Na otázku, jaké pro něj bylo hraní na Strahovském stadionu, Floex odpovídá: “Na začátku jsem měl hlavně pocit zimy, ale koncentrace na set a taneční hudba mě docela zahřála 🙂 To místo bylo vybráno skvěle, má spoustu zajímavých industriálních zákoutí, a velkou spoustu času, která se v průběhu setu odkrývá. Tak si to užijte.”

V plánu je natáčení na dalších zajímavých místech České republiky, dle aktuálních protikoronavirových opatření vystoupení zahraničních hudebníků i případná účast omezeného počtu diváků.

AKROPOLIS MULTIMEDIALE – Eivind Aarset Band (NO) + Live Remix Floex (CZ)

Norská jazzová škola rozhodně není jen klišé hudebních žurnalistů, sever Evropy obohatil experimentální scénu desítkami inovativních hudebníků, kteří posouvají tradice do nečekaných souvislostí. Po jménech jako Arve Henriksen, Jan Bang nebo Nils Petter Molvaer se v Paláci Akropolis představí i kytarista Eivind Aarset, jehož osobitý styl se otiskl na desky všech výše zmíněných či také Davida Sylviana. Aarset ale natočil i spoustu vlastních a vysoce ceněných desek pro prestižní značky jako Jazzland nebo ECM. Prozkoumává na nich způsob, jak může zvuk tradičního nástroje fungovat v novém tisíciletí.

Svoje hudební prozření si Eivind Aarset zažil v dvanácti letech, kdy objevil Jimiho Hendrixe. „Jakmile jsem slyšel jeho nahrávku, okamžitě jsem si pořídil elektrickou kytaru.“ přiznává. Láska k rockovým klasikám jako Deep Purple, Black Sabbath nebo Pink Floyd mu zůstala dodnes, brzy se k ní ale přidaly i další epifanie z jazzového ranku – Miles Davis, Mahavishnu Orchestra nebo Weather Report. Velký vliv na něj ale měl i label ECM a jména jako Jan Gabarek nebo Terje Rypdal. Od konce osmdesátých let hrál Aarset s jazzovým tělesem Ab und Zu, kde poznal svoji budoucí manželku Anne-Marie Giortz. V roce 1991 obdržel hudební cenu Smuget-prisen pro výjimečné výkony v oblasti živé hudby.

YouTube Preview Image

Jazzová škatulka ale byla pro Eivinda Aarseta vždy příliš těsná a táhlo ho to k experimentům. Zásadní bylo setkání s Bugge Wesseltoftem a jeho osobitým přístupem překračujícím žánry. „Co mě přivábilo k této hudbě byly hypnotické groovy a hudební volnost, kterou jsem hledal. V tom co dnes dělám nejsou žádná pravidla ani tradice a tak si můžu vymýšlet svoje vlastní.“ vysvětluje Aarset. V roce 1997 si ho Nils Petter Molvaer pozval k nahrávání alba Khmer a nahrávka míchající jazz a elektroniku byla pro jeho další kariéru určující.

V duchu podobných fúzí se nese i jeho debutové album Electronique Noire z následujícího roku, které New York Times popsal jako „jedno z nejlepších postdavisovských elektrických jazzových alb.“ V následujících letech nasbíral další vlastní desky i ceněné kolaborace s osobnostmi jako jsou Jon Hassell, David Sylvian, Bill Laswell nebo Jan Garbarek. „Rozumím potřebě definicí žánrů ze strany obchodů s hudebními nosiči, ale občas mě definice frustrují – od té doby, co má vlastní hudba nezapadá do žádné z typických žánrových škatulek. A to samé platí i pro hudbu, kterou poslouchám,“ prohlásil Aarset pro časopis Harmonie. Zhruba od poloviny dekády směřuje jeho hudba k bezmála zenové vyklidněnosti, byť na jeho loňském albu I.E. lze najít momenty, kdy jeho kvartet spustí erupce tónů. „Je to divoká a často nevlídná deska, která ale dokazuje, že lyrické momenty a syrový hluk se nemusí nutně vylučovat.“ napsal o albu deník Guardian.

Eivind Aarset je pravidelným hostem proslulého festivalu Punkt v norském Kristiansandu, kde elektroničtí producenti a hudebníci přímo na místě remixují koncerty. Něco podobného ho čeká i v Praze, kdy bezprostředně po vystoupení kvarteta zazní Live remix od domácího hudebníka a producenta Floexe. Premiéra Eivinda Aarseta v Paláci Akropolis společně s následným Live remixem v úterý 22. listopadu tak symbolicky naváže na loňský festival Punkt meets Music infinity 2015.

iRock&Pop