Vychází Panna a netvor. Nové EP kapely Bert & Friends

Právě vychází nové EP excentrické kapely Bert & Friends. Název již dříve avizovaného 4tracku je vzhledem k určité lehkosti předchozích počinů a také samotnému obalu desky na první pohled zvláštní.

“Tohle album je zamýšleno hlavně jako celek. Je na posluchačích, aby si tu hudební cestu prošli a sami objevili významy a symboliky, které jsme do něj vložili, takže nechci spoilerovat – právě v těch prožitcích je podle mě velká hodnota”, říká frontman kapely Albert Romanutti. Dle něj ale jednotlivé písničky fungují i zvlášť a každá přináší jiný druh zážitku. Na albu se tak objeví jak netradiční instrumentální kompozice Vstupte, tak velkolepé popové songy Amore mio a Piš mi básně anebo pohodový koktejl na riviéře Ejchuchu.

Album, které vznikalo přes půl roku a bylo nahráno mj. ve staré stodole u Máchova jezera, vychází přesně rok po předchozím EP SUPR, čímž kapela pokračuje v tendenci vydávat novou hudbu méně často, ale zato jí věnovat maximální péči. I přes krátkou stopáž je totiž Panna a netvor po hudební stránce natolik bohatá a celistvá kompozice, že působí jako plnohodnotné album. V listopadu a prosinci měla kapela odehrát své doposud největší turné 2050 TOUR, nicméně vzhledem k současné situaci ho musela přeložit na jaro 2021.

O Bert and Friends

Po prvotním virálu sóla na rybu v Plodech moří se Bertovi a spol. podařilo utvrdit svůj status zábavného, a přesto velmi sofistikovaného úkazu české scény, který je třeba brát vážně – mix barevného osmdesátkového dream popu, psychedelie a hezkých melodií nenechal nikoho na pochybách, že má před sebou velký objev poslední doby a s trochou štěstí i malinký náhled budoucnosti popu u nás. Po několika singlech a ikonických videoklipech kapela loni vydala EP SUPR (nominované na Objev roku v Cenách Anděl) a odjela vyprodané turné, včetně naprosto plné MeetFactory v Praze. V čele skupiny stojí Albert Romanutti, jehož autorský rukopis nezapře vystudovaného skladatele, ale zároveň také někoho, kdo chce dělat věci jinak a nově. Bert & Friends do českého popového rybníčku vnáší závan excentricity, která tady dlouho chyběla.

Bert and Friends jsou:

Albert Romanutti, Jakub Šindler, David Herzig a Vladimír Mikláš.

Videoklip Piš Mi Básně:

Munroe – Z čistého nebe

Syrovost, která čiší z každé skladby a na propagační fotce dva pánové zakrývající si obličej, jako by chtěli zůstat nepoznaní. To vše zahaleno do černobílého vizuálu. Ne, to není jeden z dalších marných pokusů o těžkou alternativu, ale jsou to Munroe, kteří to myslí se všemi těmito rekvizitami snad i vážně.

MUNROE (2)

A to je polehčující okolnost, protože kapel, které se zahalují do hávu, který poté shazují a rázem mění za jiný, tu už bylo až moc. Na Munroe vidím oproti tomu jednu výhodu – vzhledem k pestré škále uměleckých projektů obou muzikantů je jasné, že si prostřednictvím Munroe nepotřebují nic dokazovat a tudíž zní tato hudba nenuceně a autenticky.

Tento projekt, který je právě na konci své startovací éry, mají na svědomí Jan Kunze a Vladimír Jaške, na aranžích, produkci a konečném masteringu se pak podíleli další lidé včetně Kaye Buriánka známého ze skupiny Sunshine. K tomu všemu je nutno zmínit také videoklipy, které zapadají do celého tohoto konceptu a hudebníci je vymýšlejí a tvoří sami. Aktuálně si můžeme poslechnout sedm skladeb z EP Z čistého nebe, přičemž všechny mají svůj příběh a ačkoliv se může na první poslech zdát, že jsou některé texty podobně tematicky laděné, po několikátém musím uznat, že v pořadí za sebou mají určitou kontinuitu.

forest

Hned první eponymní skladba je pomyslným rozjezdem pro celé EP, má oproti zbytku věcí poměrně romantický (ale přesto charakteristický) text a otevírá jakýsi příběh, co začíná ránou z čistého nebe a končí holkou s diplomem, díky které z tebe nezbyde nic. Mezitím se ale podíváme ještě na večírek, který mapuje typické opojné noci a rána s otravnou kocovinou, v rámci skladeb Loupežník a Panenka Voodoo zabrnkáme na akustičtější strunu a EP graduje posledními třemi skladbami – Paní se zbraní, Tvá matka chtěla anděla a již zmíněná GangstaGirl, které jakoby byly spojeny jednou tematickou nití.

10325554_584435628321308_3096318703087880208_n

Pokud si poslechnete texty Munroe, je docela možné, že se občas v nějakém najdete. Těžko totiž hledat mladou ženu, po které by její matka nechtěla ztělesnění anděla nebo večírek, kde by se za dobrého rozpoložení nekončilo až k ránu. Právě proto si ale myslím, že texty, ačkoliv se jejich tématika může zdát naprosto fádní, jsou na Munroe právě tím tahákem, který navíc za expresivní komorní atmosféry, co tvoří pánové na koncertech, působí také tak trochu opojně. Černobílá dekadence a syrovost je tedy naprosto na místě.

10365974_584435764987961_6970149720220089582_n

Těžko říct, na jakou cílovou skupinu hudba Munroe vlastně útočí. Po delším přemýšlení jsem došla k názoru, že dokáže oslovit jak muže, tak ženy a vlastně jakoukoliv věkovou kategorii, které tedy samozřejmě nevadí, že texty i hudba jdou hluboko, a sice v rámci vkusu, ale až na dřeň. Sama jsem velice zvědavá, kam se vývoj Munroe požene dál a jakým způsobem budou oba hudebníci pokračovat v této tvorbě, co je na tuzemské scéně více specifická než typická. Již nyní mají ale Munroe poměrně slušně našlápnuto na další z ojedinělých českých projektů, na které byste měli nutně zajít, pokud znáte všechny věci, které bolí, nebo se naopak schováváte před ženskými zbraněmi.