Kapela E!E slaví třicítku

Česká punková scéna má ve svém středu několik kapel, které fungují již od 80. let minulého století. Jen namátkou třeba Visací zámek, Plexis, SPS, N.V.Ú. a samozřejmě také E!E. Všechny zmíněné soubory dokazují, že se v jejich případě zdaleka nejedná o nějaké muzejní exponáty, ale stále o kapely, které dovedou své fanoušky přivést do varu.

My se zastavíme u kapely E!E, založené v Příbrami roku 1987. Třeba proto, že právě letos slaví 30 let existence. A třeba i proto, že momentálně je v plném proudu jejich TurnE!Ečko s kapelou The Fialky, na němž vlastně tak nějak průběžně oslavy třicetin probíhají. Připojme se tedy s gratulací a dejme slovo postavě za mikrofonem, Bořkovi Řehořovi.

Původně jsi se v začátcích v E!E objevil jako baskytarista. Co tě dovedlo k mikrofonu?

Já hrál vlastně původně na kytaru, někdy v roce 1983 na střední ve svý kapele Roura. Tak mi totiž říkali, zřejmě kvůli šířce kalhot, který jsem si pokaždé přešil tak, že se v nich sotva dalo hnout. Jenže když jsme se začli scházet s Hudebním kroužkem E!E, nikdo neměl basu. Tak jsem zakoupil starý pádlo v bazaru na Národní v Praze a začal brumlat. Ale potřeboval jsem se hejbat a se zpěvem to moc dohromady nešlo, drapli jsme teda Motlíka, kterej nám zařídil zkušebnu na Zetoru a chodil tam za náma. No a já už se moh věnovat skotačení na pódiu. Ještě jsem chvíli hrál asi tři věci jako hostování, hihi, ale energie chtěla ven, takže už jen krofóóón.

Třicet let je na kapelu slušně dlouhá doba. Dá se říct, kam se za ten čas E!E od původní touhy punkově provokovat posunuli? A změnilo se třeba nějak publikum? Chodí na koncerty už rodiny starších fanoušků s dětmi? 🙂

Ten posun je zřejmě jen věkovej, protože ten punk máme prostě v sobě, přestože vizuálně vypadáme skoro „normálně“ (fuj, to je nechutný slovo). Ale o tom to není. Těžko vyprodukujem blues nebo country, i když pár úletů jsme taky nahráli nebo hrajem (Pink Floyd, Progres 2,….). Na koncerty pořád chodí lidi, co s náma vyrůstali a tím pádem už i jejich děti, vnoučata, ale i samozřejmě nová generace punkáčů, protože punk tady pořád funguje.

Pokud se nepleteme, tak bylo i období, kdy sis dal od E!E chvilku pauzu. Co tě přivedlo zpátky?

Bylo to v období po koncertu před Sex Pistols, takže 1996. Udělali jsme s Bakčou ještě CD Deska, ale místo aby to mělo nějakej efekt, zůstalo to někde viset, moc se nehrálo a já jsem potřeboval vypadnout z Prahy na vzduch. Tak jsem vzal hospodu na Šumavě, kde jsem dělal bigbíty a bylo zas živo. Éčka u mě normálně i se mnou hráli, jen já s nima nejezdil. Nebyl čas, hihi. Na Strakonicku zřejmě nebylo kde hrát, tak u nás bylo furt plno (Znouzectnost, Požár mlýna, atd.). Navíc jsme začli v létě dělat motorkářský srazy, který fungujou dodnes. Loni jsme si tam po dvaceti letech brnkli.  Návrat přišel někdy asi v roce 2000 s koncertem Tří sester v Akropoli, kde se začlo domlouvat předskokanství celého turné Gambrinus Tour, dnes Radegast tour –  a pokud neumřeli – hrajou dodnes.

YouTube Preview Image

Hrozilo za těch třicet let někdy reálně to, že by kapela skončila? A pokud ano, jak se vám přes to povedlo dostat?

Maximálně bylo období, že se moc nehrálo, ale spíš je to tak, že když je víkend pauza (zas tolik jich za ty poslední roky nebylo), už jsme jak na trní a jakmile v pátek nalezem všichni do auta, začíná hotový šílenství a řvem smíchy. Proto taky název dodávky BLBTOUR. Odchází se pouze do věčných lovišť, zakladatelé Kyseláč a Bakča a nebo na marodní pauzu, jinak to musí jet.

Turné k oslavě třicetin jedete s kapelou The Fialky. Byla to jasná volba? A splňuje to, co jste si od ní představovali?

Jedem s klukama každý jaro a je to parádní rozehřátí před letní fesťákovou sezónou. Hlavně zas jiný lokality než jedem na podzim s SPS, takže se nějak ta republika vyplní. I když nemůžeš bejt všude. Ale hlavně je na těhle koncertech parádní atmosféra, lidi jsou po zimě ještě nějaký přejetý a potřebujou se vyřádit. Fialky to rozpumpujou, my je dorazíme a nemá to chybu.

E!E + The Fialky
E!E + The Fialky

Na závěr nelze jinak, než oslovit také zástupce The Fialky, Kečupa.

Když se domlouvalo, že byste mohli jet s E!E na “třicítkové” turné, byli jste hned pro?

Jasně, že jsme byli pro! Ono se to vlastně domlouvalo už před čtyřmi lety, kdy jsme poprvé s klukama mluvili o tom, že bysme spolu mohli jet víc koncertů v řadě. První rok zůstalo jen u řečí, ale pak se dalo vše do pohybu a první jarní společné TurnE!Ečko 2015 bylo na světě! 🙂 Letos je to vlastně tedy už třetí společná šňůra a jede to na jedničku.

Nebudeme se ptát, jestli jste E!E dříve poslouchali, protože, kdo se u nás kolem punku motal, musel na výše zmíněné kapely prostě nevyhnutelně narazit. Ale co pro vás vlastně znamená, že jste hosty na oslavě jejich třicetin?

Trošku jsme si z toho věku E!Eček chtěli udělat srandu, což i vystihuje datum Prahy na Apríla. Ale vážně.  Jsme strašně rádi, že s náma právě E!Ečka chtějí jezdit akce, koho by to napadlo, když jsem je poprvé někdy v 1998 viděl na koncertě a sjížděl každej večer kazetu Mrtvák, že jednou budu mít kapelu, která s nima projede celou republiku. 🙂 Máme z toho spojení hlavně velkou radost, ať jde o výroční koncerty nebo jiné hraní. A nedá mi to, abych tu nezmínil, že tyhle turné!e máme opravdu na čem stavět. Základy společným koncertům dalo naše pozvání v roce 2011 na křty našeho alba Kapitán77 do Prahy a hlavně Bratislavy. Tam jsme po koncertě utužili kolektiv šílenou jízdou přes backstage klubu Randál až po byt 1+1 někde v Petržalce, kde jsme se ubytovali do společnosti psa, dítěte, dalších třech lidí a kamaráda, který šlápl na sklenici, rozsekl si nohu a z té bolesti se pochcal. Tohle všechno kluci tenkrát popsali jen slovy „opravdový punk“ a  pak nám oplatili o rok později v Příbrami, kam nás pozvali na jejich křest alba 2012. (Ten se konal v době před lihovou aférou) A všichni venku blili z pravděpodobně pajcnutýho alkoholu.  Ty zvratky byly všude kolem a jinak než přes ně se nedalo jít do auta. Tím se skóre vyrovnalo a příslib do budoucna byl na světě!

Kdo zná E!E a The Fialky, může tušit, že teprve společná oslava a společné hraní bude asi ten správný mejdan. Můžeš přihodit na závěr nějaký ten zážitek ze společného turné?

Naštěstí už se neopakuje to, co jsem popsal. 🙂 Docela pěknou tradicí je rum do pusy při hraní a asi největší šílenství bylo zatím loni. To jsme v pátek na noc draftovali v Českých Budějovicích bubeníka E!E Vojtíška a s ním absolvovali celý den, který začal flaškou oříškového rumu (specialita E!Eček), pokračoval akcí na Diplomatico, která proběhla v restauraci, kde jsme měli původně obědvat, a končila v Ostrově u Karlových Varů, kde si toho moc nepamatuju. Ale podle reakcí přítomných a toho, že nás letos chtějí znovu, to bylo pěkné.

Pro ty, co by ještě chtěli nějaký z koncertů TurnE!Ečka stihnout, připomínáme, že další koncerty jsou naplánovány v následujících termínech a místech:

TurnE!Ečko 2017
Pá 24.03. Písek/ Divadlo pod Čarou + Nežfaleš
So 25.03. Ostrava/ Barrak + Nežfaleš
Pá 31.03. Ostrov u Karlových Varů/ M klub
So 1.04. Praha/ Storm + Nežfaleš, Cirguz
So 8.04. Brno/ Eleven
Čt 13.04. Plzeň/ MC Kalikovák
Pá 21.04. Jihlava/ Soul

E!E slaví 30 let jarním TurnE!Ečkem s kapelou The Fialky

Neexistuje snad mezi příznivci domácí punkové scény takový, který by neznal kapelu E!E. A tahle kapela právě letos slaví 30 let své existence. Od chvíle, kdy se v roce 1987 dala v Příbrami dohromady, je vlastně téměř permanentně na nekonečném turné po všemožných pódiích naší země.

Svůj styl, melodický punk rock’n’roll se zřetelným odkazem punku vzor 77 kapela příliš nemění, ovšem za dobu existence byla nucena čas od času přistoupit k nějakým těm změnám v sestavě. Těmi nejzásadnějšími byly pravděpodobně odchod původního bubeníka Kyseláče, jenž byl také autorem prvních textů souboru, a v roce 2013 úmrtí kytaristy a zpěváka Bakči, který byl od začátku hlavním tahounem Eéček. V současné době sestavu E!E tvoří Bořek – zpěv, Stawi – kytara, zpěv, Motlík – basová kytara a Spejbl – bicí.

Své třicetiny slaví E!E sérií jarních koncertů v rámci TurnE!Ečka 2017 společně s další kapelou, která ve svých hudebních kořenech nezapře vliv punku vzor 77, skupinou The Fialky. Turné odstartovalo v Uherském Hradišti 10. března a zbývají mu ještě následující zastávky:

Pátek 17. 3. České Budějovice/ Velbloud
Pátek 24. 3. Písek/ Divadlo pod Čarou + Nežfaleš
Sobota 25. 3. Ostrava/ Barrak + Nežfaleš
Pátek 31. 3. Ostrov u Karlových Varů/ M klub
Sobota 1. 4. Praha/ Storm + Nežfaleš
Sobotu 8. 4. Brno/ Eleven
Čtvrtek 13. 4. Plzeň/ MC Kalikovák
Pátek 21. 4. Jihlava/ Soul

A že se v této sestavě bude slavit naplno jak v sále, tak i u baru, to je téměř jistota.

YouTube Preview Image

Papagájova letní vinylová ofenziva

Kromě dvojice LP desek, o nichž jsem již informovali (novinka brněnských Resurgo a reedice archivní desky E!E s názvem Poslouchej), se vydavatelství Papagájův hlasatel Records, specializované zejména na scénu stylů punk and hardcore, prezentuje velkou letní vinylovou ofenzivou.

S přicházejícími horkými letními dny se “Papagájové” ponořili do domácích i zahraničních hudebních archivů a vylovili z nich pěkných pár titulů, jež v podobě vinylových LP desek vysílají právě k uším fanoušků výše zmíněných stylů.

A co že nám jejich archeologické výpravy přinesou? Pokud to vezmeme nejprve po domácí linii, dočkáme se hned dvojice desek.

První zářez mají na svědomí rožnovští Complicité Candide. Po třech letech od vydání na CD a vlastně po devíti letech od nahrání se na elpíčku ocitá poslední album kapely s názvem Rouhat. Je to sice v současné době už tak trochu posmrtná připomínka souboru, ale i kdyby už Complicité Candide nikdy společně nezahráli ani tón, je to důstojná tečka za dějinami kapely.

YouTube Preview Image

Další domácí výprava šla do historie ještě hlouběji. Až za legendární strakonickou punkovou kapelou Telex. O vinylové desce Telexu se mluvilo hned po revoluci. V době, kdy většina současníků kapely vydala desky na tehdy začínajících velkých labelech, se Telex odmítal nechat svazovat podpisem jakékoliv smlouvy. A tak, dříve než došlo k realizaci desky například ve vlastní režii, vyšuměla existence Telexu do ztracena. Ovšem, proč nevydat LP skupiny Telex třeba právě teď, 32 let od vzniku kapely (v počátcích působící pod názvem Novodur)? A jestli desku, tak rovnou album Řeznickej krám, které vychází z původní demokazety z roku 1989.

YouTube Preview Image

Jak bylo již v úvodu napsáno, pár lahůdek vyzobal Papagáj i z archivů cizokrajných.

A je to třeba dlouho nedostupné album Odds & Sods britských klasiků první punkové vlny The Boys, které se dočkalo své limitované reedice. Nové vydání se drží vzhledu původní desky. Uvnitř ovšem najdete zbrusu nové komentáře k jednotlivým songům, které sepsal Matt Dangerfield – zpěvák a kytarista The Boys.

Deska původně vyšla v roce 1990 a pro vydání ji zkompiloval Campino z Die Toten Hosen. Na albu najdete výběr raritních a dříve nevydaných songů z let 1977-1981 včetně dnes už populárních skladeb Jimmy Brown, Dressed To Kill, Walk My Dog nebo Little Runaround.

YouTube Preview Image

No a nakonec je tu hned trojice vinylů dalších klasiků žánru, tentokrát jsou to birminghamští GBH (proto taky ta jejich fotka na začátku) a jejich alba z přelomu 80. a 90. let. Ať už se název kapely píše jako GBH nebo G.B.H., jedná se o partu, která vznikla na konci 70. let minulého století (původně pod názvem Charged GBH). Za mikrofonem dodnes najdete nezaměnitelného Colina Abrahalla a fakt, že pánové představují klasiku punku vzor UK82, tedy ostré agresivní muziky, která do punkového základu přijala vlivy hardcoru či metalu,už jim taky nikdo neodpáře.

Své vinylové reedice se pro tentokrát dočkala trojka alb No Need To Panic (1987), A Fridge Too Far (1989) a From Here To Reality (1990).

YouTube Preview Image

Na prázdniny s vinylovou reedicí dávného alba domácí punkové stálice E!E

Pro ty, jimž není proti srsti česká punková letitá klasika, je patrně především připravena vinylová reedice alba Poslouchej (na CD vyšlo v roce 1993) příbramských E!E.

Kapela, mezi jejímž publikem za léta existence takřka zlidovělo hezkých pár songů z těch, co na koncertech hrává, se na domácí punkové scéně pohybuje již od roku 1987. Na svém kontě má šestku řadových alb, ale jen jedno z nich (to úplně první) vyšlo i na vinylu. Nyní se příznivci černých gramofonových kotoučů dočkají ve vinylovém provedení i alba s pořadovým číslem 2. Na něj se Eéčkám povedlo naskládat energické a chytlavé songy, které těm, co je někdy zaslechli, jen tak z hlavy neutečou. Kdo by neznal tituly jako třeba Kufříček, Kleš, Lidová demokracie nebo Vláček? Vůbec poprvé najdete na albu v kompletní verzi i písničku Míša, a to v podobě, v jaké dodnes byla dostupná jen na kompilaci Plzeňská scéna. Obal desky byl doplněn o raritní, dříve nezveřejněné historické fotografie a svou vzpomínku na kapelu přidal i Petr Korál.

Deska vychází v limitované edici 300 kusů.

YouTube Preview Image