MICHAL PROKOP & Framus Five: albový návrat rockové legendy

Po první ochutnávce v podobě singlu a klipu Má vlast, který dosud nasbíral na YouTube přes 118 tisíc zhlédnutí (podívejte se zde: http://y2u.be/83lvpmmiYSo), se již tento pátek 28. května dočkáme netrpělivě vyhlíženého nového alba Michala Prokopa & Framus Five. S novinkou pojmenovanou Mohlo by to bejt nebe… se tuzemská rocková legenda symbolicky vrací pod křídla vydavatelství Supraphon, kde před neuvěřitelnými třiapadesáti roky svou bohatou hudební kariéru započala.  Album je k dispozici na 2LP, CD i digitálně a Michal Prokop & Framus Five jej pokřtí 13. a 14. 8. na festivalu Krásný ztráty 2021 ve Všeticích.

Jak sám Prokop přiznává, i Mohlo by to bejt nebe… jeho vznik – stejně jako mnoho jiných nejen hudebních projektů – ovlivnila pandemie, když se nahrávalo tzv. „salámovou metodou“: „To, co nazývám salámovou metodou, je vlastně natáčení per partes a ještě online. Do určité míry jsme tuhle metodu už použili u minulého alba Sto roků na cestě. Tehdy jen per partes, tedy po částech, v různou dobu a v různých, zejména domácích studiích, teď k tomu ještě přibyla možnost online, tedy že jsme si jednotlivé stopy posílali přes internet. Má to nesporné výhody, můžete si třeba objednat i zahraničního hosta, který to nahraje na druhém konci světa a pošle vám to. Ale samozřejmě se musí hlídat, aby ta nahrávka pak nebyla úplně sterilní. Přeci jenom hudba je, alespoň pro mne, hraní společné, ono je to na tom cítit. A my jsme vlastně neměli kvůli covidu skoro šanci se při nahrávání potkávat. Takže jsme se hlavně snažili ve finále, když jsme to my dva s Pavlem Marcelem míchali, aby ta salámová metoda na výsledku nebyla moc patrná. Snad se to povedlo.“

Během natáčení třinácti písní, jež na albu najdeme, se Michal Prokop & Framus Five krom nemožnosti nahrávat společně museli popasovat s vážnou zdravotní indispozicí věrného souputníka a letitého spoluhráče Luboše Andršta, který s Prokopem natočil nejen jako kytarista, ale i jako autor a aranžér od roku 1970 pět řadových alb a čtyři živáky.

„Luboš vždycky říkal, že jsme něco jako dva rockoví spolužáci. Byl mým služebně nejstarším spoluhráčem, takže je jasné, že když se někdy v druhé polovině listopadu k němu otočil osud zády a jeho zdravotní stav ho najednou vyřadil ze hry, byla to pro mě hrozná rána. Stačil ještě připravit aranže u dvou svých skladeb a u Ježkova Světa naruby, který je jakýmsi bonusem na albu, byl u natáčení základů. Pomohl také s aranží mojí skladby Má vlast, kde stihl natočit i akustické kytary v první sloce, ale pak už hrát nemohl. Musel jsem to řešit, nahradit takovouhle osobnost není jen tak. A já se rozhodl dát důvěru Pavlu Marcelovi a v jednom případě Michalu Pavlíčkovi. A oni oba se toho ujali skvěle – Pavlíček jako kytarová hvězda, která tu vzdává hold svému velkému kolegovi v jeho skladbě, Pavel Marcel pak jako velký talent o generaci mladší, kterého k nám před lety přivedl právě Luboš. On posunul ty kytarové party zase trochu jinam. Myslím, že to bylo správné řešení,“ komentuje člen Síně slávy Cen Anděl absenci tuzemské kytarové legendy. 

Jak Michal Pavlíček, tak Pavel Marcel a jejich pomyslný hold Andrštovi tak hrají nemalou roli i v symbolickém konceptu Mohlo by to bejt nebe…, o němž Prokop říká, že je v řadě ohledů albem pomyslných poct a návratů někam, k někomu, k něčemu, k hudebním kořenům. Když pak přijde na pro charismatického muzikanta návrat nejemotivnější, komentuje to takto: „Asi nejvíc jsem byl naměkko, když jsem poprvé uslyšel, jak Pavel Marcel s Honzou Hrubým natočili ten úžasnej duel bluesové kytary a grapelliovských houslí v Andrštově aranži Světa naruby. Já jsem to totiž nazpíval dřív, než oni nahráli svoje party.  Měl jsem určitou představu, co bych tam asi chtěl a co si představoval Luboš, ale ten výsledek předčil mé očekávání. Svět naruby byla totiž moje vůbec první česky zpívaná nahrávka z roku 1969, tehdy v úplně jiné aranži, v úplně jiné době, a přece v tak trochu podobné společenské konstelaci. Takže tenhle návrat má pro mne zvláštní kouzlo.“

Zmíněná skladba, která celé album uzavírá, je – jak Michal Prokop výše uvádí – jakýmsi bonusem k dalším dvanácti písním. Legenda českého rocku spolu se svou kapelou se v nich prezentují ve skvělé formě a zůstávají vítaně věrni vlastnímu hudebnímu názoru, bez sentimentu, s barevnými aranžemi a pulzující energií.

Již brzy se budeme moci těšit také na živou prezentaci Mohlo by to bejt nebe… na festivalu Krásný ztráty 2021, jehož start 13. 8. připadá na den zpěvákových 75. narozenin, a následném turné. „Sám jsem zvědav, jak to půjde po tolika měsících nahodit řemen. Nejen proto, že budeme mít v kapele dva nové muzikanty – u kláves se ještě objeví Andy Čermák, leader skupiny Sunflower Caravan, který vystřídá po patnácti letech Honzu Koláře –, a nejen proto, že se kvůli salámovému nahrávání ty nové věci z alba budeme muset vlastně všichni naučit. Ale taky proto, že už mi není dvacet a udržet si pěveckou formu a nutnou energii po více než půlroce nuceného ‚ticha‘ nebude sranda. Tak mi držte palce,“ dodává Michal Prokop k plánovaným koncertům, jejichž výčet najdete níže. Pro další info včetně předprodeje pak sledujte web www.michalprokop.cz a facebookovou stránku umělce.

 

MICHAL PROKOP & FRAMUS FIVE – MOHLO BY TO BEJT NEBE… TOUR

  1. a 14. 8. 2021, Krásný ztráty 2021
  2. 9. 2021, Hradec Králové – Letní kino Širák
  3. 9. 2021, Plzeň – Udílení cen Žebřík
  4. 9. 2021, Jihlava – DKO
  5. 9. 2021, Ostrava – Klub Parník
  6. 10. 2021, Brno – Metro Music Bar
  7. 10. 2021, Jablonec n. Nisou – Klub Na Rampě
  8. 11. 2021, Říčany – KC Labuť
  9. 11. 2021, Žďárky – KD
  10. 11. 2021, Přerov – Klub Teplo
  11. 11. 2021, Karlovy Vary – KD
  12. 12. 2021, Litomyšl – Kotelna
  13. 12. 2021, Broumov – Klub Eden
  14. /22. 12. 2021, Praha – Vánoční koncert

(místo a datum budou upřesněny)

Vybrané fotoreporty