Björk – Utopia

ONE LITTLE INDIAN   72:49   CONTEMPORARY MUSIC, WORLD FEMALE

Björk je vzácnou umělkyní – skutečným originálem, nonkonformním zjevením se širokou přitažlivostí, mimořádnou ikonou žánrů bořící vžité představy o muzikalitě, jakousi bustou mluvící k srdci, hlavě a nohám. Je moderní nemódní hudebnicí. Neustále se inovuje a je naprosto multidimenzionální ve způsobu, jakým využívá performanci, technologie, módu, video a lidové umění jako doplněk hudby. Utopia je ohromná, svěží a nádherná, s harfami, flétnami a živými ptáky, kouzelným lesem zvuku. Album je optimistické, krásné, univerzální. Někdy je hlas Björk v popředí, někdy je tkaný do osnovy jen jako další nástroj.

Není to deska populárních skladeb, ačkoli byste mohli najít jednu nebo dvě, a to s bušícím srdcem a tlakem krve. Je více orchestrální, detailní a všeobklopující. Z Vulnicury si vzala malé prvky, které se jí hodily, a hrála s nimi. V době, kdy svět si už nevzpomíná, co chtěl včera, Björk to nejen ví, ale intuitivně sahá do budoucnosti.  

BEN TAIS AMUNDSSEN

VUUR – In This Moment We Are Free – Cities

INSIDE OUT   64: 56   PROGRESIVNÍ METAL

Jedenáct světových měst se rozhodla zmapovat nizozemská zpěvačka Anneke van Giersbergen s novou doprovodnou kapelou VUUR na desce In This Moment We Are Free – Cities. Hudebně se přitom vrací tam, kde před deseti lety opustila domovskou kapelu The Gathering. Mezitím však stihla projet půlku světa a spolupracovat třeba s Devinem Townsendem, Arjenem Lucassenem, Napalm Death, Within Temptation, Anathemou nebo Moonspell. Věnovala se i sólové tvorbě. Nic z toho se jí ale nevrylo do paměti tak silně a hluboko, jako zážitky z cest po světových metropolích a hudba, na které si udělala mezi fanoušky jméno.

Nikoho tedy asi nepřekvapí, že je aktuální album od začátku do konce rozmanité, vycházející z těžkých progresivních metalových nálad, jež nahrávce naordinoval producent Joost van den Broek (After Forever, Star One). Vyžaduje proto soustředěný poslech. Není totiž jednoduché proniknout napoprvé snovými výlety a vstřebat jejich atmosféru. Jakmile se ale pokusíte fantazijní obrazy rozluštit, zjistíte, že jsou plné muzikantské rutiny, kterou neozvláštní ani skvělý éterický hlas Anneke. Bohužel. Od zpěvačky takového formátu a borců, jimiž se obklopila, se toho očekává daleko víc. Projekt VUUR není tedy ničím jiným než zářným příkladem toho, jak lze promrhat potenciál špičkové sestavy, která vypustila do světa dílo hodné zapomnění.

ROMAN „NEWS“ ZAHRÁDKA

Imodium – Element

SUPRAPHON    35:55   ROCK

Čtyři roky po zatím posledním studiovém albu přichází broumovská kapela Imodium s novinkovou kolekcí. Ucelená nabídka jedenácti písní, se zajímavými hosty (Michal Skořepa, Michal Pelant, SharkaSs), sází především na silné stránky souboru. Těmi jsou schopnost dát dohromady zapamatovatelnou melodickou písničku okořeněnou příjemně přitvrzeným kytarovým soundem a nezřídka i, řečeno spolu s klasiky, „silný refrén jak hovado“. Navíc, jakkoli nabroušené výsledné vyznění skladby melodii ctí a nezadupává ji do země.

Refrény písní zejména z první poloviny desky budou posluchači znít hlavou ještě dlouho po přehrání. A není podstatné, jestli se jedná o ty hodně hlasitě podávané (Znamení, Proud), nebo trochu umírněnější (Divoká řeka, Spirit). Zpěvák Thom se prezentuje jistě a přesvědčivě ve všech zvolených hlasových odstínech (včetně hlasu prohnaného zkreslením) a album nepřináší v podstatě jediný rušivý moment. Celkem vysoko nastavená laťka z prvních skladeb sice občas trochu zakolísá (třeba Vlčí doupě), ale rozhodně nijak hluboko nepadá. Z druhé poloviny stojí za zmínku určitě Blázni s výtečným úvodním kytarovým motivem a téměř až stadiónovým refrénem, poněkud méně obvykle stavěná Dobrý věci se specifickou atmosférou i závěrečná příjemná poprocková Válka a mír. Dobrá deska.   

MILAN SLEZÁK

Gingerhead – Live in Studio

VLASTNÍ NÁKLAD    21:51    ROCK

Skupina Gingerhead připravila druhé EP. Nazvala je přiléhavě Live In Studio, protože tak to vlastně skutečně je. Všech pět písní je nahraných živě ve studiu 3bees. A nemusí to být jen tak obyčejné EP. Gingerhead přicházejí s originálním konceptem videoEP, kdy celou pětici skladeb mají natočenou i na kamery a umožňují tak posluchačům být ve studiu s nimi. Nakonec, ke dvěma písním vznikla ještě bonusová 360° sférická videa. Všechny klipy najdete na webu kapely.

Nahraný materiál přináší bonusy z předcházejícího EP a porci novinek. Hudba Gingerhead i nadále ctí rockový základ, nad nímž mávají křídly další vlivy a inspirace. Jednotliví posluchači si zde mohou objevit, co je jim blízké. Nejvýraznější stopy tu zanechaly třeba funk, crossover nebo grunge, vše ale tvoří organicky funkční a energický celek. Úvodní skladba Spojený nádoby by klidně mohla plnit funkci určité rádiové představovačky skupiny. Disponuje příjemně vystavěným kytarovým sólem, nenásilně plynoucí melodií a drží onu energii poměrně pevně v opratích. To když se do toho kapela a zpěvačka opřou trochu víc (a že schopnosti na to mají), získávají písně ostřejší tlak. Hitová Bless You, ale třeba i bezprostředně následující Little Kings mohou sloužit jako důkaz.

MILAN SLEZÁK

Ondřej Gregor Brzobohatý – Universum

SUPRAPHON   37:39   POP, JAZZ, FUNKY

Universum navazuje na tři roky starý autorský debut Identity Ondřeje Gregora Brzobohatého. Jedná se však o desku tanečnější, která se nevejde do jedné těsné žánrové škatulky. Najdeme na ní písně s vesměs hitovým potenciálem, energií i drivem, podpořené dechovou sekcí a smyčcovým orchestrem. V Máme rádi jazz si s Brzobohatým zazpíval Vojtěch Dyk a jde o nejroztančenější kus na albu, v jehož textu nalezneme vtipnou nadsázku („Ač máme rádi jazz / falešnejch tónů les / i nám občas v sólech tahá uši“). Kdo by čekal, že Dyk Brzobohatého přezpívá, bude vyveden z omylu. Jejich hlasy ladí perfektně dohromady. Povedla se i Je toho moc, kde ukazuje své pěvecké kvality Marta Jandová a skladbě dává rockovější náboj. Rychlých písní je zde naštěstí většina, protože s tempem se hitovost vytrácí a objevují se skladby jako Tady a teď či Vítám, které zapadnou a zapadly by i na jakémkoli jiné desce zavedeného popového tuzemského umělce.

Ačkoli se Brzobohatý nebojí textů reflektujících náladu ve společnosti, nejedná se o společensky kritické texty, autor spíš dění glosuje a povznáší se nad ním. Někdy se však slova písní začínají bořit do hlubin patosu a teatrálnosti, nejvýraznější je to ve skladbě Cherubín, jež opěvuje krásy částí ženského těla. Universum je album pro nenáročného posluchače, kterému však není lhostejné, co poslouchá, a dává přednost muzikantství před kalkulem a dobovými trendy.

ŠÁRKA BLAHOŇOVSKÁ