Společně jsme silnější, říkají kapely Černá a Loco Loco a na jaře vyrážejí na turné

Skupiny Loco Loco a Černá navštíví celkem deset měst napříč celou Českou republikou. „Jsme mladý party, takže si rozumíme, a navíc se skoro všichni navzájem dobře známe, což je dobrej předpoklad pro pořádný párty. Jsme prostě na jedný lodi a dáme fanouškům naše maximum. Muzika je náš život a chceme aby to poznali všichni co přijdou na tohle turné,“ říká bubeník Eduard z Černé.

Tato našlápnutá mladá kapela složená ze spolužáků konzervatoře, jež má jasný společný cíl – dobýt česká rocková srdce. Za svou krátkou existenci stihli vydat debutové album, natočit několik klipů a odehrát dvě velká tour po boku metalových Dymytry. Kapela ovlivněná moderními hudebními trendy, velkým hlasem, skvělou sólovou kytarou a vytříbenou rytmikou si neustálým koncertováním a přímočarou melodickou muzikou získává čím dál větší popularitu.

„Čím víc hrajeme, tím víc nás to baví a jsme našlápnutý. Jednou se nám zpěvák Matthew dokonce propadnul pódiem, až takovou energii v sobě máme,“ tvrdí kytarista Loco Loco Kousek a bubeník Domino ho doplňuje: „Jedeme společně, abychom byli silnější a taky chceme zjistit, jestli jsme na turné s kapelama Dymytry a Harlej někoho oslovili.“ Loco Loco spolupracovali mimo jiné s kapelami Status Praesents, Dymytry nebo třeba i Mariem Bihárim, perkusionistou Tokhim a mnoha dalšími. Na koncertech se pyšní ostrými kytarami a vokálem i screamem zpěváka Matthewa.

Kapela Trojky se novou písní a videoklipem dotýká temné minulosti nás všech

Nový videoklip pražské kapely Trojky, kterou tvoří zpěvačka Veronika Kratochvílová a producent a hudebník Aleš Zenkl, k písni Malá Holka, odkrývá jejich melancholičtější podobu. 

Režisér Aleš Suk, autor řady experimentálních snímků i videoklipů, který stojí i za jejich předchozím videem k písni Nekonečno, svým osobitým rukopisem podporuje snovou atmosféru jejich čtvrtého singlu. „Všichni máme svá podivná tajemství. Nevyslovitelná přání, neodpustitelné hříchy, tajné lásky, zvrhlé představy. Možná kvůli nim trápíme sebe nebo své okolí. A často pak bývá jediným lékem čas, který si dopřejeme. Minulost je daná, je svým způsobem úlevná, protože s ní už prostě  nemůžeme hnout,“ prozrazuje jednu z hlavních myšlenek písně Malá holka Veronika, která je autorkou textu. 

To, že se ve videoklipu objevuje jako hlavní postava děsivá a UNESCEM chráněná maska Halubajského zvončaře proto také není náhoda. „Aleš Suk, který žije v Rijece, využil možnost vypůjčit pro naše natáčení dvanáctikilovou masku děsivého tvora, která tu ožívá jen v období karnevalu. Na rijeckém karnevalu tyhle masky nesmí chybět, protože jsou to podle chorvatské tradice poslové jara a ochránci dobra. Důležité je, aby tenhle záhadný tvor působil co nejstrašněji, protože má za úkol zahnat veškeré zlo, které by po sobě mohla zima zanechat. Nám v písni zahání zlo z minulosti, které po sobě ‚Malá holka‘ zametá,“ vysvětluje Aleš Zenkl. 

Poetika písně ani videoklipu tentokrát rozhodně není doslovná a posluchači i diváci si k ní mohou najít svůj vlastní klíč a cestu. „Někdo minulost vidí jako zlo, někdo se k ní sentimentálně obrací, já ji vnímám jako malou hravou holku, která žije úplně všude, v každém okamžiku a kouzlí, jak se jí zlíbí,“ doplňuje Veronika.

V písni Malá holka si zazpíval také chlapecký sbor Pueri Gaudentes. Kromě Aleše Suka se na videoklipu podílela také Željka Suková, kanadská kostymografka Matea Pasarić, která spolupracuje hollywoodskými a Netlix filmy, make-up artistka a alternativní umělkyně Tajči Čekada a španělský choreograf a tanečník Jorge Correa Bethencourt. Ten na sebe oblékl masku Halubajského zvončaře. 

Živě představí Trojky svůj nový singl během pražského koncertu v klubu Varšava, který se uskuteční 18. března. 

Jízdárna Fest – dny plné hudby a zábavy v zámeckém parku

Jízdárna fest navazuje na úspěšný start a nabídne ještě více zábavy! První ročník Jízdárna Festu, jediné akce svého druhu v Rychnově nad Kněžnou a okolí, předčil veškerá očekávání. Dva dny plné hudby a zábavy přímo uprostřed města přilákaly na tisíce lidí. I letos čekají návštěvníky v krásném prostoru zámeckého parku koncerty zvučných jmen domácí scény a nabitý doprovodný program včetně dětského dopoledne.

Ve dnech 21. a 22. srpna 2020 zde vystoupí Divokej Bill, MIG 21, Mirai, Tomáš Klus, Jelen, UDG, MIG 21, Pokáč, Callta, David Stypka a další. Kromě nich se představí i formace v rámci soutěže kapel, do níž aktuálně probíhá přihlašování. První tři skupiny vzešlé z hlasování diváků na Facebooku si zahrají na festivalovém pódiu. Vítěze poté vybere odborná porota tvořená zástupci z řad umělci a pořadatelů. „Rádi pořádáme soutěž kapel. Své umění a nadání může na festivale předvést jakákoli kapela. Baví nás sledovat začínající umělce, kteří jsou plní chtíče to někam dotáhnout. Kapely se mohou hlásit na našem Facebooku do zpráv na události Jízdárna Fest 2020,“ uvedl za pořadatele Bc. Jakub Hrbáč.

Nebudou chybět ani doprovodné aktivity. Pro mladší ročníky vystoupí Čiperkové či Lumpína, bude přichystána dětská diskotéka, ale také skákací hrady, 3D realita atd. Ti nejmenší si budou moci
užít velké množství atrakcí v rámci dětského dopoledne.

 

[Rock&Pop 10/18] Ivan Král: Jsem opravdu šťastný člověk

Ivan Král (1948–2020)

Rozhovor s hudebníkem Ivanem Králem, známým pro své působení v Patti Smith Group i sólové nahrávky, vyšel v říjnovém čísle roku 2018 v tištěném Rock&Popu k příležitosti vydání desky Colors. Přinášíme jej v celém znění jako vzpomínku na tohoto výjimečného muzikanta, jehož úmrtí potvrdili v neděli 2. února 2020 zástupci pražského Metronome Festivalu.

Od roku 1966 žije hudebník Ivan Král ve Spojených státech amerických. Proslavil se mimo jiné spoluprací s Debbie Harry, zpěvačkou skupiny Blondie, Patti Smith, pro níž napsal legendární píseň Dancing Barefoot, Davidem Bowiem nebo Iggy Popem. První sólové album však vydal až v roce 2002, to nejnovější s názvem Colors se na pultech obchodů hřeje teprve od poloviny září tohoto roku. Odrazuje jeho vnitřní klid a do jisté míry i pohodu, kterou zažil při jeho nahrávání ve věhlasných Pearl Sound Studios. Muzikant takřka ihned po jeho vydání vyrazil na turné po českých klubech.

TEXT: ŠÁRKA BLAHOŇOVSKÁ FOTO: TOKO SHIIKI

Hudba na vaší nové desce ve mně jako posluchači navazuje pocit klidu. Vnímáte ji vy osobně také tak?

Máte pravdu, působí klidně. V minulosti jsem totiž prožíval určitá období, během nichž jsem hrál s divočáky nebo s lidmi, kteří byli hvězdami. Mně strašně baví skládat písničky a kolikrát si říkám, že jsem měl anděly na ramenou a že jsem opravdu šťastný člověk. Když jsme s mou ženou Cindy doma a povídáme si, broukáme si nebo si čteme, je nám krásně, cítíme klid. Pokud je potřeba namalovat plot nebo řezat stromy, tak je pro mě neuvěřitelné, že jsem schopný to dělat. Písničky na nové desce Colors jdou opravdu ze mě, nejde o žádný kalkul. Také je výborné, že jsme byli ve studiu jenom tři – já, Cindy a inženýr. Nikdo z vydavatelství nám tam nechodil říkat, jak máme pracovat. Dělali jsme to sami tak, jak jsme to slyšeli a v klidu. Základy na desku se natočily za tři dny a mixování trvalo dny čtyři.

Jak vůbec vaše spolupráce se Cindy vypadá?

Ona vždy psala básně nebo si zapisovala svoje myšlenky. Když si něco broukám a nahraji si to na telefon a napodruhé nebo napotřetí jí to nic neřekne, tak to smažu. Jindy se mi zase v hlavě vytvoří nějaká slova, tak jdu za Cindy a ptám se jí na názor. A ona třeba během dvou dní přinese text. Také mi pomáhá s frázováním, protože v Michiganu je jiné frázování než třeba v Georgii či New Yorku. Dodává mi sebevědomí. Je to bezvadná spolupráce.

Vyslovil jste se, že vaše oblíbená píseň z desky je All Your Yesterdays. Vyzdvihl jste právě její text. Proč?

Napsala ho celý Cindy. Broukal jsem si akordy a Cindy říkala, jak je to vlezlé. Myšlenka toho textu je, že si máš užívat dnešek, i když jsi v minulosti třeba zažíval pády, protože jsi to přežil a pořád jsi naživu. Slova, která jsi kdysi řekl, jsou už jen v tvé hlavě, nezatěžuj se jimi. Na čem nejvíc záleží, je to, co děláš teď. Nemusíš rozumět tomu, co se v minulosti stalo a nějak to rozvádět. Na konci písně pak vyvstává otázka: Proč se to stalo mně?, kterou musíme nechat běžet. Je to text napsaný přímo mně na tělo.

V čem konkrétně vás inspirovali The Rolling Stones k napsání úvodní písně Lazy Girl?

Nechci to teď aplikovat na všechny, ale prožil jsem hodně platonických lásek. Když je člověk mladší, zamiluje se do krásy, očí, ale pak přijde na to, že předmět jeho zájmu je vážně líný. Tlučete se do hlavy a říkáte si, co jste to provedl. Ptáte se toho člověka, jestli po sobě umí aspoň uklidit. Vadí vám to víc a víc. Tak to ze mě vypadlo. Stouni mi pomohli v tom, že napsali, je to už dávno, „Look at that stupid girl“, tedy „Podívej se na tu hloupou holku“. Tenkrát jsem si říkal, že to je hrozné, teď mě to však inspirovalo.

Všechny písně na albu jste si produkoval a napsal sám, kromě jedné, s níž vám pomohl Honza Ponocný. Která to je?

Jedná se o skladbu How Do You Know. Když jsme natáčeli desku, řekl jsem Honzíkovi, že se známe už tak dlouho, že by mi mohl něco napsat. Poslal dvě písničky, jedna z toho se mi líbila, tak jsem ji trochu přeoral a Cindy jsem požádal o napsání slov. Chtěl jsem udělat Honzíkovi radost. Je to bezvadný hráč, bezvadný chlap a jeho vztah k ženě je také skvělý. Měl jsem z té písně šílenou radost, se Cindy jsme si zpívali refrén, pořád se nám honil hlavou. Honzíkovi jsem říkal, že ji budeme hrát i živě na turné, jež je naplánováno na propagaci alba.

Píšete i pro jiné umělce. Vybavuji si, že jste napsal písničku například pro mladou českou zpěvačku Debbi.

Ano, tu jsme shodou okolností na desku Colors dali taky. Jmenuje se How Can I Resist You. Minulý rok jsme si ji se Cindy často zpívali, protože byla také vlezlá. Tak jsme ji dali i na nové album.

Pro koho jste v poslední době ještě něco napsal?

Nedávno mě oslovila dívka, co si říká Electric Lady. A uvidíme, jak klapne Lucie.

Lucii jste produkoval album z roku 1994 s názvem Černý kočky, mokrý žáby, jež bylo prohlášeno za album dvacetiletí. Jste tedy stále v kontaktu?

David Koller mě nedávno poprosil, abych mu složil nějaké skladby. Volal, že si vybral jednu pecku, že je bezvadná. Slyšel jsem v telefonu i ostatní kluky ze skupiny. Já si ale nemůžu vzpomenout, co jsem mu to vlastně poslal, musím se na to podívat. Každopádně z té práce na jejich návratu bych byl unavený už za měsíc.

Co říkáte na jejich halové turné, které už je v podstatě na spadnutí, a na fakt, že skupina po šestnácti letech vydá novou desku?

Podle mě se všichni budou stejně na koncertech nejvíce těšit na Oheň a Medvídka.

Sledujete současnou tuzemskou scénu?

Musím se přiznat, že ani moc ne. Ani u nás popovou scénu nesleduji. Věci se tak změnily, že mi připadá, že průmysl se překopal do takové míry, že už je to kolikrát spartakiáda. Koncerty jsou o tom, aby na pódiu bylo deset tanečníků a obrovské plátno. Na to nejsem.

Když v osmdesátých letech přišly elektronické klávesy, počítače a metronom, říkal jsem si, že tímto směrem nejspíš hudba půjde. Stalo se tak. Ale to, co se děje teď, že si dáte na stůl laptop a něco pouštíte, tomu se mi ani nechce věřit. Jde o přesný beat a já mám rád chyby. Dnešní hudba je moc předvídatelná. Pamatuji si, že jsem nahrál skladbu, jež zapadala do tak zvané „elevator music“. Tenkrát jsem byl se svým kamarádem bubeníkem a ten mi se smíchem řekl, že teď jsem slavný, že mám natočený typický hit.

Věnujete se kromě skládání ještě nějakým jiným projektům?

Za žádnými projekty už se nehoním. Než půjdu na onen svět, chci načerpat ještě nějaké vědomosti. Čtu hodně českých knih, které tady posbírám. Maminka mi říkala, když za mnou ještě jezdila do Spojených států, že v našem domě je nirvána. Takže čtu, zkouším, hraji blues s lidmi kolem a těším se, až zase uděláme nějaké desky. Co bude dál, se uvidí.

Festival Rock for People hlásí poprvé v historii vyprodáno

Šestadvacátý ročník festivalu Rock for People přivítá mezi 18. – 20. červnem několik desítek hvězd zahraniční a české scény. Letošními headlinery jsou pětinásobní nositelé Grammy a členové rock&rollové síně slávy Green Day, američtí rockeři Fall Out Boy a Weezer nebo populární britští pop-rockeři The 1975. Na ně a desítky dalších se sjedou lidé z České republiky i okolních států – stovky návštěvníků přijedou z Polska, Německa či Velké Británie, organizátoři ale zaznamenali zájem také ze vzdálenějších destinací jako Japonsko.

Rock for People tak oznamuje vyprodání celofestivalových vstupenek, zbývá jen minimum jednodenních a VIP lístků. „Historicky první vyprodání vstupenek na Rock for People vnímáme s ohromnou radostí, ale také jako velký závazek vůči návštěvníkům festivalu. Těm pravidelným chceme zachovat komfort, na který jsou zvyklí, nové chceme překvapit naším festivalovým areálem a všem pak připravit jedinečný festivalový zážitek. Těm, kteří se k nám letos nedostanou doporučujeme, ať na nějaký festival určitě vyrazí. A není důležité, zda to budou Pohoda, Mighty Sounds či Colours of Ostrava, jejichž mezinárodní line-upy jsou letos mimořádné. Klidně to může být i lokální festival s kapelami z regionu, “ říká ředitel Rock for People Michal Thomes. „Vyprodání festivalu Rock for People jen dokládá stoupající oblibu festivalů, kterou sami pozorujeme v posledních letech. S tím přichází i nárůst kvality programů a komfortu, což nás samozřejmě těší,” dodává Marek Vohralík, ředitel FESTAS – festivalové asociace.

Z pódií na královéhradeckém letišti se nebude linout jen rock. Festival nabídne pestrou žánrovou paletu – např. neopunkery Sum 41, rappera Machine Gun Kellyho, potemnělou tvář hip hopu představí nizozemští Dope D.O.D. Indie rockeři Catfish and the Bottlemen se na Rock for People vrací v pozici hvězd a headlinerů mnoha slavných festivalů. Dále se představí glam metalisté Black Veil Brides, metalcoroví Motionless in White, Crossfaith i Bury Tomorrow, rockeři The Pretty Reckless, indie pop-rock v podání britských Sophie and the Giants či české zpěvačky Lenny, nebude chybět ani fúze tradiční irské hudby s tvrdšími žánry The Scratch. Po nabitých podzimních koncertech v Brně a Praze se vrací také memphiská čtveřice Skillet, kloubící prvky metalu, hard rocku a elektroniky. Dárek fanouškům naservíruje Vypsaná Fixa, která sestaví festivalový set dle přání svých posluchačů.

Držitelé vstupenek se navíc v následujících týdnech mohou těšit na odkrytí dalších položek programu. Festival nabídne mimo jiné zajímavé diskuze, workshopy, sportovní vyžití a pestrý gastronomický výběr.

iRock&Pop