Festival Rock for People hlásí poprvé v historii vyprodáno

Šestadvacátý ročník festivalu Rock for People přivítá mezi 18. – 20. červnem několik desítek hvězd zahraniční a české scény. Letošními headlinery jsou pětinásobní nositelé Grammy a členové rock&rollové síně slávy Green Day, američtí rockeři Fall Out Boy a Weezer nebo populární britští pop-rockeři The 1975. Na ně a desítky dalších se sjedou lidé z České republiky i okolních států – stovky návštěvníků přijedou z Polska, Německa či Velké Británie, organizátoři ale zaznamenali zájem také ze vzdálenějších destinací jako Japonsko.

Rock for People tak oznamuje vyprodání celofestivalových vstupenek, zbývá jen minimum jednodenních a VIP lístků. „Historicky první vyprodání vstupenek na Rock for People vnímáme s ohromnou radostí, ale také jako velký závazek vůči návštěvníkům festivalu. Těm pravidelným chceme zachovat komfort, na který jsou zvyklí, nové chceme překvapit naším festivalovým areálem a všem pak připravit jedinečný festivalový zážitek. Těm, kteří se k nám letos nedostanou doporučujeme, ať na nějaký festival určitě vyrazí. A není důležité, zda to budou Pohoda, Mighty Sounds či Colours of Ostrava, jejichž mezinárodní line-upy jsou letos mimořádné. Klidně to může být i lokální festival s kapelami z regionu, “ říká ředitel Rock for People Michal Thomes. „Vyprodání festivalu Rock for People jen dokládá stoupající oblibu festivalů, kterou sami pozorujeme v posledních letech. S tím přichází i nárůst kvality programů a komfortu, což nás samozřejmě těší,” dodává Marek Vohralík, ředitel FESTAS – festivalové asociace.

Z pódií na královéhradeckém letišti se nebude linout jen rock. Festival nabídne pestrou žánrovou paletu – např. neopunkery Sum 41, rappera Machine Gun Kellyho, potemnělou tvář hip hopu představí nizozemští Dope D.O.D. Indie rockeři Catfish and the Bottlemen se na Rock for People vrací v pozici hvězd a headlinerů mnoha slavných festivalů. Dále se představí glam metalisté Black Veil Brides, metalcoroví Motionless in White, Crossfaith i Bury Tomorrow, rockeři The Pretty Reckless, indie pop-rock v podání britských Sophie and the Giants či české zpěvačky Lenny, nebude chybět ani fúze tradiční irské hudby s tvrdšími žánry The Scratch. Po nabitých podzimních koncertech v Brně a Praze se vrací také memphiská čtveřice Skillet, kloubící prvky metalu, hard rocku a elektroniky. Dárek fanouškům naservíruje Vypsaná Fixa, která sestaví festivalový set dle přání svých posluchačů.

Držitelé vstupenek se navíc v následujících týdnech mohou těšit na odkrytí dalších položek programu. Festival nabídne mimo jiné zajímavé diskuze, workshopy, sportovní vyžití a pestrý gastronomický výběr.

IAMX přiveze do Prahy písně v akustické podobě

Chris Corner aka IAMX se se svou chystanou akustickou deskou Echo Echo rozhodl ohlédnout do minulosti a své starší oblíbené skladby představit v odlehčené podobě. V Praze se akusticky představí 27. dubna v Kině Lucerna.

Uhrančivý, žánry definující svět Chrise Cornera je plný organicky znějící elektroniky a hluboce emotivních vokálů, které zvýrazňují ty nejtemnější i nejeuforičtější emoce. A svůj magický svět IAMX neopouští ani tentokrát. „Když píšu nové skladby, začínám s pouhou melodií, kytarou nebo pianem a až později z nich tvořím monstra, která mí fanoušci znají z nahrávek.“ Ostatně na kytaru Corner hraje od svých dětských let a jeho největšími prvotními inspiracemi byli hudební hrdinové jako Simon & Garfunkel nebo David Sylvian.

Už odmala Corner věděl, že se chce stát muzikantem, a tak ke kytaře hned přidal další nástroje, zpěv i producentské dovednosti. Jeho první pionýrský triphopový projekt Sneaker Pimps měl namířeno na přelomu milénia ke světové slávě, Corner se ale rozhodl zanevřít na velká pódia a raději se vydal nezávislou sólovou cestou jako IAMX. Do dnešního dne má na kontě osm úspěšných alb a nespočet vyprodaných koncertů i v České republice.

Na plánovaném albu Echo Echo spolupracoval s trojnásobným držitelem ceny Grammy Davidem Bottrillem (Tool, Peter Gabriel, Muse), jejich společným cílem bylo vytvořit album, které by šlo snadno převést i do koncertní podoby. Výsledek tvoří silnou a intimní kolekci jedenácti upravených písní, mezi nimiž nechybí ani hity jako I Come With Knives nebo You Can Be Happy.

Billy Talent chystají šesté studiové album. Vlaštovkou z něj je píseň Reckless Paradise

Reckless Paradise, tak se jmenuje nová píseň kanadských rockerů Billy Talent. Kapela ji opatřila lyric videem a objeví se na šesté desce, kterou právě chystá. Zatím k ní však neřekla více detailů.

Billy Talent naposledy naservírovali svým fanouškům v roce 2016 počin Afraid Of Heights, před Reckless Paradise však v listopadu minulého roku vydali píseň Forgiveness I + II. Ta se objevila v krátkém filmu na pokračování s fightery Rosem Namajunasem a Donaldem Cerronem.

Skupina se brzy vydá na turné po Evropě i Kanadě, které zahájí v druhé polovině května. Dorazí i do České republiky, konkrétně 9. června vystoupí na Výstavišti v Brně.

Gaia Mesiah vydává živé album, pokřtí jej v Lucerna Music Baru

Refresh In Golden Hive (Live), tak se jmenuje živé album kapely Gaia Mesiah, které vyjde 5. února. Ten stejný den jej v předpremiéře
představí v plzeňském Divadle Pod Lampou. Hned 6. února Gaia Mesiah album pokřtí v pražském Lucerna Music Baru za podpory ekvádorských indiánů Pedra a Carla, které pamětníci znají už z počátků kapely, a české rap metalové skupiny Phatlip v roli předkapely. Následně se se svou novinkou vydají na 2020 Refresh Tour po republice.

Členové Gaia Mesiah se natočit atypické „best of“ album. Refresh In Golden Hive (Live) vzniklo ve studiu Golden Hive v režii dvorního producenta Amaka Goldena. Kapela na něm přináší deset starších písní z prvních tří alb, leckdy po dílčí úpravě. Vše je natočeno na jeden zátah naživo

Na začátku loňského roku se znovuobnovená Gaia Mesiah přihlásila s albem Excellent Mistake a na příští rok chystá další řadovou desku.

teepee: České kapely jsou teď v zahraničí v nejlepší pozici

Kapela, jež si říká „teepee“, vydává koncem ledna své druhé album Where the Ocean Breaks a 5. února jej pokřtí v pražském Lucerna Music Baru. Deska přitom vznikla trochu oklikou – ve studiu ve Vídni s britským producentem Tomem O. Marshem – a vychází u německého labelu Springstoff. „Rádi hrajeme v cizině, v poslední době hodně v Polsku, ale samozřejmě se nevyhýbáme ani tuzemským koncertům,“ říká duo, které tvoří Tereza Lavičková alias Teera a Miroslav Patočka zvaný Mason.

TEXT: VÁCLAV HNÁTEK   FOTO: LINDSAY OLIVER

Jak se stane, že mladá česká kapela udělá desku s britským producentem a vydá ji u německého labelu?
Teera: Vlastně náhodou. Hráli jsme na showcase ve Vídni a Rainer, který šéfuje labelu Springstoff, šel náhodou kolem, zastavil se a líbilo se mu to.
Mason: I s Tomem to byla náhoda, ale věděli jsme o něm, protože už produkoval desku kamarádům. On nás poprvé viděl, když jsme v Rock Café předskakovali kapele Oh Wonder. Zkusili jsme s ním ve Vídni ve studiu nahrát singl Running Around, a potom už jsme věděli, že další desku chceme dělat taky s ním. Byla to dobrá souhra a přišlo to v pravou chvíli. O pár let dřív bychom si to nemohli dovolit. Finančně, ani technicky.

Takže vážně stačí trocha štěstí a snahy?
Teera: Já si myslím, že ty showcase festivaly jsou opravdu klíčové. Když se chce člověk dostat za hranice Česka, tak je prostě objíždět musí.

Na desce Where the Ocean Breaks mají písně rozličná témata – lásku, smrt, vyrovnávání se s ní, společenské problémy. Má to album i nějaké pojítko?
Teera: Asi naději. I v těch smutných písničkách jí špetka je. Všichni víme, že se kolem nás dějou hrozné věci, ale můžeme se na to dívat i z lepší stránky a být trochu optimisti.
Mason: To je asi jeden z posunů od minulého EP, které tak optimistické nebylo. Ale dneska to vnímáme takhle.

Deska prý vznikala „ve vídeňských Aura Studios a na chalupě v Beskydech“. To je tak fascinující rozptyl, že k tomu chci slyšet něco víc.
Mason: Na desce jsme pracovali rok a půl, takže vznikala vlastně úplně všude. Začalo to tím, když Teera v Indii napsala první singl. Potom jsme jeli nahrát první písně do Vídně. Následovalo důležité soustředění na mojí chatě u Karlových Varů. Tam vznikla dema, která jsme zase ve Vídni rozpracovali. V létě jsme nahrávali v Beskydech a finálně všechno dodělávali v našem třetím domově, tedy opět ve Vídni.

K labelu vás přivedl showcase festival. Je tedy účinkování na takové akci důležitější než třeba možnost zahrát si na malém klubovém turné nějaké zahraniční kapely?
Mason: Asi ano, ale to srovnání není jednoduché. Jakékoliv hraní před cizí kapelou je fajn, protože poznáte jiné lidi, jiné prostředí a podobně. České kapely jsou teď podle mě v nejlepší pozici, v jaké kdy byly. Máme Českou exportní kancelář, která nám pomáhá koncerty v zahraničí financovat. Což je poprvé v historii.

Je v pořádku, aby stát přispíval kapelám na koncerty v zahraničí?
Mason: Ve všech okolních zemích to nějak funguje. Podle mě je to průmysl jako každý jiný a podporu si zaslouží. Navíc existuje kulturní diplomacie, která zlepšuje image státu a povědomí o něm.

Hrajete teď víc v Česku, nebo v cizině?
Teera: Vlastně asi v zahraničí. Hodně a rádi jezdíme do Polska, protože tam jsou skvělí lidé. V Česku jsme teď moc nebyli, takže únorové koncerty k desce budou po docela dlouhé době.

Ale neznamená to, že byste chtěli tuzemské koncerty utlumit ve prospěch zahraničí?
Mason: To určitě ne. V Česku máme spoustu oblíbených míst, kde chceme i nadále hrát. Za těch pět let jsme ale objeli všechno od Aše po Frýdek-Místek…
Teera: … a vytipovali jsme si města, kde to lidi fakt baví, tak tam se budeme snažit jezdit. K desce odehrajeme malé turné tří koncertů v domovské Plzni, v Praze a Brně.

Jsou pořád anglické texty na české scéně omezující faktor?
Teera: Ano, je. Ale nebyl to kalkul, vůbec jsme nad tím nepřemýšleli a anglické texty nějak přirozeně vyplynuly. Navíc je angličtina na zpívání i psaní textů prostě pohodlnější.
Mason: Samozřejmě máme nevýhodu v tom, že nejsme rodilí angličtí mluvčí a musíme na sobě pracovat.
Teera: Ale zrovna nedávno jsme si říkali, kde jsme mohli být, kdybychom zpívali česky.

A to je reálné mrzení?
Mason: Ne, to určitě ne, protože kdybychom zpívali česky, tak bychom se asi zase nepodívali na koncert do Vídně nebo jinam do Evropy.
Teera: Jen jsme teď přišli do fáze, kdy bychom se hudbou rádi živili. A to jde v Česku líp s českými texty. Nicméně je to tak, jak to je, a je to tak v pořádku.

Je to výrazně jiný zážitek, když předskakujete českým kolegům a třeba i vrstevníkům, nebo zavedené západní kapele jako jsou třeba Peter Bjorn and John?
Teera: Jak kdy. S těmi zahraničními hudebníky často ani nesdílíme šatnu a vůbec se nepotkáme, kdežto tady spíš vznikají nová přátelství. Jedinou výjimkou bylo britské duo Seafret, s těmi jsme strávili hodně času.

Usmíváte se u toho, takže co to znamená?
Teera: Že to bylo hodně zábavné, oni byli fakt super. Nicméně koncerty zahraničních kapel jsou skvělá škola, podíváte se, jak to dělá někdo jiný.

Naučili jste se takhle něco konkrétního?
Teera: Mě asi vždycky inspiruje, co lidi říkají mezi písničkami. To je alchymie – aby to bylo smysluplné, vtipné, zároveň ale nepokazilo atmosféru. To hodně sleduju.

iRock&Pop