Bratři vysílají do světa Signal

Elektronické duo Bratři si získává renomé i za našimi hranicemi. Před pár dny byli vyhlášeni jako finalisté prestižních cen Music Moves Europe Talent Awards (#MME_Awards), nyní vydávají nový singl Signal. Spolupracoval na něm uznávaný producent Hannes Bieger. Ten bude také podepsán pod debutovým albem dua, které má vyjít příští rok. Singl Signal, pohybující se žánrově mezi technem a IDM, vyšel 25. září 2020. Bratři zároveň připravují koncert 8. 10. v pražském Paláci Akropolis, speciálním hostem by na jejich vystoupení měla být rakouská kapela Drahthaus.

Pokud snad duo Bratři neznáte, lze je ve stručnosti představit asi následovně. Bratři, tedy dvojčata Jiří a Ondřej, vytvořili hudební projekt, který se žánrově pohybuje mezi kombinací taneční elektroniky, techna a ambientu. Hlavním hnacím motorem jsou Jiřím hrané živé bicí, melodické motivy a sekvence pak vytváří Ondřej na analogové a modulární syntezátory.

Od vzniku v roce 2016 odehráli Bratři velké množství koncertů a festivalů, zatím však vydali jen jedno EP a dva singly. Ten třetí, Signal, vychází právě teď. Na nahrávce se podílel také zmíněný německý elektronický mág Hannes Bieger. „Když jsme mu psali první e-mail, absolutně jsme nečekali, že odpoví, protože je opravdu žádaný. Napsal, že se mu tracky velmi líbí a od té doby mu posíláme každý track na mixing,“ líčí nadšeně Bratři. „Je to legenda, zvukový král, který míchal snad všechny elektronický legendy, co posloucháme. Navíc se začal zajímat i o to, jak hrajeme live, propojil nás s labelem Awesome Soundwave, který se soustředí jen na live elektronický projekty. Pro nás je to motivace se posunout jak zvukově, tak i co se týká nových koncertů v zahraničí,“ dodává Jirka.

Kromě nového singlu přišla v září ještě jedna dobrá zpráva. Bratři byli spolu s dalšími 15 evropskými umělci vyhlášeni finalisty prestižních cen Music Moves Europe Talent Awards. Všichni finalisté odehrají koncert na lednovém největším showcasovém festivalu Eurosonic Noordeslag 2021, kde odborná porota vyhlásí 8 vítězů. Jeden z nich může získat také Cenu veřejnosti, k níž běží elektronické hlasování. To probíhá až do 7. ledna a hlasy pro Bratry mohou fanoušci odevzdávat přes tento odkaz.

Kapela MYDY vydala karanténní EP coverů vlastních skladeb

Jak kompenzovat fanouškům zrušené koncerty a zůstat aktivní v době, která tomu příliš nesvědčí? Pražská kapela MYDY strávila část jarní karantény ve studiu, kde oblékala starší skladby do nového kabátu. „Původně šlo o koncept živých videí na náš YouTube kanál. Pak nás ale napadlo, že by bylo super, kdyby lidi mohli songy poslouchat i na digitálních platformách, kdykoliv se jim zachce,“ vysvětluje klávesista a skladatel Nèro Scartch. Pětice nově nahraných skladeb z dosavadní tvorby MYDY tak, jak je nejspíš neznáte, vyšlo na streamovacích službách jako oživlé EP Covid Sessions: Live in Quarantine.

Když se v březnu všech šest členů kapely MYDY sešlo ve zkušebně, nevěděli, že začínají pomaličku pracovat na netradiční nahrávce. Nápad vznikal za pochodu. „Během karantény nezbývalo moc věcí, co jsme mohli dělat. Pak nás napadlo dát konečně dohromady akustickou verzi singlu Numbers. Udělali jsme hrubé obrysy, sešli ve zkušebně a živě to na pár mikrofonů nahráli,“ vzpomíná Nèro Scartch. Hymna o světě poháněném čísly a nesmyslnými ukazateli Numbers, k níž loni vznikl i videoklip v nechvalně známém Discolandu Sylvie, se tak v nové akustické verzi stala první vlaštovkou karanténních aktivit MYDY.

„Chtěli jsme kreativně využít čas, ale hlavně zůstat v kontaktu s našimi fanoušky. A taky mezi sebou, abychom si nechyběli,“ říká zpěvačka Žofie Dařbujánová. Na kapelním YouTube kanále se tak od března do května postupně objevovaly originální předělávky skladeb Numbers, Fire, They Won’t Beat Us a I’m Out. Nakonec je doplnil ještě rozvášněný cover staršího hitu Freedom, vše se ve studiu nechalo přemasterovat a dohromady dalo vzniknout výše zmíněné live EP nahrávce. Novinka posouvá původní skladby do úplně jiných směrů od osmdesátkového synthpopu přes country až po rock’n’roll.

Zatímco poslední dvě řadová alba MYDY stavěla na pompézní produkci, neonových barevných vizuálech nebo sborových refrénech, na karanténním EP kapela ke svým písním přistupuje z opačné strany. „Tentokrát jsme chtěli, aby to bylo trochu syrovější a podpořilo myšlenku, že si šest odloučených kamarádů prostě přišlo po dlouhé době zahrát,“ dodává Nèro. Šestnáctiminutový výsledek karanténního setkávání MYDY si můžete poslechnout na Spotify, Apple Music a dalších digitálních platformách.

Polemic představují nový singl a klip Medicína

Kapela Polemic si pro své fanoušky připravila letní překvapení v podobě singlu Medicína, ke kterému vydává také videoklip. Příběh o zázračném nápoji Smích, který si kapela vypěstovala a následně uvedla do světa přes teleshopping.

Natáčení si členové kapely, zdá se, užili. „Poprvé jsme si vyzkoušeli farmářský outfit, ve kterém bychom se neztratili ani na country festivalu,“ vypráví s úsměvem Braňo „Bejzo“ Bajza. „Největší zábava pro nás bylo asi natáčení scény, kterou jsme nazvali teleshopping,“ vzpomíná Peter „Petko“ Opet, který si zahrál variaci na legendárního teleshoppingového moderátora Horsta Fuchse. „Snažil jsem se ho vystihnout oblečením, gesty i mimikou a nechyběl ani asistent, kterého si zahrál Bejzo. Byla to velká sranda,“ dodává.

Autorem skladby Medicína je Michal „Mickey“ Novácky, který přiznává, že skladba i samotný text vznikly dost narychlo. „Mám rád ty momenty, kdy není třeba moc spekulovat a písnička se na svět rodí sama.“ Klip byl natáčen na několika místech – v baru, ve filmovém studiu, v obýváku i na čerstvém vzduchu v sadu. Kapela si také zajezdila na naleštěném veteránu, dodávce Wartburg z padesátých let. Kvůli natáčení dokonce Polemic podstoupili taneční trénink, kde si nastudovali choreografii pod vedením lektorky Broni Jurášové z taneční školy Sunny Dance.

O scénář a režii klipu Medicína se postaral Marek Mackovič, se kterým Polemic spolupracují už mnoho let. „S klukama jsem začal spolupracovat už v roce 2005 a vždycky byli otevření jakýmkoli bláznivinám. Teď jsme si sedli s kamarádem Jurajem Čiefem a hledali něco absurdního. Našli jsme v podstatě koloběh smíchu v přírodě. Od zasazení, přes sběr smíchu, teleshopping, až po koncového zákazníka. Smutní lidé se po vypití smíchu zázračně změní na veselé. Doufám, že se diváci při sledování videoklipu budou bavit aspoň tak, jako my při natáčení,“ popisuje Marek.

Budoár staré dámy nechává ožívat Kostřičky

Před několika dny vyšlo pod křídly vydavatelství Indies Scope šesté album skupiny Budoár staré dámy.

Kapela Budoár staré dámy se narodila v roce 1998 a svým osobitým projevem se okamžitě zařadila do rodiny „divných“ kapel z Brna. Za 22 let své existence prostřídala řadu přístupů a vydala se leckdy různými cestami vpřed. Kostřičky jsou šestá, koncepčně ucelená deska, která má svůj pevně daný tvar. Výhradním autorem textů je básník Lubor Kasal, ať už jsou brány z jeho vydaných sbírek a postmoderně variovány, či napsané přímo pro Budoár. Zpěvačka, autorka hudby, kytaristka a zakladatelka kapely Marta Kovářová se jich zhostila tak přirozeně, že si možná ani posluchač nevšimne, že zde nezpívá své vlastní: „Když mi můj muž ukázal Kasalovu sbírku, říkala jsem si: takhle bych to napsala já, ale líp než já! A tak jsme se s Luborem potkali, a od té doby si vyměňovali melodie a texty a názory na ně.“

Kostřičkám dominuje i osobitá postprodukce z rukou experimentálního hudebníka Tomáše Vtípila. „Ten s rozhodností řezníka místy oholil nahrávku na kost, maso nasekal, nasamploval a zpět naimplantoval,“ říká Marta a prozrazuje, proč se rozhodli přizvat právě Tomáše: „Tomášovu hudbu jsem žrala už od puberty. Cítila jsem, že by nahrávce prospělo, aby s ní dál odvážně zacházel někoho zvenčí a nebál se projevit“. Tomáš Vtípil navíc svojí křídlovkou rozvinul trumpety hostujícího Pepy Hřebena a fagot Broňka Šmida tak, že dechy nakonec provázejí celé album. Vítanými hosty jsou hlasy zpěvaček Prune a Vladivojny La Chii i zvuk klavíru.
Na obalu desky vzniklé ve spolupráci s grafikem Františkem Eliášem kapela zápasí s kostrou a kůží párty-stanu. Ne a ne stan (podobně jako své skladby) sestavit tak, jak se podle manuálu očekává. A ani jejich hudba není zrovna podle manuálu.

Aktuální informace o tom, kde můžete Budoár staré dámy nejblíže vidět a slyšet najdete na jejich stránkách.

Budoár staré dámy – foto Petr Kačírek

 

Neobvyklými vizuálními prostředky zve Do ticha skupina Lanugo

Kapela Lanugo se v novém videoklipu k písni Do ticha vydala do světa pohádek a snů. Zatím poslední album Lanugo 2019 pokřtila kapela v netradičním prostoru pražského Planetária a na ne úplně obvyklou cestu se vydala i při obrazovém ztvárnění video novinky.

Klip k písni Do ticha vznikal na půdě FAMU. O scénář a režii se postarala Johana Střížková, finalistka 27. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, za kamerou stál Kryštof Hlůže, střih obstarala Sabina Mladenová a zázraky v obrazové postprodukci odvedlo Incognito studio.

„Tentokrát jsme naši důvěru vložili do rukou uznávané konceptuální umělkyně, jejíž práci dlouho sledujeme a moc se nám líbí. Johana Střížková je shodou okolností má sousedka a v průběhu natáčení jsme zjistily, že nás k sobě pojí mnoho dalších vazeb. Jsem moc ráda, že jsem mohla poznat její něhu, magii a zároveň syrovost. A to si troufám říci i po tom, co mi nechala v zájmu vyznění videa vylít několik litrů studeného jogurtu přímo na hlavu,“ poodhaluje pozadí vzniku klipu zpěvačka Markéta Foukalová.

Na finální podobu klipu se můžete podívat právě teď.

iRock&Pop