Album Prvoroj kroměřížských Franzie přináší nečekaně běsnící ambient

Franzie je hudební skupina z Kroměříže, která vznikla z popela dřívějšího tělesa Superego Kid. Touha po větším podílu experimentu a proplouvání mezi žánry dala prostor pro vznik Franzie jako hudebního tělesa poněkud transformovaného.

Pětičlenný soubor staví svou hudbu na technických a často se měnících instrumentálních pasážích doplněných melodickým ženským vokálem a českými texty. Noisové plochy a výkřiky často přecházejí v ambientní pasáže. Naléhavost, polyrytmika a dravost jsou společnými rysy hudebního vyjádření tohoto kvinteta.

Základ kapely tvoří Jiří  Ladzianský (kytara), Jiří Pospíšil (klávesy) a Erik Netušil (bicí), kteří stáli i na počátku kapely Superego Kid, s níž absolvovali i několik evropských turné. Později se k nim připojila Veronika Stříbrná (zpěv) a kapela se začala odsouvat od instrumentální tvorby zpátky k písním se zpěvem. S nástupem posledního člena Miroslava Šilhánka (kytara) se kapela definitivně rozhodla opustit název Superego Kid a začít novou kapitolu pod novým názvem. Členové formace se od roku 2012 věnují také organizaci DIY koncertů v rodné Kroměříži pod názvem DAS LIGA.

V současné době se Franzie prezentuje debutovým albem s názvem Prvoroj. To nabízí neotřelý přístup při vstřebávání různých vlivů zejména z území post-rocku, psychedelie i brněnské alternativy.

Franzie – Prvoroj – titulka

Obsahuje celkem sedm písní, nahrávání probíhalo v domácím studiu Marka McGlincheyho (interpret null) v Brně pod taktovkou Rhyse Braddocka (Metronome Blues). Část materiálu kapela vytvořila ještě pod názvem Superego Kid, ale postupem času sílila potřeba, se od svého starého jména oprostit. „Když včely cítí, že je čas opustit svůj úl a založit nové včelstvo, část včelí osádky odletí a založí včelstvo nové neboli Prvoroj. Prvoroj symbolizuje nový začátek s kusem minulosti pod kůží. Stejně tak to cítíme my s příchodem Franzie,“ dodává bubeník Erik Netušil.

Důležitou roli v tvorbě kapely Franzie hraje čeština a zpěvačka Veronika Stříbrná vysvětluje proč. „Kvůli své rozmanitosti a možnosti hrát si se slovy nám byl vždy bližší český jazyk.“ České texty v sobě nesou značnou symboliku a střetávají se v technických a často se měnících instrumentálních pasážích s výbuchy noisu a ambientu. Většinu slov v písních obstarává Veronika Stříbrná a Jiří Ladzianský, který i stojí za většinou instrumentálních nápadů, které potom kapela společně dotváří.

A pokud přemýšlíte nad názvem souboru… Franzie nebo Francie anebo snad anglické “frenzy”? Pětice muzikantů přiznává, že v jejím názvu je obsaženo vše. Od narážky na Francii, Franze Kafku, anglické slovo “frenzy” znamenající “běsnění, šílenství” až po Františku nebo s nadsázkou francouzskou školu bubnů.