Divadlo pod lampou – Plzeň – 8.12.2009
Divadlo pod lampou – Plzeň – 8.12.2009

9. 12. 2009 - Malý klub Divadlo pod lampou hostil tentokrát písničkáře Tomáše Kluse, který zde propagoval svou druhou desku Hlavní uzávěr splínu v rámci „tkaničkového“ turné. Nebudu popírat, že jsem šel na koncert poněkud skeptický. Nepovažoval jsem se za cílovou skupinu a i tak na mě Tomášův debut působil. Po první desce jsem ho bohužel zařadil po bok Marka Ztraceného. Zvědavost mi nedala a druhá deska mě prostě dostala.
Tomáš si přizval na pomoc s druhou kytarou svého kamaráda Jirku Kučerovského a celý večer proto probíhal v tandemu. Hlavní protagonista dokázal, že není jen idolem dívek. Pravda – první dívčí řady vlh…(pardon to se do reportu nehodí) při každém pohledu jejich směrem, ovšem Klus upoutal především svým bavičstvím, které bylo okořeněno skvělými písněmi a atmosférou v klubu. Vtipné vložky mezi písněmi („Hádejte na co hraju. To je ukulele. A kde ho mám? No..ukulele) střídaly vážné texty a rychlejší skladby pomalé. Jirka Kučerovský byl obdarován songem LeHomoLe a byl často provokován Tomášovými narážkami. A bylo tomu tak celý koncert. S vtipem a nadsázkou se bohužel na koncertech často nesetkáte. Koncert nebyl jen o hudbě. Byl o nadšení, bavičství a chuti hrát. Při výpadku textu nastala vtipná improvizace a na závěr parodie na reggae či Slavíky. To jsem opravdu nečekal.
Pokud si poslechnete obě Tomášova alba, tak vám v hlavě zůstane několik klíčových skladeb. A ty hrály večer prim. Repertoár se samozřejmě točil kolem novinky, ovšem skladby jako Dopis, Marie či Panenka zaznít musely. Klus také skladbou Psáno u zpráv zavzpomínal na Karla Kryla. A nepotřebuje k tomu baziliku s hábity.
Tomáš Klus je interpret, kterého se vyplatí do budoucna sledovat. Pokud ho nesmete vlna jménem mainstream tak opravdu bude co. Věřte mi.
nejen plzen
V podobném duchu to bylo i v Olomouci. Jinak se vším souhlas, (nejen) s kytarou to umi.
band
Ahoj. Hledám smíšenou kapelu která hledá hudebníka co do počtu lidí věkem 30 let. Hraju na kytaru a už bych si rád s někým zahrál. Dík Kulíšek