Black Rebel Motorcycle Club klepou na dveře

4. 3. 2010 - Americká kapela Black Rebel Motorcycle Club (krátce BRMC), která je známá především v USA a Velké Británii svým stylem na pomezí garážového rocku, blues, folku a psychedelie, vydává 8. března páté studiové album nazvané Beat The Devil´s Tattoo. Jde zároveň o první desku, na které bubnuje Leah Shapiro, bývalá členka koncertní sestavy The Raveonettes, která nahradila původního bubeníka Nicka Jago. BRMC svůj nejnovější počin představí v rámci evropského turné 21. května v pražském SaSaZu.

Kapela desku napsala během šesti měsíců ve Filadelfii ve stejné sklepní místnosti, kde vzniklo před čtyřmi lety album Howl. Díky nové bubenici jde o zlomový moment v jedenáctileté historii, která uplynula od prvních koncertů v sanfranciských klubech baskytaristy Roberta Levona Beena a kytaristy Petera Hayesw.

„Je to pro nás nový začátek, přicházíme s novou vizí,“ tvrdí kapela. „Zvuk Beat The Devil’s Tattoo pochází odevšad a odnikud zároveň, bere posluchače na hudební cestu po USA – od pivem páchnoucích texaských motorestů až po punkové kluby ve sklepech newyorských domů. Album vibruje syrovou sexuální energií a přetavuje předešlé desky do nového stylu,“ charakterizují svoji hudbu. Kapela jej nahrála za rekordní čtyři dny. 

„Nejtěžší bylo vybrat z původních dvaceti tří písní těch třináct, které jsme pak na desku použili,“ tvrdí Been a pokračuje: „Všechno šlo hodně lehce, bez starostí. Takový pocit jsem měl poprvé od té doby, co jsme spolu nahrávali vůbec poprvé.“ Název alba je inspirovaný povídkou A. E. Poea „The Devil In The Belfry“. „Leah mi jednou dala knihu povídek E. A. Poea, která mě úplně pohltila.

Spojení Beat The Devils Tattoo mě hned zaujalo. Hledal jsem jeho původ. Našel jsem, že to původně znamenalo ´zvuk bubnu nebo trubky, který svolával vojáky po soumraku do tábora´. Dnes se to ale používá, když někdo nevědomky bubnuje prsty na stůl nebo si neustále podupává nohou,“ vysvětluje původ názvu Been.

Podobně jako tento titul alba i kapela samotná stojí na hraně temnoty, do které se ale nikdy neponoří. Písně o sebedestrukci a vykoupení, o zlomených srdcích a extatické lásce se vydávají na velmi osobní půdu. Jako u nejlepších písničkářů BRMC převádějí pocity do hudby, hudbu do textu a vydávají se na cestu hluboko dovnitř duše.

„Pro mě hudba spojuje všechno se vším, to je světlo,“ uzavírá Been. „A jestliže jsme schopni napsat něco, co se někoho dotkne nebo díky tomu někdo něco cítí, pak je to světlo oslepující.“

K pražskému koncertu