Naděje a Kofe-in odehrají sbírkový koncert pro Pavla

Tragický příběh mladíka, který náhle přišel o své zdraví, členy kapel Naděje a Kofe-in zasáhl. Proto se rozhodli společnými silami uspořádat sbírkový koncert, který se uskuteční 9. prosince ve Slezském divadle Opava. Proč se Pavel bez pomoci neobejde?

Osmnáctiletý Pavel Palkovič z Opavy před rokem utrpěl vážné a život ohrožující krvácení do mozku, po kterém zůstal upoután na lůžko. Uzamčen ve svém vlastním těle je zcela odkázán na pomoc svého otce. Zde ale Pavlův nešťastný příběh bohužel nekončí. Rozvodem jeho rodičů Pavlovi hrozí, že s otcem přijdou o domov a on bude umístěn do ústavní péče.

„Tento smutný příběh nás doslova vzal za srdce. S kamarády z kapely Kofe-in jsme se proto rozhodli Pavlovi pomoci,“ říká frontman skupiny Naděje Petr Cieplý. „Společnými silami jsme se vrhli na přípravu výjimečného sbírkového koncertu, který Pavlovi pomůže zachránit střechu nad hlavou. Navíc nás to přimělo i k uspořádání celého charitativního turné, které jsme pojmenovali Naděje pro Pavla Tour 2018,“ dodává zpěvák.

Lídr kapely Kofe-in Jan Kunze doplňuje: „Věřím, že se koncert podaří a pomůžeme Pavla uchránit před ústavní péčí,“ říká zpěvák a pokračuje: „Když se mladému člověku stane taková tragédie, měl by zůstat se svými nejbližšími. V tomto případě doma se svým tátou, který se o něj postará,“ uzavřel.

Pojďme společně Pavlovi pomoci, aby nepřišel o domov. Přijďte 9. prosince do Slezského divadla podpořit dobrou věc.

Rozhovor s Janem Kunzem: Život není jen o muzice

Kapela KOFE-IN slaví deset let na scéně, její frontman Jan Kunze nám řekl více nejen o skupině, ale i o svých dalších uměleckých projektech, který není zrovna málo.

Nyní jsi v Praze kvůli projektu Abendland. Co bys o něm řekl?

Abendland je literárně-hudební projekt mého bratra Petra Kunzeho a básníka Miroslava Černého, jehož hlavními motivy jsou dobrodružství, objevitelské cesty a historické příběhy. Abendland je zajímavý také v tom, že propojil zpěváky a muzikanty z různých scén, jsou tam rockeři, alternativci i folkaři… Například dva kluci, kteří jsou v kapele Abendlandu, hrají v alternativní skupině Ladě, bubeník je z Bratří Orffů, zpívá třeba Milan Cais z Tata Bojs, Jaromír Švejdík z Priessnitz, Tomáš Fröde z Imodia, Olga Königová z Ille, Viktor Dyk či Terezie Kovalová.

Tohle propojení vzniklo záměrně, nebo náhodou?
Náhodou. Šlo hlavně o to, aby každou písničku na desce zpíval interpret, který se do ní výrazově hodí. Muzikanti do kapely, která byla sestavena pro live provedení Abendlandu, byli zase vybráni podle svých hráčských kvalit bez ohledu na to, kdo jaký žánr běžně hraje.

Jan Kunze, foto: Natálie Ševčíková
Jan Kunze, foto: Natálie Ševčíková
Jak jste přišli na to, že bude mít projekt literárně-hudební formát?
Tento formát byl zvolen už na začátku. Nakladatelství Perplex spolu s výborným grafikem Honzou Gřeškem si vzalo pod křídla výrobu knížky a brácha dotáhl do finále hudební složku projektu. Autor textů Miroslav Černý se literaturou dlouhodobě zabývá, má na kontě čtyři básnické sbírky, píše cestopisy, publikuje. Texty, které k projektu napsal, jsou intelektuální, historicko-geograficky vymezené a některé skoro až mýtické. Mají vždy nějaké nosné téma, které se odráží v každé písni. Třeba píseň Neolitická vás přenese do doby kamenné, Tomáš Fröde zpívá příběh artušovského rytíře a třeba Olga Königová z Ille zpívá píseň Beltaine, což je zase starý keltský svátek. Témata jsou velmi různorodá.

S bratrem už jste deset let členy KOFE-IN. Jaké je to být ve stejné kapele se sourozencem?
No, někdy to hodně skřípalo, ale ty nejhorší hádky jsou už naštěstí za námi. Jsme už dospělí chlapi, hodně jsme spolu prožili, rozpory překonali a spolupracujeme stále dál na různých projektech a taky v naší domovské kapele KOFE-IN. Před měsícem jsme vydali nový singl a videoklip Víme kudy. Každý máme ve tvůrčím procesu svou roli a vzájemně se doplňujeme. Vím, že se na něj můžu spolehnout.

YouTube Preview Image

Jaké byly vaše hudební začátky?
Brácha měl kapelu dřív než já, někdy na gymplu, jmenovali se Flowers a hráli šedesátky, třeba the Who nebo Rolling Stones. Já jsem si založil vlastní kapelu, která hrála zase věci od Velvet Underground. Potom se naše cesty spojily v kapele Luza, a když i té zazvonila hrana, tak jsme založili současný KOFE-IN. V obou zmíněných skupinách jsme už tvořili autorské písničky v češtině.

Na jakých jménech se jako kapela shodnete, že se vám z tuzemské scény líbí?
K této otázce by se asi měli vyjádřit i ostatní kluci z kapely, ale myslím, že bychom se shodli na spoustě jmen. Za mě jsou to například Priessnitz, Dunaj, nebo třeba Psí Vojáci… Je tady spousta dobrých kapel.

Pojedete v létě na nějaké festivaly?

Pojedeme jenom na pár festivalů, v posledních letech, přibližně každé dva roky, podnikáme s bráchou a dalšími kamarády velkou cestu a letos se chystáme na půlku léta do Kanady a USA. Život není jen o muzice, je třeba taky poznávat nové lidi a zajímavá místa. Koncerty, které nestihneme odehrát letos, odehrajeme příští rok.

Promo KOFE-IN, foto: Dita Kunze
Promo KOFE-IN, foto: Dita Kunze
Je nějaká lokalita, kterou jsi navštívil, co by tě zaujala víc než ty ostatní?
Asi nejzajímavější pro mě byla poslední cesta do Namibie, setkal jsem se tam poprvé s lidmi, kteří žijí jako v pravěku. Žijí polonazí ve vesnicích v prachu namibijské pouště svým tradičním způsobem života. Rok před Afrikou jsme procestovali Střední Ameriku. Z Kostariky, přes Nikaraguu, Honduras, Salvador až do Guatemaly. To byla taky nádherná zkušenost plná zážitků a přírodních krás.

Inspiruje tě cestování?
Strašně moc, je to ta nejinspirativnější a hlavně nejsvobodnější věc na světě. Doma jsme všichni v pavučině sociálních vztahů a očekávání ostatních, ale na cestě vše řešíš sám za sebe a pro sebe. Je to jediná skutečná svoboda, kterou v tom našem světě plném pravidel můžeš zažít.

Cestuješ sám?

Párkrát už jsem sám jel, ale radši cestuji minimálně ve dvou, protože rád s někým sdílím zážitky.

Namíbie s příslušníky kmene Himba, Foto: archiv Jana Kunzeho
Namíbie s příslušníky kmene Himba, foto: archiv Jana Kunzeho
Kromě kapely a cestování máš ještě spoustu dalších aktivit. Čemu všemu se ještě v rámci kultury věnuješ?

Dělám dramaturgii pro klub ART v Opavě a pro pár menších festivalů, včetně opavského Majálesu. Jako kurátor výstav výtvarného umění jsem připravil třeba projekty s Jaromírem Švejdíkem nebo Mene Tekel s Kayem Buriánkem. Poslední projekt, který jsme dělali, byly Dveře dovnitř s Milanem Caisem. To všechno byly výstavy, které, po premiéře v Opavě, pokračovaly i do dalších míst v republice. V Domě umění je nyní k vidění velká výstava Josefa Lady. Dále jsme oslavili deset let nakladatelství Perplex, které jsme založili se dvěma kamarády Danem Jedličkou a Martinem Kubíkem. Zabývá se především současnou českou poezií. Každý rok vydáváme nějaké knihy, buď jde o současnou poezii, prvopřeklady, nebo o různé zajímavé knížky, které tady ještě nevyšly. Dále je tu indie rockový projekt Munroe, zde také chystáme nové věci, a Hičhajkum projekt, který propojuje poezii s hudbou. Každý rok moderuju Megaton Fashion Show, což je přehlídka hudebního designu, co tady každoročně vzniká. Tři roky jsem členem Akademie Populární Hudby.

Jaké kulturní akce, které na jaře v Opavě chystáš, bys vyzdvihl?

Chystáme výstavu s kováři z Milostovic, kteří patří ve svém oboru ke světové špičce. Další výstava bude s legendárním opavským sprejerem Lukášem Pavličkem, který používá přezdívku Zero. Je to šikovný kluk, který ještě výstavu neměl, tak jsem si už před několika lety řekl, že mu s její realizací pomůžu. V příštím roce bych rád připravil výstavní projekty s talentovanou sochařkou Paulinou Skavovou a renomovaným fotografem Markem Musilem.

Kde se při pořádání takových kulturních akcí inspiruješ a kam si myslíš, že se díky tobě Opava posunula?

Inspiruji se všude. Když mě zaujme něco ve světě, nebo tady u nás v republice. Rád také spolupracuji se zajímavými a tvůrčími lidmi. Na otázku, kam se díky mě Opava posunula, odpovědět nedokážu. Svou práci bych neměl hodnotit já, ale spíše návštěvníci koncertů, výstav.

Neláká tě přesunout své kulturní aktivity do Prahy?

Dlouhá léta jsem o přesunu uvažoval a dokonce jsem v minulosti dostal i nějaké nabídky, ale aktuálně na to nemyslím. S Prahou ale samozřejmě budu dál  aktivně spolupracovat.

iRock&Pop