Seveřani dobyli Ostravu, aneb Colours of Ostrava: Den druhý

Od Norského popíku od Aurory přes takovou Abbu bez Abby od Susanne Sundfør k nekompromisnímu minimálnímu setu od Kiasmos a zakončené velkolepým vystoupením Of Monsters and Men. Severní vítr není krutý, naopak je velice osvěžující. Druhý den festivalu se nezalekl vysoko nastavené laťky z předešlého dne a hravě ji přeskočil. Zde je tedy výřez onoho převážně Severského dne.

Kdyby nebylo bláta a náhodných jezírek, modrá obloha by vůbec neprozrazovala deště posledního dne. Sluníčko krásně svítilo a lidé toho hojně využívali při všudypřítomném posedávání-lehaní-opalování. Celkově to byla díky slunečnému počasí velice uvolněná atmosféra, kde místo barevných pláštěnek a ponč měli na sobě lidé vše od plavek po komplexní kostýmy. Vše samozřejmě barevné! Ti chytří si vzali holinky, ti nejchytřejší sedmimílové boty, neboť program to byl opravdu nabitý po celém areálu festivalu.

Aurora, velice sympatická devatenáctiletá Norská zpěvačka se svým dark popem přesně zapadla do letní atmosféry pátečního podvečera. Její lehce pomalejší start se poté rozehřál do plných obrátek a sama Aurora neúnavně poskakovala po celém pódiu. Její hlas ale zejména vyniknul při jejích rychlejších písních, kterým její bubeník dodával pořádné grády. Spolu se slunečními paprsky se jí podařilo rozehřát dav do oné letní festivalové atmosféry.

Po Auroře vystoupila Susanne Sundfør, další rodačka z Norska, která do slunečné Ostravy přivezla dávku svého elektropopu. Vystoupila oblečená jako Abba v bílém kostýmu se zvonovými kalhoty a pro mě se tedy koncert nedal pojmout jinak než taková Abba bez Abby. Její hudba byla jemná, místy až možná trochu příliš nevýrazná a stejně jako Aurora předtim, i Susanne zněla nejlépe při svých rychlejších písních.

Kiasmos, Islandské duo vystupující na menším pódiu mezi rezavou ocelí a pouze částečně pod střechou, bylo přivítáno lehkým deštěm a plným publikem. Jejich tvrdý koncert minimální elektroniky nezanechal ani jednoho člověka stát. Při závěrečné části jejich koncertu připomínalo publikum pouze jednu vibrující a skákající masu, pulzující a vlnící se do jejich atmosférické hudební výpravy. Také zde byla před koncertem jedinečná možnost si s každým pivem dát bláto až po kolena, případně si zahrát na oblíbenou festivalovou hru: Jožin z bažin. Ponaučení? Na festival si berte holínky a pokud budete mít někdy možnost vidět Kiasmos, určitě si je nenechte ujít.

Jako zlatý hřeb večera vystoupili Of Monsters and Men, kteří svoji českou premiéru zvládli na jedničku. Vlastně dokonce jedničku s hvězdičkou, neboť ačkoliv v porovnání s M83 byla jejich show velice vizuálně mírná, jejich folk pop šel na jistotu a našel si cestu do srdcí všech v publiku. Při jejich hitu Little Talks jsem měl dokonce přes zpěv publika trochu problém slyšet jejich vystoupení, protože reakce lidí byla ohlušující. Ještě aby ne, neboť celý sluneční den druhého dne zakončila tato jasně hořící, usměvavá kometa z Islandu. A co nám přinese den třetí? Podle dvou prvních dnů se máme na co těšit.

 

 

 

 

 

 

Zanechat komentář

XHTML: Můžete použít pro formátování tyto tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Další fotoreporty
iRock&Pop