Rock&Pop 11/18

Zrovna jsem dotelefonovala s kolegou Jardou Špulákem, kdy jsem si mimochodem postěžovala, že mi chybí téma a inspirace k úvodnímu textu. V tom mě na Facebooku zaskočila pozvánka na akci s názvem Hromadná masturbace před obchodním domem Ikea. Ze své sociální bubliny jsem zvyklá na lecjaké pozvánky na koncerty, demonstrace a happeningy. Nejkurióznější mi tenkrát připadala pozvánka na akci Vylezme ze sraček, kterou jsem obdržela od asociace pejskařů, kvůli sbírání psích hoven v přilehlém parku.

Masturbace před Ikeou tu událost pochopitelně předčila. Důvodem k uskutečnění akce je oslavný akt k prohlášení společnosti Ikea, že šest z deseti dětí bylo zplozeno na jejích matracích nebo postelích. Tomu by se dalo věřit. Pokud je Ikea opravdu jednou ze zásadních složek k rodinnému štěstí, oslavu si zaslouží. Nejsem si však jistá, zda právě hromadná masturbace, ještě k tomu v lednu, je tou pravou odměnou. Nejenže se celý akt nemusí, už vzhledem k teplotním podmínkám, povést, ale proč plození dětí oslavovat střílením munice naprázdno? Tento zvláštní způsob vděku bych si dokázala představit třeba u Alzy, kde s velkou pravděpodobností veškeré technické vymoženosti, které k osobnímu uspokojení jsou, a to až po PC, TV nebo přehrávače na lechtivé filmy, prošly jejím skladem. Navíc celá akce má probíhat tři hodiny. Chci vidět toho, kdo to bez přestávky dokáže.

Další a nezanedbatelnou výtkou je fakt, že se celá akce uskuteční 1. ledna. Jak všichni víme, ten den bude obchodní dům Ikea uzavřen a nebude tam tudíž nikdo, kdo by přízeň ocenil. Proč tedy rozdávat dárky, když si je nemá kdo vzít? Na událost je už v tuto chvíli přihlášeno více než tři tisíce lidí, místem konání je Ikea Černý Most, a ačkoli se zřejmě jedná o povedenou recesi, věřím, že se někteří méně chápaví dostaví. Půjdete-li tedy v ranních hodinách ze silvestrovských oslav, přijďte se pobavit. Ale jako dárek přineste raději dort nebo balonek.


K výročí 100 let založení republiky se toho v naší vlasti děje a dělo až až. Takzvaný osmičkový rok byl v říjnu řádně oslaven a připomenut jak samotnými občany, tak médii, politiky i umělci. Zatímco se 27. až 28. října na Václavském náměstí v Praze konal happening a vzpomínková akce na T. G. Masaryka, kde vystoupili Michal Hrůza, Slza nebo Ivan Mládek, na Staroměstském náměstí zpívali Ewa Farna, Lucie Bílá, Karel Gott nebo Marta Kubišová. Pražský hrad byl obsazen Michalem Davidem uvnitř, a dokonce dost nevybíravě Visacím Zámkem zvenčí. Podobně poctivě se do oslav zapojila celá republika, a tak jsme slavili i my. Jak jinak než s největšími československými legendami. V tomto vydání najdete třeba Mira Žbirku po boku Olympiku nebo Elánu, doplňující tak plejádu gratulantů z říjnových náměstí. Pro mladší čtenáře jsem osobně vyslechla Matěje Rupperta, který mi kromě nového alba Monkey Business vyprávěl i o české gastronomii, a Lou Fanánek zase Jirkovi Štraubovi prozradil, proč Tři sestry bojují za svobodu ředkviček. Jestli si někdo při čtení těchto řádků myslí, že jsem se úplně zbláznila, nechť poctivě nastuduje listopadové vydání Rock&Popu a hned pochopí absurditu svého mínění. Pro ty ostatní to mohu shrnout pomocí slovníku našeho prezidenta: „Pražská kavárna a umělecká lůza se zase projevila, zm*di, zm*di, zm*di a na zdraví!“

Vybrané fotoreporty
iRock&Pop