WHITEST BOY ALIVE - Rules

Erlend Øye by se měl odstěhovat zpátky do Norska, Berlín na něj nemá nejlepší účinky. Whitest Boy Alive dává znalým kontextu opět možnost skloňovat slovo "nuda". Děje se tak již podruhé. Erlande, co takhle usmrtit bílýho kluka a vrátit se k tomu, kvůli čemu je stále namístě oceňovat tvé jarvisovské tanečky? Možná na tebe teď narazilo dost lidí neznalých kontextu, těm se to asi bude líbit; ujedou si na tvojí odtažité, ale stálé zúčastněné emoci, rozkošné žánrové látkové výměně, tvé dikci a zvukovém germánství. Po Dreams je Rules další zkouškou, kam jsme ochotni dojít při tolerování průměrnosti u někoho, kdo má předpoklady přepisovat hudební kánony. Tento druh folku zůstává až podezřele dlouhou dubu ve stejných souvislostech. Z kdysi progrese se stává klišé. Erlande, seber se a udělej s tím něco a ty konce desek si, prosím tě, hlídej.