Geffen – 40:31
Weezer – Weezer (The Red Album)
31. 10. 2008 - Depresivní indie ňouma z operetky Rivers Cuomo a jeho parta jsou po tříletém trucování zpátky. Co nového? Nic. Jen se volá po velké revoluci protože Cuomo svolil, aby i ostatní v kapele mohli psát.
Zatímco Weezer občas zazářili slušným popovým singlem (Buddy Holly za všechny) vždy všechno zkazili přílišnou arty nafoukaností šilhající v nejlepším případě k nudě a prog rocku. No a to je přesně to o co se zde Weezer snaží, ale s tím, že to prodávají jako sofistikovaný pop-rock pro autistické studentíky soukromých škol. Takže jako vždy to je narvané meta-odkazy co mají být nejspíš vtipné (zmiňovaný Timbaland, nebo zbytečná pocta umělcům co je ovlivnili…samozřejmě Nirvana!?!) a brečením nad ztraceným mládím, které si stejně neužili v mizerné Heard Song a trapně rozjívené Everybody Get Dangerous. Co dál? Celkem slušné finále s The Angel and the One, potemnělá Cold Dark World zpívaná basákem a pak vata a melodie vykrádající podprůměrnou weezerovskou desku Pinkerton. Časy se změnili jak říká Bob Dylan, 90.léta jsou pryč a zbývá přijmou práci pučmidráta (nebo zahradníka) na campusu v Harvardu a šmírovat nové studentky. Tuctové a vysilující.
