18. 1. 2012 - Je obdivuhodné, v jaké formě a s jakou deskou se vrací Tom Waits po všech těch letech, nevyrovnaných albem a sebeparodování. Žádná zásadní umělecká revoluce se sice nekoná, pořád je to onen specificky waitsovský svět, ale tentokrát to šlape, písně jsou velmi dobře napsané i zaranžované a celá deska má zajímavou a velmi konzistentní dramaturgii.
Tom Waits - Bad As Me
Slyšte rockabilly Get Lost, do nejž půvabně vnáší tex-mex atmosféru David Hidalgo z Los Lobos, ragtime piáno, srdcervoucí balady, Keitha Richardse (v ironickém nářezu Satisfied), industriální perkuse (Bad As Me), strašidelné blues (Face To The Highway) a dokonce i střelbu ze samopalu. Je vždy radost slyšet extravagantní kytaru Marka Ribota, který ozářil klasiku Swordfishtrombones, a snad nikdo jiný než Waits by si nedovolil s takovým úspěchem napsat blues se ska dechy (Talking At The Same Time přirovnávající dnešek k velké hospodářské krizi). Valčík v zakouřeném baru následuje po mistrovsky vyšperkované Hell Broken Luce, kde si Tom vyřizuje účty s armádou a válkou. I když některé balady jdou možná přes čáru (Back In The Crowd), vše spraví country cajdák s Richardsem Last Leaf.
ANTI-/Day After 44:44Rock/Blues/Jazz
