9. 10. 2008 - Ze sbírky béček a písní, které v představách tvůrců nesouzněly s náladou předchozího alba Yes, Virginia, samozřejmě nelze dělat přehnané závěry ve vztahu k celkovému směřování kapely. Přesto se znovu zdá, že Amanda a Brian krůček za krůčkem slevují z jedinečně poťouchlého výrazu, kterým na počátku tak očarovali své fanoušky.
The Dresden Doll - No, Virginia
Ono burleskní kabaretní jiskření na hraně mezi odpudivostí a vášnivou rozkošností pomalinku vyklízí pozice ve prospěch přímočaré popové písničkovosti. Pořád je ale hodně co poslouchat a pocit, že vstřebáváte rarity a – přísně vzato – „odpad“, se s No, Virginia vkrádá jen vzácně, asi u dvou tří kousků. U drtivé většiny songů je naopak dobře, že se dostaly na světlo. Vedle The Kill, která desku prezentovala jako upoutávka na webu, nelze přehlédnout zejména energicky šťavnatou jízdu Lonesome Organist Rapes Page-Turner, nebo melancholickou epopej The Mouse And The Model. Že kolekce působí spíš jako mozaika než celek, je pochopitelné, tím spíš bude stát za pozornost, jak dvojice uchopí následující řadovku.
