11. 11. 2008 - Leader a frontman Rogue sice svůj soubor personálně poněkud převtělil, ovšem duše Crűxshadows zůstala nezměněna. Stále je to ta temná elektronika s nádechem gotického tajemna.
Hlavní zásluhu má na tom vemlouvavě zastřený zpěvákův vokál čnící nad bublajícími tanečními rytmy, které mohou neznalému znít až diskotékově. Možná je to tím, že formace měla vždy hodně výrazných skočných skladeb. Ani tady nenajdeme výjimku. Hned druhá skladba na albu, Windbringer, je jasný hit se vším co k němu patří (tažnost, melodika, zapamatovatelnost). Následná Sophia vykazuje stejné znaky, ovšem navíc má výrazný refrén a lkavé houslové pasáže. Právě do ní jakoby se vtělily všechny silné zbraně kapely. Zvěsti nelhaly, nové album má komerčnější rozměr, drtivá většina skladeb může sloužit jako rádiové taháky (ale přitom nejsou popově vlezlé), přičemž nejpovedenější je asi Ariadne.
Tu najdeme i na singlu Immortal (v lyrickém remixu). Dále tři verze Immortal, když nejzajímavější je club mix. Závěrečný ploužák Exile pak celou kolekci umocňuje.
www.cruxshadows.com