Pet Rock Records, 66:16
Pet Rock Records, 66:16

31. 10. 2008 - Pod rusofilním obalem se špatnou azbukou se skrývá vcelku zajímavý post-rock, trochu do post-punkové psychedelie, adorující Velvet Underground a Beach Boys ve vypjatých sborech. Kurva, nepsal jsem tohle o předešlé desce určené k recenzi?To je jedno.
The Aliens jsou projekt zkrachovanců z pastorálního electro spolku ze Skotska Beta Band, kteří konečně udělali svůj coming-out tím, že přiznali, že milovali a stále milují plážovou lehkost bytí, ranné T Rex, Bowieho a jejich hrdiny dětství Stone Roses. Což je super odvážné. Výsledek je psycho kolotoč na špatných houbách a levném vínu. Nápady tu jsou, melodie občas taky, ale ze všeho se točí hlava. Což obstará desetiminutový úvod Bobby´s Song. Hipíci vytáhli všechna haraburdí z půdy i sklepa a vesele se oddávají vlastnímu rozrušení smyslů. Hudebně dosti idiosynkratickému. Chvilkami je to dlouhé, pak se objeví něco jako nápad, ale v délce vše zanikne. Kytary a pazvuky z Game Boye vedle vyfetovaného zpěvu? OK, ale chtělo by to trochu řádu a ne jen vykrádat 40.let staré triky Beatles a Hawkwind. Luna je v tarotu velmi zavilá karta značící krizi, pochybnosti, bloudění a vyrovnání se s temným podvědomím. The Aliens jsou rádi, že jsou rádi a nic takového si nepřipouští. Ať si to užijí.