14. 10. 2008 - Patrně nejočekávanější heavymetalová deska letošního roku tato očekávání naplnila. Snad jen s tou drobnou výhradou, že není moc heavymetalová... Judas Priest svému koncepčnímu záměru důsledně podřídili formu a z vyprávění o klikatých osudech proroka Nostradama stvořili dokonale konzistentní kus, ze kterého je sice nade všechno jasně patrné, že jde o Judas Priest v prvotřídní formě, ale spíš než mluvit o heavy metalu by mu slušelo označení rockový muzikál.
Judas Priest - Nostradamus
SONY BMG, 56:06 & 46:44
Zapomeňte na jednotlivé písničky, kapele šlo jednoznačně o celek, do něhož vměstnala obrovské množství energie i emocí. Proto třeba už po několika posleších nepůsobí nijak nepatřičně, že se velká část příběhu (druhá půle vyjma finále prakticky celá) odehrává spíš v pomalých tempech... Album vás podmanivě vtáhne do děje , jednotlivé obrazy jsou propleteny hojnými mezihrami a intry, ale navzdory majestátnímu a patetickému vyznění nečekejte žádnou teatrální šaškárnu s přebubřelými orchestracemi. Autoři rozumně trefili hranici a přestože důležitou roli hrají klávesové plochy, naprostá většina předváděné muziky stojí na hře kapely a všudypřítomném Halfordovi.
