POLYDOR 42:30
IAN BROWN - My Way
8. 1. 2010 - Bývalý frontman Stone Roses a notorický potížista Ian Brown, když nenapadá plastovou vidličkou letušky, nebo se hlučně nehašteří smanželkou, vydává sólové album.
Sinatrovsky pojmenovaný My Way je jeho již šestý opus. Rovnou zkraje je třeba říct, že také jeho nejhorší. Cituje se více než je zdrávo. Od Psychocandy lordů JAMC po syntetické linky, soul a trochu elektroniky. Ale vše zní neuvěřitelně levně a předvídavě. Občas se objeví solidní melodie, něco jako nápad (piánko v Stellify), ale nikam to nevede. Pravda, Brownovy kompozice mají jistý naivní šarm, ale hraničí to sinfantilností. Nebo nelogickou bizarností. Jak jinak si vysvětlovat flamengo In The Year 2525 od obskurních, jednohitových Zager & Evans? Navíc tu chybí kytara Johna Squira. Mimochodem Stone Roses se vtextech pořád řeší. Ian Brown by nejlépe udělal, kdyby dal starou partu zase dohromady a vrámci revivalu 90. let objel místní haly a zabahněné festivaly. Věrné fanoušky na to má. Poté, co dohrálo poslední číslo – optimistický pseudo gospel So High - jsem kupodivu dostal chuť si znovu poslechnout Second Coming od Stone Roses. A to tenkrát bylo bráno jako zle nepodařené album.
1,5
