Columbia - 40:12
Glasvegas - Glasvegas
31. 10. 2008 - Glasvegas jsou současné, britské (přesněji řečeno skotské) jedničky, bráno doslova i čistě metaforicky. Povrchním klíčovým slovem je "mash-up My Bloody Valentine vs. Oasis". Mají rádi zkreslený zvuk a iluzi rozmáchlých hymnusů Definitely Maybe. Kdo by také neměl.
Zpěvák, slušňák se vším všudy se v nich ztrácí a kvílí "fucking & crying". Geraldine je natolik chytlavá a úderná, aby se líbila komukoliv komu nejsou kytary ukradené, a natolik dobrá, aby jí ocenila většina těch jež zajímá pouze kvalita; Geraldine tu není sama, ještě tu jsou Flowers and Football Tops, It's My Own Cheating Heart That Makes Me Cry, Go Square Go!, Daddy's Gone, Stabbed, zrychlené balady - úžasné a přitom ne plagiátorské. Sugestivní & patetické atomové bomby, co budou plenit nečekaně rozsáhlé území. Slyšet Glasvegas prvně s debutem, těžko se člověk ubrání familiérnímu nadšení, ale oni nejsou nováčky - debut následoval čtyři samostatné singly (nic lepšího v dalších šesti tracích není). Slyšet by ho ale měl každý, jednak proto, že má dostatečné množství hitů, co budou žít do vydydání jejich další desky, druhak proto, že takhle zajímavě to, dneska z debutujících mladíků, s refrény a kytarovými vazbami, umí málokdo. Možná se za tuhle desku celá Británie už léta modlila, a jestli jste se vy modlili za Británii, tak nemáte co řešit.
