Fever Ray - Fever Ray

48:04

25. 4. 2009 - Pochopitelně, sólo projekt Karin Elisabeth Dreijer Andersson - hlasu a duše pekelných úvah The Knife - nemůže nebýt ok. Jsou tu: fragmenty jejích depresí surfující na vlnách minimálu kdečeho, ambientu, elektroniky, občas kytar a skoro vždycky lepkavých tlapiček nejsebezpytnější švédské kapely.

Ten pocit, kdy si objednáte Cheeseburger a dostanete Big Mac, nemá nikdo moc rád. Nic proti, ale nemám rád, když mi někde něco chybí a nemívám ve zbytku označovat to za nový směr umělce. Vyvážit to nedokáže ani fakt, že se o Karin dozvídáme zatím nejvíce - nemá problém se otevřít, povídá nám, jako bychom se znali léta, pokouší se o něco jako patetické přiznání. Degustace jednotlivých nástrojů & zvuků & abstrakcí po čase přejde i největšího příznivce minimalismu. Topit se a vědět, že se neutopím, považuji za maximální tyranii veškerých lidských smyslů. Pořád nemám pocit, že by The Knife vydali tolik desek, aby se jejich členům mohly tolerovat průměrné, či dokonce slabé výkony. Asociace tentokrát proběhla jediná - dieta veliká, dekadence veškerá žádná. Po soundtracku k filmu "hubneme a šetříme se s Karin Dreijer" nechci vidět ani slyšet novou desku Knife. Já ne, já totiž pořád vydržím mnohé.