INDIES HAPPY TRAILS 44:48
12. 5. 2009 - Zdá se to až neuvěřitelné, ale od roku 1976, kdy Dáše Voňkové vyšel singl Chlapci na horním konci/Holoubek, představuje novinka Slunci ležím v rukou teprve čtvrté album, když od vydání předešlé Voliéry uplynulo dvanáct let.
I teď však písničkářka pro nahrávku zvolila duo, aby Radima Hladíka vystřídal Zdeněk Zdeněk, jako klavírista brilantní technik i citlivý doprovazeč, jehož si mnozí pamatují z jazzové Naimy i spolupráce s Hanou Hegerovou. Tucet skladeb nastavuje po expresívních folklorních variacích jemnější tvář. Voňková svou kytarovou techniku posunula k ostinatům a repeticím mimoevropských kultur, z nichž vycházejí minimalisté jako Steve Reich, a ve vokálních rejstřících proniká (hlavně v písni Háje) k alikvotnímu zpěvu, který je doma v sibiřské Tuvě. Zdeněk Zdeněk kontruje přes svou jazzovou minulost hrou, vycházející i z hudebního romantismu. Texty jsou vesměs na lidovou strunu, lyrické, přírodní (mj. Jívy a Jasné ráno), ale výjimku tvoří Ester a Géza, jež se ohlíží za tragédií holocaustu. Efektivní nahrávka s až pohanskou silou, na kterou Svěcení jara potřebuje celý orchestr.