WIND-UP RECORDS 54:32 - HARD ROCK/POSTGRUNGE
CREED - Full Circle
11. 1. 2010 - Postgrungeoví matadoři povstali z mrtvých a s novou deskou se snaží chytit druhý dech v další etapě své kariéry.
Creed stáli tak trochu stranou od Nickelback nebo 3 Doors Down svou oduševnělou rétorikou, která neřešila jen „bonjoviovskou“ tématiku, ale přibližovala se svou vnitřní rozpolceností kodkazu grunge nejvíce. Tak jako vminulosti je tu dokonalá souhra Scottova charismatického vokálu a Tremontiho vyspělé kytarové techniky, zníž je cítit ten nabubřelý patos Alter Bridge. Právě stouto kapelou Full Circle svůj souboj prohrává o několik bodů; je jasné, že Creed stojí na místě a nikam dál se nepohnuli, co se týče nových invenčních nápadů. Přestože jsou tu příjemné hitovky Overcome nebo Rain, toho nejlepšího zobdobí My Own Prison nedosahují, ačkoli po zvukové stránce se jedná asi o jejich nejlepší dílko. Weathered se stalo pro Creed těžkým břemenem, které nelze jen tak upustit na zem, a tak je novinka plná vzpomínek na předešlé album, kde naivní kýčovitost válcovala prudkost a vitalitu Human Clay. Každopádně přesně tohle fanoušek Creed chce, tak proč si nad tím lámat zbytečně hlavu. Scott a Tremonti jsou zpět, šlape jim to, ale to je tak všechno.
2,5
Nesouhlasím
Srovnávat CREED s NICKELBACK nebo 3 DOORS DOWN mi přijde hloupé a nesmyslné. Občasné podobnosti v intonaci zpěváků nemusí určitě vést k paralelám. Osobně si myslím, že potenciální zvědavce, kteří CREED neznají, mohou podobně zavádějící a zjednodušeně odprezentované spojitosti odradit a snižit jejich zájem o kapelu, která na svém posledním albu ukázala jasně vlastní tvář. Jakkoliv jsou první dvě alba hodnocena většinou pozitivně, musím podotknout, že jsou to právě ona, která spojují CREED s různými/profláklými vzory, zatímco novinka překypuje svěžestí, inovativním přístupem k žánru, který obecně nazýváme post grunge. NICKELBACK osobně řadím k nudným pop rockovým záležitostem bez jediného nápadu, 3 DOORS DOWN pak pustím s přimhouřeným okem do škatule indies, ale s jistou nevolí. CREED si zaslouží příslušnost k metalu, a to i tehdy, když jej můžeme v jejich posledním případě nazývat stále post grungem. Léta odstupu dala kapele řádně za vyučenou a vdechla jejich "současné" tvorbě moderní a v současnosti opět navýsost žádaný grunge háv. Nakonec své o tom vypovídá i neobvyklý vzestup zájmu o kapely jako ALICE IN CHAINS nebo STONE TEMPLE PILOTS, a to, nejen o jejich aktuální alba. Tohle album rozhodně patří mezi první vlaštovky, které přinášejí návrat primárních hodnot do tvrdé muziky.