Interscope, Universal, 01:03:14
3. 2. 2009 - Kdybych měl Cornellův hudební život k něčemu přirovnat, napadá mě jediné - horská dráha. Zatímco při poslechu Soundgarden či Audioslave si připadáte i vy na vrcholu a nechcete, aby přestal hrát a zpívat, moc dobře víte že za chvíli přijde kopec dolů a nemastná a neslaná rovinka. Zajímavé přitom je, že ty správné kopce přicházejí, jakmile má Cornell
za sebou plně fungující kapelu. To se vyhoupne ke skvělým výkonům. Na sólovkách ale tápe a neví kudy kam.
Poslední počin tvořil pod dohledem Timbalanda, což je dnes společně s Pharrelem Wiliamsem in. Jenže zatímco u druhého jmenovaného si například The Hives zvládli zachovat svou tvář a přidali navíc drobné inovace, Cornell promarnil svou šanci. Posluchač čeká rockový nářez a dočká se čehosi, co se plácá mezi rockem a R´n´B. Celé album je pak jen guláš ze kterého občas uslyšíte výkřik Scream nebo Long Gone. A to nestačí. Cornell (i na bookletu) rozmlátil kytaru, nechal si od Timbalanda nakecat, co je dnes moderní a vrhl se do toho. A seknul se. Vrcholkem celé desky je skladba Watch Out, která jediná má nějaký spád. Kladem celého počinu pak je tredične nezaměnitelný a charismatický Cornellův hlas, jen kdyby se tak často neztrácel ve změti dalších prvků. Ta deska má prostě víc proti, než pro. A je to škoda.
Cornell
Výborná deska. Nemohu než nesouhlasit. Mám rád staré Soundgarden. Je to sice něco jiného, ale doporučuji více poslechů Scream