SONY BMG 51:40
BRUCE SPRINGSTEEN - Working On A Dream
3. 5. 2009 - Jak je to s novým Springsteenem? Neurazí. To klišovité slovo vystihuje celou podstatu jeho nové desky Working On A Dream. Nechybí na ní směsice Bossových tradičních žánrů od country přes blues až k lehkému retrospektivnímu rocku. Nepřebývá tam nic krom sentimentu, který je ale určen jinému než českému posluchačstvu.
Pravdař Bruce klasicky vybral to, pro co je milován, a seskládal z toho nepřearanžované hodinky, kde všechny dílky přesně zapadají a celek působí honosně a precizně. Co na tom, že motání ručiček po ciferníku je nekonečně nudná pouť.
Working On A Dream jednoduše nevyniká v ničem jiném, než v recyklaci už desetkrát přežvýkaného, takže bude bavit tradiční fandy páně Springsteena, co si poklepávají po zádech a svorně si každé dva tři roky užívají návrat do osmdesátých let. A to je třeba ocenit už jen proto, jak Springsteen a spol. z E-Street Bandu pomáhají udržovat americký smysl pro vlast a demokracii na velmi vysoké úrovni. Však taky dělají muziku pro všechny, co vědí, jak pracovat na svých snech.
Working On A Dream jednoduše nevyniká v ničem jiném, než v recyklaci už desetkrát přežvýkaného, takže bude bavit tradiční fandy páně Springsteena, co si poklepávají po zádech a svorně si každé dva tři roky užívají návrat do osmdesátých let. A to je třeba ocenit už jen proto, jak Springsteen a spol. z E-Street Bandu pomáhají udržovat americký smysl pro vlast a demokracii na velmi vysoké úrovni. Však taky dělají muziku pro všechny, co vědí, jak pracovat na svých snech.
recenzet je ...
psat recenzi na Springsteena a nemit ho vubec rad, tak to bych radeji nepsal nic. pan Hrebecky kolik vam je let? a co poslouchate kdyz je Working on A dream nuda tak co 90% ceske hudby + 100% hip hopu? piste radeji o necem jinem.
Je tu pořád, neřád
"Working On A Dream jednoduše nevyniká v ničem jiném, než v recyklaci už desetkrát přežvýkaného, takže bude bavit tradiční fandy páně Springsteena, co si poklepávají po zádech a svorně si každé dva tři roky užívají návrat do osmdesátých let." Já osobně citovanou invektivu (ať už se má trefit do Springsteena nebo hudebních stylů osmdesátých let) považuji za naprostý nesmysl. Jestliže někdo přináší "něco" natolik univerzálního, že volně proplouvá mezi folkem, country a rock´n´rollem, je to v určitém smyslu důkaz hudební geniality. Navíc je také jasné, že jeho popularita vychází z desítek let koncertování a z toho jednoznačně vyplývá, že jeho hudba obstojí i v té nejtěžší zkoušce - zkoušce opakovaného a celoživotního poslechu. Pokud by bylo nudně přežvýkáváno stále jen jedno a to samé, na návštěvách koncertů by to (třeba za těch 26 let od Born in USA:-) bylo poznat. Lidi by byli otrávení a na koncerty by nikdo nechodil(a zase je úplně jedno, jestli je to vztahováno na samotného Springsteena, nebo vůbec rockové žánry osmdesátých let).