Jagjaguwar 37:12
Bon Iver - For Emma, Forever Ago
14. 11. 2008 - Super depresivní chuťovka z Wisconsinu, kterou by nikdo neměl posluchat více jak dvakrát denně - nervy má člověk jenom jedny.
Představte si zarostlého Elliotta Smithe zpívajícího hlasem školeného tenora a přicházejícího z největšího zapadákova vaší bujaré fantazie. Elliotta, jenž nezazažil noční New York, chuť mastného burgera a neskončil na heráku. Jo, máte pravdu, je to kravina. Takže si radši představte songwritera studeného jako kostky ledu, chlápka s životem v prdeli. Představte si devět tragických akustických písní chudých jakýchkoliv aranžmá a libovolných folkových klišé. A přiznejte si, že když tahle muzika bolí, upínáte se k ní až do chvíle, než začnete pochybovat o vlastním zdravém rozumu. Ještě si v emocionálním vyznění představte protipól hipíku z Fleet Foxes. A nářez ne? Můžete si myslet, že se s For Emma, Forever Ago ztotožňujete, ale pokud se pravidelně nezavíráte na samotě, nemáte nárok jí pochopit. Ale díky projevu tak autentickému, že byste o slovu zpověď neměli pochybovat, má vaše paranoia zelenou. Taky se v ní můžete topit bez hledání příčin, důvodů, důsledků. To všechno můžete. Ale nemůžete to minout, pokud nežijete na Marsu. A jestli se nepletu podzim je za dveřmi.
