11. 11. 2008 - Muzika Blackmore´s Night bohužel přesně odráží míru nevkusu, s níž se formace prezentuje navenek. Juchavá parta v kamaších a imbecilních loupežnických kloboučcích hraje svůj akustický pop-folk na pódiu vyzdobeném svazky slámy, bakelitovými lucerničkami a umělohmotnými kytkami?
Blackmore´s Night - Secret Voyage
SPV/WARNER MUSIC 50:44
Ale ovšem, a podle toho to i zní. Co se hráčské stránky týká, o řemeslo samozřejmě netřeba mít strach, ovšem to je jen jedna strana mince. Novinka Secret Voyage má opět nákladný obal, precizní produkci a „hladivě“ vláčnou atmosféru pro nenapravitelné romantiky z nonstop baru o půl šesté ráno nad sklenkou zvětralého krabičáku. Neúměrně dlouhá stopáž, plytké, bezpohlavní popěvky prvoplánově pošilhávající do dávných dob, kostrbatě budované zdání tajemna a éteričnosti... Použít spojení „renesanční hudba“ se zdráhám byť jen mezi řádky, ani nemluvě o adaptaci Rainbow Eyes, kterou by si skalní fanoušci hard rocku měli opravdu odpustit (pozor, nezaměnit se slovem „pustit“!). Kdyby měli před těmi stovkami let na hradech dnešní výtahy, tuhle muziku by v nich mohli pouštět. Nejsmutnější je, jak se to celé bere vážně. Ale kdo chce kam... Bon voyage!
