6. 11. 2008 - Na jedné straně se zdá album Amandy Palmer místy až suše prozaické, z jiného úhlu pohledu však tvář a hlas Dresden Dolls na sólové prvotině hýří emocemi a osobitou poetikou tak intenzivně, že chvílemi skoro váháte, jestli vás tahle tvář umělkyně neláká skoro víc než tvorba domovského tělesa.
Amanda Palmer - Who Killed Amanda Palmer
ROADRUNNER 52:25
Za produkčního dohledu renomovaného Bena Foldse si Amanda zachovala základní výrazové prvky Dresden Dolls, ale napsala přímočaře atraktivní, silné písně, jež dostaly bohatší a obecně přijatelnější aranžmá (civilnější, nicméně ani o fous lacinější nebo vlezlejší!). Typické šansonovité zpívání u klavíru s temně kabaretní atmosférou tak na albu rozvíjejí střety se světem smyčců, lehkých náznaků elektroniky a samplů, skvělou Leeds United táhnou v refrénu rozverné žestě, Guitar Hero zase nakopává hostující kytarista East Bay Ray z Dead Kennedys a tak dále...
Amanda mimoděk dokazuje, že i s menší dávkou stylizace zůstává třeskutě přesvědčivá. Aniž by měla za potřebí vtipné narážky (viz název alba odkazující na seriál Twin Peaks), zachovává si opar dráždivého tajemna a současně si vás jako jedinečná skladatelka i interpretka okamžitě omotá kolem prstu.
www.myspace.com/whokilledamandapalmer
Amanda mimoděk dokazuje, že i s menší dávkou stylizace zůstává třeskutě přesvědčivá. Aniž by měla za potřebí vtipné narážky (viz název alba odkazující na seriál Twin Peaks), zachovává si opar dráždivého tajemna a současně si vás jako jedinečná skladatelka i interpretka okamžitě omotá kolem prstu.
www.myspace.com/whokilledamandapalmer
