Paradise Lost – Medusa

NUCLEAR BLAST   51:20   DOOM METAL

Medusa je patnáctá řadovka britských Paradise Lost. Samo o sobě je to fakt hodný zaznamenání. Kapela kolem základního dua, zpěváka Nicka Holmese a kytaristy a skladatele Grega Mackintoshe, se na ní vydává do dříve známých, povětšinou doommetalových lovišť. Cesta, kterou naznačila na minulé desce The Plague Within, pokračuje. Holmes kromě vokálního rejstříku odkazujícího téměř až na gothicrockové opusy vcelku hojně využívá i hrubší, takřka deathmetalový bowling, a ať už se hudba pod ním táhne líně jako převalující se mlha nad rašeliništěm nebo mírně zrychlí krok a vytasí se s něčím trochu melodičtějším a v tempu, není to vůbec marné. Na úvod zní skvělá upomínka doomových časů, přes osm minut trvající Fearless Sky. Paradise Lost sice již nejsou těmi, kdo určuje další směřování stylu, ale pořád jde o zkušené muzikanty, kteří dovedou namixovat jednotlivé vlivy do působivého finálního výsledku. Z dalších skladeb lze vypíchnout třeba nejchytlavější klipovku Blood And Chaos nebo vygradovanou Until The Grave. Rozšířená verze desky je oproti základní obohacena o dva bonusy, z nichž zejména lákavě temně vystavěná Shrines si pozornost jistě zaslouží. Medusa šplhá jasně do té lepší poloviny položek diskografie Paradise Lost.    

MILAN SLEZÁK

Vybrané fotoreporty
iRock&Pop