Fléda v rytmu trash music
Sunshine, 12/11 Fléda
13. 11. 2008 - Tento koncert byl tak našlápnutý, že si ho budu pamatovat ještě hodně dlouho. A čím déle pokračoval, tím byl našlápnutější. Sunshine se svou francouzskou support kapelou přišli hrát na Flédu a ujistili všechny příchozí, že to umí pořádně rozpálit.
Jako předskokani nastoupili Empyr, rockeři, kteří svým vystupováním připomínali spíše obdobu Rammstein ve francouzském podání. Naštěstí aspoň zpívali anglicky. Ne, že by to nebyli sympaťáci, ale pod vazelínovým nebo uhelným „make-upem“ to jaksi nešlo vidět. Prostě stylizace do montérek a tepláků mě moc nezaujala. Hudební výkon už tak špatný nebyl, i když zpočátku úplně postrádal zájem publika. Každopádně Empyr nás aspoň trošku zahřáli. Závěrem, když kytarista zahlásil: Thank you, Czechoslovakia, už jsme byli zahřátí dost, ale hlavně jsme byli nažhavení na hlavní hvězdu večera, Sunshine.
Sice s trochu pozdním začátkem, ale po desáté konečně Sunz odstartovali show svou peckou The Fear z alba Dreamer. Nevím jestli to byl záměr nebo náhoda, ale hned při prvním songu v hlavním sále Flédy zhasla světla. Frontman Kay Buriánek zaimprovizoval a poprosil publikum, aby si na Suns posvítilo. Svítící mobily, foťáky a zapalovače sice trochu pomohly, ale naštěstí se světla v polovině třetí písničky opět rozsvítila. To už byli všichni parádně rozeskákaní a během chvíle bylo na Flédě minimálně o 10 stupňů víc. Jak už jsem psala, atmosféra na koncertě gradovala a věrní fans kapely skákali v rytmech trash music výš a výš.
Sunshine předvedli set nabitý energií, hity jako Victim is Another Name for Lover nebo Top! Top! Radio samozřejmě nechyběly. Je vidět, že kluci už nějaký ten pátek hrají a koncerty si maximálně užívají, což se projevuje na kvalitě vystoupení. Mají úžasně sebevědomé jevištní chování, nutící dav začlenit se a zpívat spolu s frontmanem z plných plic.
Sunshine jsem včera viděla naživo poprvé a byla jsem zvědavá, jak na mně zapůsobí. Musím říct, že zapůsobili příjemně - jsou zajímaví jak na poslech, tak i na pohled a všeho všudy jsou dobří. Stálo to opravdu za to. Excelentní - to je to, co jsem chtěla říct.
Sice s trochu pozdním začátkem, ale po desáté konečně Sunz odstartovali show svou peckou The Fear z alba Dreamer. Nevím jestli to byl záměr nebo náhoda, ale hned při prvním songu v hlavním sále Flédy zhasla světla. Frontman Kay Buriánek zaimprovizoval a poprosil publikum, aby si na Suns posvítilo. Svítící mobily, foťáky a zapalovače sice trochu pomohly, ale naštěstí se světla v polovině třetí písničky opět rozsvítila. To už byli všichni parádně rozeskákaní a během chvíle bylo na Flédě minimálně o 10 stupňů víc. Jak už jsem psala, atmosféra na koncertě gradovala a věrní fans kapely skákali v rytmech trash music výš a výš.
Sunshine předvedli set nabitý energií, hity jako Victim is Another Name for Lover nebo Top! Top! Radio samozřejmě nechyběly. Je vidět, že kluci už nějaký ten pátek hrají a koncerty si maximálně užívají, což se projevuje na kvalitě vystoupení. Mají úžasně sebevědomé jevištní chování, nutící dav začlenit se a zpívat spolu s frontmanem z plných plic.
Sunshine jsem včera viděla naživo poprvé a byla jsem zvědavá, jak na mně zapůsobí. Musím říct, že zapůsobili příjemně - jsou zajímaví jak na poslech, tak i na pohled a všeho všudy jsou dobří. Stálo to opravdu za to. Excelentní - to je to, co jsem chtěla říct.
