Elektronická formace se v Brně poprvé představila s Markou Rybin.
Skyline nadělovali dárky i dobrou náladu
4. 12. 2008 - Fanouškům Skyline včera tato kapela na Flédě nechala okusit předčasně Vánoce. Součástí sváteční nadílky byla za prvé skupina Brains kterou si pražská formace přivezla z maďarské Budapešti a také údajné překvapení na závěr.
Na baru se už od osmé hodiny scházely hloučky lidí, kteří byli zvědaví na to, jak to Skyline sluší s jejich novou zpěvačkou Markou Rybin, která na začátku letošního roku opustila svou „domovskou kapelu “ Gaia Mesiah a nahradila tak dosavadní vokalistku kapely Jitku Charvátovou.
Ve tři čtvrtě na devět se konečně otevřely dveře sálu a davy lidí začaly proudit dovnitř. Vítala je oblaka dýmu, ze kterých se o několik málo minut později vynořila maďarská předkapela. Pětičlenná formace v čele s mladým rachitickým MC se s ničím nepárala a po krátkém přivítání spustila svou fúzi hardcoru, jungle a reggae. Frontman ze sebe chrlil rýmy nacvičeným hlasem á la rastafarián z Karibiku, ne nepodobný tomu, který až donedávna bral za svůj například Joshua ze 100°C. To se z počátku zdálo býti poněkud rušivý elementem. Nelze nic namítat proti chrčivému hlasu rastamanů, ale pokud je jen hraný (což v případě maďara s nejvyšší pravděpodoností byl), pak se člověk musí ptát, zda ze strany interpreta nejde jen o trapnou pózu. Zmiňovaný typ přednesu se však až překvapivě dobře hodí k maďarštině, posluchač si tedy rychle zvykl a Brains nakonec celkem příjemně zkrátili čekání na hlavní hvězdy večera.
Přípravy stage před vystoupením Skyline dávaly tušit velkolepou show. Zkoušela se všelijaká světelná hejblátka, projekce, i malé „sněhové“ dělo. Těsně po desáté bylo již zřejmě vše připraveno a tak se pódium zahalilo do tmy, probodáváné pouze světlem nakousnutého jablka z Hoffyho notebooku.
Nástup byl v pravdě strhující a velkolepý, ale už po několika úvodních taktech se zdálo, že Nu C s Jacobem ubrali na plynu, snad ve snaze nepřepálit start. Před druhou písní pozval Jacob na pódium nejočekávanější osobu večera – Marku. Tu sice představil jako novou „frontmanku“ kapely, pravda byla ovšem taková , že se Marka chovala spíše jako opatrný host. Na jednu stranu mohli fanoušci včera na Flédě vidět Marčiny úžasné taneční kreace a energický zpěv, mezi oběma MCs se chovala spíš zakřiknutě, jako by si ještě nebyla úplně jistá co si může dovolit a co ne. Mnohem jistější a svá byla ve chvílích, kdy se na stage octila sama a mohla tak využít celý prostor pódia pro svůj nezaměnitelný styl vystupování. Stejně tak Nu C s Jacobem působili výborně sehraným dojmem, když při některých písních nechali Marku v backstagi.
Nelze ovšem tvrdit, že by ve spoluprácí všech tří vokalistů něco drhlo. Samozřejmě platí nerovnost „Skyline + Marka Rybin > Skyline“ mnoho lidí však muselo po včerejším konceru mít pocit, že se všem aktérům ještě nepodařilo ze vzájemné spolupráce vyždímat maximum a stále hledají onu ideální polohu ve které jim to sedne nejvíce.
Mnohem více souznění a energie bylo možné slyše,t respektive zažít při nových písních natočených již s Markou, na které také během večera došlo. Písně se mnohem více přizpůsobovaly polohám Marčina hlasu a mohl tak být kladen důraz na ostatní aspekty koncertu.
Postupně se však kapela na pódiu zabydlela, takzvaně si „sedla“ a dařilo se jí dostávat publikum do varu svými hitovkami jako „We Bring Sunshine“, „Pretty Princess“ nebo „Ninja!“ . Svůj hutný sound navíc podpořila povedenou, stylově ucelenou projekcí, která se záměrně pohybovala na hranici kýče a zdravou měrou provokovala estetické cítění přítomných.
Skyline večer završili v pravé chvíli, kdy se jim postupným budováním atmosféry od vlažných reakcí podařilo fanoušky, lačnící po přídavcích, vyburcovat v bouřlivé skandování. Právě při nich došlo na slibované překvapení. Kapela navlečena do zimních světrů a čepic s bambulemi se vřítila na stage s poupravenou verzí písně „Last Christmas (I Gave You My Heart)“ od Wham! a Nu C mezitím mezi dav házel dárky ukryté pod vrstvou balícího papíru. Už podle tvaru šlo tušit, že se jednalo vesměs od CD a DVD kapely. Skupina poté písněchtivým fanouškům zahrála ještě několik songů a těsně po půl dvanácté se s veškerou ctí rozloučila. Skyline celý večer bojovali o úspěšný vánoční koncert, jež by dostál očekávání a přestože to s ními v některých chvílích vypadalo neslavně, podařilo se jim nakonec v posledním kole všechny pochybující knokautovat.
Ve tři čtvrtě na devět se konečně otevřely dveře sálu a davy lidí začaly proudit dovnitř. Vítala je oblaka dýmu, ze kterých se o několik málo minut později vynořila maďarská předkapela. Pětičlenná formace v čele s mladým rachitickým MC se s ničím nepárala a po krátkém přivítání spustila svou fúzi hardcoru, jungle a reggae. Frontman ze sebe chrlil rýmy nacvičeným hlasem á la rastafarián z Karibiku, ne nepodobný tomu, který až donedávna bral za svůj například Joshua ze 100°C. To se z počátku zdálo býti poněkud rušivý elementem. Nelze nic namítat proti chrčivému hlasu rastamanů, ale pokud je jen hraný (což v případě maďara s nejvyšší pravděpodoností byl), pak se člověk musí ptát, zda ze strany interpreta nejde jen o trapnou pózu. Zmiňovaný typ přednesu se však až překvapivě dobře hodí k maďarštině, posluchač si tedy rychle zvykl a Brains nakonec celkem příjemně zkrátili čekání na hlavní hvězdy večera.
Přípravy stage před vystoupením Skyline dávaly tušit velkolepou show. Zkoušela se všelijaká světelná hejblátka, projekce, i malé „sněhové“ dělo. Těsně po desáté bylo již zřejmě vše připraveno a tak se pódium zahalilo do tmy, probodáváné pouze světlem nakousnutého jablka z Hoffyho notebooku.
Nástup byl v pravdě strhující a velkolepý, ale už po několika úvodních taktech se zdálo, že Nu C s Jacobem ubrali na plynu, snad ve snaze nepřepálit start. Před druhou písní pozval Jacob na pódium nejočekávanější osobu večera – Marku. Tu sice představil jako novou „frontmanku“ kapely, pravda byla ovšem taková , že se Marka chovala spíše jako opatrný host. Na jednu stranu mohli fanoušci včera na Flédě vidět Marčiny úžasné taneční kreace a energický zpěv, mezi oběma MCs se chovala spíš zakřiknutě, jako by si ještě nebyla úplně jistá co si může dovolit a co ne. Mnohem jistější a svá byla ve chvílích, kdy se na stage octila sama a mohla tak využít celý prostor pódia pro svůj nezaměnitelný styl vystupování. Stejně tak Nu C s Jacobem působili výborně sehraným dojmem, když při některých písních nechali Marku v backstagi.
Nelze ovšem tvrdit, že by ve spoluprácí všech tří vokalistů něco drhlo. Samozřejmě platí nerovnost „Skyline + Marka Rybin > Skyline“ mnoho lidí však muselo po včerejším konceru mít pocit, že se všem aktérům ještě nepodařilo ze vzájemné spolupráce vyždímat maximum a stále hledají onu ideální polohu ve které jim to sedne nejvíce.
Mnohem více souznění a energie bylo možné slyše,t respektive zažít při nových písních natočených již s Markou, na které také během večera došlo. Písně se mnohem více přizpůsobovaly polohám Marčina hlasu a mohl tak být kladen důraz na ostatní aspekty koncertu.
Postupně se však kapela na pódiu zabydlela, takzvaně si „sedla“ a dařilo se jí dostávat publikum do varu svými hitovkami jako „We Bring Sunshine“, „Pretty Princess“ nebo „Ninja!“ . Svůj hutný sound navíc podpořila povedenou, stylově ucelenou projekcí, která se záměrně pohybovala na hranici kýče a zdravou měrou provokovala estetické cítění přítomných.
Skyline večer završili v pravé chvíli, kdy se jim postupným budováním atmosféry od vlažných reakcí podařilo fanoušky, lačnící po přídavcích, vyburcovat v bouřlivé skandování. Právě při nich došlo na slibované překvapení. Kapela navlečena do zimních světrů a čepic s bambulemi se vřítila na stage s poupravenou verzí písně „Last Christmas (I Gave You My Heart)“ od Wham! a Nu C mezitím mezi dav házel dárky ukryté pod vrstvou balícího papíru. Už podle tvaru šlo tušit, že se jednalo vesměs od CD a DVD kapely. Skupina poté písněchtivým fanouškům zahrála ještě několik songů a těsně po půl dvanácté se s veškerou ctí rozloučila. Skyline celý večer bojovali o úspěšný vánoční koncert, jež by dostál očekávání a přestože to s ními v některých chvílích vypadalo neslavně, podařilo se jim nakonec v posledním kole všechny pochybující knokautovat.
