Rock’n’roll Stars zazářily ve Vídni

Playlist opět bez songů z Be Here Now

1. 3. 2009 - Oasis se nám letos v České republice opět nepředstaví. Díkybohu se banda kolem bratrů Gallagherů na svém turné k novému albu motá aspoň tak nějak kolem, takže si čeští a slovenští fans po zveřejnění seznamu koncertů na podzim loňského roku mohli začít plánovat tripy do Německa či Rakouska. Při tomto opravdu pestrém výběru kopu za Rakousko, takže v mém případě vyhrála Vídeň.

Dva lupeny vystavené na poličce pálily do očí několik měsíců až do čtvrtečního večera. Poprvé jsem měla tu možnost shlédnout naživo kapelu, do které jsem zamilovaná už od puberty. Oasis. Měla jsem trochu strach, že to po těch letech zbožňování nakonec nebude tak “cool” jak bych si představovala, ale show ve vídeňské Stadthalle byla neskutečná.

Ne, že bych byla nějak zaujatá vůči předkapele, ale to, co předvedli Free Peace, nebudu radši komentovat. Každopádně jsem nebyla sama, komu liverpoolská trojka nepadla do „ucha,“ sklízela totiž spíš hukot než potlesk. Nejhorší na tom bylo pomyšlení, že hned od dalšího koncertu druhý den v Mnichově budou Oasis na jejich tour předskakovat Glasvegas!

Oasis naštěstí chtěli začít načas, tak se předkapela musela po necelé hodině k velké úlevě nás všech odporoučet. Po dalších pár desítkách minut, kolem půl deváté večer, začaly znít éterem první tóny intra Fuckin’ In The Bushes. Mě v tu chvíli naskočila husí kůže, přelil studený pot, zachvátila panika, jestli se mi to opravdu nezdá...a pak vstoupil na podium svým typickým namistrovaným stylem Sir Liam. Ř ekl něco v tom smyslu jako: „Hi, Vienna, everything allright?“ a městskou halou ve Vídni propukla euforie.

Poté, co se s publikem pozdravili ostatní členové kapely, začala show. Měla jsem co dělat, abych první dva songy, Rock’N’Roll Star a Lyla, přežila ve zdraví. Tlak v prvních řadách trochu pominul až při Shock Of The Lightning, vypalovačce z nejnovějšího alba Dig Out Your Soul, ke kterému jedou rockeři z Manchesteru právě tuto šňůru. Nebylo to však na dlouho, další co znělo z frontmanova mikrofonu bylo totiž: „Is it my imagination?“ a další osvědčená pecka Cigarettes & Alcohol. Publikum vděčně šílelo nadšením.

Po pár dalších kouscích dal Liam ve svém frajerském dvouřadovém anglickém kabátku přednost svému staršímu a moudřejšímu bráchovi s kytarou. Noel byl příjemně naladěný, komunikoval s publikem a sem tam hodil i nějakou tu hlášku. Představil nám také bubeníka a klávesáka, kteří kapelu na tour doprovází. Liam už tak hovorný nebyl, jestli řekl dohromady deset slov, tak to bylo hodně. Rozhodl se s publikem komunikovat spíše neverbálně. Několikrát nám ukázal modelovou pózu s rolákem vyhrnutým pod nos, pózu á la Já jsem Liam – kdo je kurva víc?, pózu s tamburinou na hlavě a další jeho typické sebevědomé srandy, ale i přes jeho hodně vymazlené ego ho stejně milujeme, takže jsme mu to všichni nechutně žrali a fanynky v prvních řadách měly co dělat aby se samým štěstím nerozpustily.

Dalším vrcholem večera byla čtveřice songů, začínající Noelovým The Importance Of Being Idle, přes všemi očekávaný Liamův zázrak věnovaný Johnu Lennonovi - I’m Outta Time, který byl, klobouk dolů, bravurní, dále u nás všem známý Wonderwall a vyspeedovaný Supersonic, při kterém se s námi kapela rozloučila.

Jelikož ale všem skalním fans byl playlist moc dobře známý (na celém tour totiž hrají Oasis ty stejné tracky, bohužel skoro beze změn), takže jsme věděli, že Noel i Liam ještě své slovo každý dvakrát dostanou.

Neskutečný zážitek byl Don’t Look Back in Anger, který Noel odehrál akusticky a nechal převážnou část písně zpívat publikum. To už pak překonala jen Champagne Supernova, u které jsem si i trochu pobrečela. Text není nijak smutný, ale věděla jsem, že už to všechno za chvíli skončí a zůstane jen ticho (a strašná žízeň na pivo).

Krásným zakončením koncertu byl známý cover od Beatles, rozjuchaná vtipná píseň I Am The Walrus, u které se vyřádily kytary i baskytary a Liam si opět zvedal své ego svým pózováním. Potom banda poděkovala, zatleskala řvoucímu publiku, rozloučila se a odešla.

Po koncertě jsme pomalu zjišťovali, kolik je mezi námi Čechů a Slováků, a odvážím si říct, že jsme mohli tvořit tak jednu třetinu celkového osazenstva. Trochu jsme pokecali s ostatními, dali pár ciderů v nejbližší hospodě a smutně odjížděli nocí domů. „Wake up the dawn and ask her why, dreamer dreams she never dies, wipe that tear away now from your eye.“

Playlist:

Fuckin ’ In The Bushes

Rock ‘N’ Roll Star

Lyla

The Shock Of The Lightninig

Cigarettes & Alcohol

The Meaning Of Soul

To Be Where There’s Life

Waiting For The Rapture

The Masterplan

Songbird

Slide Away

Morning Glory

Ain’t Got Nothin’

The Importance Of Being Idle

I’m Outta Time

Supersonic

Don’t Look Back In Anger

Falling Down

Champagne Supernova

I Am The Walrus