Koncert bez předkapely v Metro Music Baru
21. 11. 2008 - Je středeční večer a my navštěvujeme koncert jedné z nejuznávanějších českých kapel, -123 minut. Zpočátku to vypadá na nízkou návštěvnost. Kde jsou všichni brněnští studenti a pravidelní návštěvníci koncertů? Během pár minut se ale sál zaplňuje, takže je vše ok.
Když má skupina
předkapelu, většinou je to celkem fajn, vyplní se tím prostor a čas před
zahájením hlavního koncertu, obecenstvo se mírně naladí a v tom lepším
případě objeví novou dobrou skupinu. Někdy to tak ale není, a proto jsem byla
docela ráda, že Minuty žádnou předkapelu neměly. Díky tomu už měla kapela
hotovou zvukovou zkoušku a začala relativně včasně.
Zkusím teď pár
slovy popsat večer tak, jak nejlíp umím, takže: fantastický, originální,
brilantní, úžasný! Skutečně to byl excelentní koncert s jednou dobrou
kapelou. Minuty jsou opravdu, jak sám klub Metro inzeroval, zázrak české
hudební scény.
Už při druhém
tracku Mojo Bride předvedli muzikanti přímo hudebně-instrumentální smršť, a od
té doby zdárně střídali jeden žánr za druhým. Arabské rytmy střídalo country,
groove střídalo blues.. Celá skupina na nás z pódia zářila jako sluníčko,
menší prostory klubu Metro, kde je divák v bezprostřední blízkosti
interpreta, atmosféru souznění ještě podtrhovaly. Bylo zjevné, že si
s novým bubeníkem, Milošem Dvořáčkem, skupina rozumí a že jim všechno
fajnově klape. A „nejnovější model bubeníka,“ jak jej označil leader Zdeněk
Bína, za bubny opravdu exceloval. Hlavně v prvním songu po přestávce,
který se nesl vyloženě v jeho jménu. Jeho pětiminutové sólo nás všechny
dostalo.
Abych všechnu tu
chválu nějak dokončila, dále dávám palce nahoru vlasům basáka Janáčka, ležérním
kytarovým vybrnkávačkám, při kterých mrazí v zádech, opět solidní obsluze
za barem, a konečně nové šatně v Metru.
