Deverova chyba, GNU, Girls against Boys - 12.2.2009 - Palác Akropolis, Praha
Girls against Boys v Praze
16. 2. 2009 - Máte ledvinové kameny? Jestliže nejste fanoušci poplatků u lékaře, tak jste 12.2.2009 měli jedinečnou šanci si je nechat rozdrtit na atomy v rámci koncertu Deverovy chyby, GNU a Girls against boys. Tyto kapely by vám vnitřnosti zpřeházely pomocí šesti baskytar.
Jako první, ještě do poloprázdného sálu Paláce Akropolis, vběhnula Deverova chyba. Byl to už asi miliontý koncert Deverovky, který jsem měl možnost vidět. Minule na Yachtu mě poprvé zklamali, ovšem teď si to u mě dokonale vyžehlili.
Na koncert jsem odjížděl skepticky naladěn, pouze s touhou vidět Girls Against Boys – mohla to být poslední příležitost vidět tuhle legendu a já byl v Akropoli zatím jen dvakrát, jenže pokaždé mě zklamal zvuk. Melvins oproti koncertu ve Vídni zněli hrozně, Enon také nic moc a jejich předskokany, jinak velmi šťavnaté Vas Szuszanne, tenkrát zvuk doslova a do písmene pohřbil.
Ovšem už při prvních tónech basového math-core Deverovy chyby mé uši zbystřily. Zvuk totiž nebyl vůbec špatný, naopak. Deverovce dunělo hutnými basovými tóny všechno tak, jak má. Kapela se role předskokana ujala s chutí a z Tomskeho se valilo více potu než kdy jindy. Ani mně se nestává často, že bych už po předskokanech pociťoval bolest za krkem.
Deverovu chybu střídali GNU. Ač jsem Aranovi vděčný za všechny koncerty, které v ČR dělá, i za jeho činnost v nakladatelství SRR, jeho hudbě příliš nakloněn nejsem. Je jedno, jestli se jedná o GNU nebo Aran Epochal. Vystoupení GNU si po fyzických i verbálních konfrontacích s jejich ortodox fans hodnotit neodvážím.
Tak či onak publikum si GNU užívalo snad ještě více než slavné GvsB. I na mnoha diskuzích jste se mohli dočíst o tom, že GNU byli hvězdou večera. No, jak pro koho.
Pro mě a snad i pro mnohé další však byli vrcholem jednoznačně Girls against Boys. Frontman Scott McCloud v ČR nedávno ukázal svou milou tvář se svým projektem Paramount styles. Teď ale přišel zlobit se svým drsnějším projektem GvsB. McCloud je, podobně jako třeba Mark Lannegan, chlap, jehož charisma by se dalo krájet. Jestli jste na koncertě byla vaše partnerka, tak tu noc při sexu s vámi myslela asi právě na Scotta. Není se čemu divit. Frontman GvsB celý koncert stojí, využívá minimum gest a vy z něj přesto nemůžete odtrhnout oči.
S otevřenými ústy tak vnímáte Rockets Are Red, Basstation nebo Kill the Sexplayer – píseň, kterou nejste-li fanoušky GvsB možná znáte ze soundtracku z filmu Clerks. Co potřebujete slyšet? Že byl dobrý zvuk? Byl. Jestli kapela zvládala koncert? Jistěže zvládala, vždyť spolu, i když s přestávkami, hrají od roku 1988. Jestli dvě basy dostatečně duněly? Duněly!
Oproti starým koncertům Scott a spol. sice ubrali něco málo na tvrdosti a rychlosti, nedá se ovšem říct, že by jako ostatní kapely „vyměkli“. GvsB spíše načichli trochou romantiky od Paramount styles. To ale není na škodu. Členové Girls against Boys už sice tak divoce nepobíhají po podiu jako dřív, na druhou stranu jsou teď o něco magičtější a tajemnější.
Koncert Girls against Boys si můžeme jako první napsat na seznam kandidátů o koncert roku – a to máme teprve únor.
Na koncert jsem odjížděl skepticky naladěn, pouze s touhou vidět Girls Against Boys – mohla to být poslední příležitost vidět tuhle legendu a já byl v Akropoli zatím jen dvakrát, jenže pokaždé mě zklamal zvuk. Melvins oproti koncertu ve Vídni zněli hrozně, Enon také nic moc a jejich předskokany, jinak velmi šťavnaté Vas Szuszanne, tenkrát zvuk doslova a do písmene pohřbil.
Ovšem už při prvních tónech basového math-core Deverovy chyby mé uši zbystřily. Zvuk totiž nebyl vůbec špatný, naopak. Deverovce dunělo hutnými basovými tóny všechno tak, jak má. Kapela se role předskokana ujala s chutí a z Tomskeho se valilo více potu než kdy jindy. Ani mně se nestává často, že bych už po předskokanech pociťoval bolest za krkem.
Deverovu chybu střídali GNU. Ač jsem Aranovi vděčný za všechny koncerty, které v ČR dělá, i za jeho činnost v nakladatelství SRR, jeho hudbě příliš nakloněn nejsem. Je jedno, jestli se jedná o GNU nebo Aran Epochal. Vystoupení GNU si po fyzických i verbálních konfrontacích s jejich ortodox fans hodnotit neodvážím.
Tak či onak publikum si GNU užívalo snad ještě více než slavné GvsB. I na mnoha diskuzích jste se mohli dočíst o tom, že GNU byli hvězdou večera. No, jak pro koho.
Pro mě a snad i pro mnohé další však byli vrcholem jednoznačně Girls against Boys. Frontman Scott McCloud v ČR nedávno ukázal svou milou tvář se svým projektem Paramount styles. Teď ale přišel zlobit se svým drsnějším projektem GvsB. McCloud je, podobně jako třeba Mark Lannegan, chlap, jehož charisma by se dalo krájet. Jestli jste na koncertě byla vaše partnerka, tak tu noc při sexu s vámi myslela asi právě na Scotta. Není se čemu divit. Frontman GvsB celý koncert stojí, využívá minimum gest a vy z něj přesto nemůžete odtrhnout oči.
S otevřenými ústy tak vnímáte Rockets Are Red, Basstation nebo Kill the Sexplayer – píseň, kterou nejste-li fanoušky GvsB možná znáte ze soundtracku z filmu Clerks. Co potřebujete slyšet? Že byl dobrý zvuk? Byl. Jestli kapela zvládala koncert? Jistěže zvládala, vždyť spolu, i když s přestávkami, hrají od roku 1988. Jestli dvě basy dostatečně duněly? Duněly!
Oproti starým koncertům Scott a spol. sice ubrali něco málo na tvrdosti a rychlosti, nedá se ovšem říct, že by jako ostatní kapely „vyměkli“. GvsB spíše načichli trochou romantiky od Paramount styles. To ale není na škodu. Členové Girls against Boys už sice tak divoce nepobíhají po podiu jako dřív, na druhou stranu jsou teď o něco magičtější a tajemnější.
Koncert Girls against Boys si můžeme jako první napsat na seznam kandidátů o koncert roku – a to máme teprve únor.
Girls against Boys - Basstation - Praha 2009
Girls against Boys - 'Rockets Are Red' - Praha 2009
Videa - Steph
Hmmm
Skoda, ze o tomhle velice vydarenem veceru nenapsal nekdo poradny clanek, tohle je naprosto nic nerikajici a dosti zavadejici....autore styd se a priste si radsi ukousni mensi krajic