Dvanáctý Festival Dokořán ve znamení deště i radosti

Trochu jsem se obávala, když jsem mířila na letošní, v pořadí již dvanáctý Festival Dokořán, který se již klasicky koná v areálu lodiček v parku Boženy Němcové v Karviné. Nebyly to obavy o opět velmi zdařilou organizaci a průběh festivalu, ale spíše o přístup zdejších lidí k hudbě a kultuře obecně. Jak už jsem totiž mnohokrát zmínila i mimo média – Karviná za okolními industriálními městy, co se týče umění a kultury, lehce pokulhává a tudíž si tedy každým rokem říkám, že organizátorům Festivalu Dokořán a jejich vytrvalosti patří můj velký obdiv.

IMG_9406n

Letošnímu Dokořánu bohužel nepřálo počasí. Tedy alespoň v první festivalový den. V ten průběžně pršelo a úderem sedmé hodiny se spustil liják, který až do časných ranních hodin, kdy se většina lidí z festivalu vracela, neustal. Nepředbíhejme ale a zkusme si shrnout v kostce průběh tohoto dne a dostat z něj, ačkoliv už jen ve vzpomínkách, to nejlepší.

IMG_9491n

Dokořán 2016 zahájila kapela Sækədʒəwiːə a přiznám se, že její název jsem musela kopírovat z události akce, jelikož mi nejde tzv. přes pusu ani přes prsty. Zpěvákovi Sækədʒəwiːə zase nešla přes pusu příliš čeština, jelikož, jak jsme se posléze dozvěděli, vlastně nebyl přímým členem kapely, ale solidárně zaskočil původního zpěváka. Výkon celé kapely byl ale i tak velmi vyvážený a přesto dynamický. Následovali havířovští Světlo a brněnští, už poněkud známější IAN. Kapela Světlo, přestože podle mého odhadu její věkový průměr nepřekročil devatenáct let, mohla posluchače zaujmout vyspělými aranžemi a velmi dobrým zvukem. Škoda jen, že v tuto chvíli se spustil opravdový liják, který několikrát přerušil zvuk, světlo i Světlo, a tak musela kapela několikrát začínat hrát znovu. I tento tlak ale mladíci ustáli a myslím, že i za to jim patří veliký dodatečný pomyslný potlesk. Brněnští IAN zase publiku nabídli svůj zasněně akustický sound, okořeněný netypickými nástroji. Vystoupení bylo velice příjemným a klidným zpestřením před dalšími, jinak laděnými kapelami.

IMG_9521n

Jednou z nich byli karvinsko-havířovští Ajdontker, kteří si na Festivalu Dokořán zahráli již několikrát, ale pokaždé s jejich klasickou vervou a energickým nábojem. Mezi zástupce trochu jiných žánrů patřili Fast Food Orchestra a Prago Union. Obě kapely v Karviné taktéž již několikrát hrály, obě však déšť a nepříznivé počasí nezastavily před tím, aby udělaly na pódiu pořádnou show. Ska i hip-hopové rytmy se tedy změnily v jednu velkou party i pod pódiem a na mnoha lidech nezůstala nit suchá. První festivalový den velkolepě zakončili Skyline, kteří šli do všeho naplno i přesto, že v tuto chvíli již déšť odradil spoustu návštěvníků a jako tečku za celým programem jsme mohli slyšet broumovské Imodium.

IMG_9590n

IMG_9713n

Druhého festivalového dne se počasí poněkud umoudřilo a asi i slitovalo, jelikož za odpoledne a večer nepadla ani kapka, pokud se tedy jedná o déšť. Koncerty odstartovaly indie-rockovou kapelou Francesco the Beaver a hned po ní karvinskými bardy a výbornými muzikanty All Ska Pones, kteří dokázali roztančit posluchače i za bílého dne a pro festival ještě v poměrně málo frekventovanou dobu. Za poměrně velký skok, co se týče žánru i vyjádření interpreta, považuji akustické Ptakustik, kteří následovali, a mladou ambiciózní kapelu Ghost Of You, která na mě svým expresivním a silným vystoupením zapůsobila snad nejvíce z kapel letos vystupujících. Věkový průměr této kapely je sice pouhých dvacet jedna let, i přesto ale mají na kontě více než tříleté zkušenosti s hraním na pódiu a debutovou desku. Kytarista Štěpán se mi v backstage svěřil, že nejvíce kapelu potěšil pozitivní záblesk slunce, které vysvitlo uprostřed jejich představení.

IMG_9845n

Velkou pódiovou smršť letos předvedli i opavští The Fall of Ghostface. Svým řízným metalcorem a výraznou image předčili má očekávání, následující jemnější Light & Love tedy byli opět velkým skokem do neznáma, mám však za to, že přesně o tyto hudební šoky pořadatelům šlo a dynamika v line-upu byla nakonec jen a jen přínosem. Americká kapela Divine Attraction předvedla zase zajímavé pasáže kombinující synťáky i kytarové riffy a tudíž se v jednu chvíli mohlo zdát, že bere inspiraci z klasického osmdesátkového disca, ve chvíli druhou zase z hardcoreových kapel.

IMG_9947n

IMG_0024n

Jedním z headlinerů letošního Festivalu Dokořán byli Mirai, které snad nemusím zdlouhavě představovat, jelikož tato kapela se vyšvihla nejen díky předskakování na koncertech Kryštof, ale i díky líbivým textům a melodiím, které oslovují posluchače napříč generacemi. Mirai mě osobně velice překvapili vervou, s jakou se pustili na Alter Stage do svého vystoupení, protože vzhledem k tomu, že mají již zkušenost i s mnohem větším publikem, vůbec nevypadali jako kapela, která si potrpí na davy, ale jako kapela, co si to chce hlavně užít. Dalším z headlinerů byla kapela Sto zvířat, kterou opět představovat snad nemusím. Tito bardi, kteří šikovně kombinují ska, jazz, swing i rock v jednom specifickém balení, předvedli naprosto profesionální a vyzrálý koncert, který jsem si maximálně užila nejen po stránce zábavy, ale skutečně i po stránce hudební.

IMG_0127n

IMG_0160n

Festival Dokořán 2016 zakončily dvě mladé kapely s mladým a energickým potenciálem. První z nich byli pražští The High Corporation s výborným soulovým nábojem a výraznou image. Druhou z nich byli opavští Cocaine Party, co festival takto zakončili již potřetí. Show se neobešla bez skákání na pódiu i v publiku a ani bez typických výškových výlevů kytaristy Honzy, který po střeše a stromu tentokrát vylezl na pódiovou konstrukci. Dokořán 2016 skončil divoce, avšak já odcházela s klidným a spokojeným pocitem, že mé obavy nebyly zcela naplněny.

IMG_0320n

Je velice těžké pořádat kulturní, hudební a další podobné akce ve městě, kde hlavní roli převzal průmysl a kde lidé upřednostňují spíše konzumní zábavu před objevováním něčeho nového. Závěrem, a to i přesto, že jsem to psala již u předešlých ročníků, bych tedy ráda poděkovala pořadatelům, dobrovolníkům a dalším lidem kolem organizace Festivalu Dokořán za to, že i tohle dvoudenní prázdninové „málo“, co dělají, může být startem nejen pro mladé neokoukané kapely, ale třeba i startem a podnětem pro osoby, které se zdráhají na Karvinsku uspořádat cokoliv, co vyvede zdejší občany z běžné šedi.

Takže díky a snad zase za rok!

Zanechat komentář

XHTML: Můžete použít pro formátování tyto tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Další fotoreporty
iRock&Pop