8. 9. 2009 - Na začátku nového tisíciletí prožívali Limp Bizkit vrchol své kariéry. Jejich videoklipy určovaly trend a osvěžovaly MTV humorem a energií. Z party na Floridě se stal stroj na výrobu peněz, vyprodávala stadióny, zároveň udržovala úzký kontakt se svými fanoušky. Přelom nastal s odchodem kytaristy Wese Borlanda a vydáním alba Results May Vary, kde převládaly skladby pro rádio. Limp Bizkit ztratili kredit a vypadalo to, že se již nepostaví na nohy. Fred Durst ale slibuje novou nahrávku a ohnivé turné.
Limp Bizkit - V režii Freda Dursta
Okolo Limp Bizkit bylo vždycky hodně vzruchu. Fred Durst v dobách největší slávy napadal celý svět, na jevišti předváděl nehorázné kejkle. Ve svém projevu používal rap snad nejvíce ze všech numetalových zpěváků a na hudebním poli nenašel konkurenci ani v mladších Linkin Park, kteří nakonec sestřelili Limp Bizkit z pomyslného hvězdného piedestalu. Interview s frontmanem Fredem Durstem neprobíhalo ale vůbec hladce. První hovor byl nejdříve zamítnut, následujícího dne se ale Fred Durst ozval z L. A. Odpovídal úsečně („Jsme Limp Bizkit! Bude to nahrávka Limp Bizkit!“) a nechtěl toho okolo své kapely mnoho prozradit. Neurčitě se vyjadřoval jak k očekávané novince The Unquestionable Truth (Part 2), tak i o vztazích uvnitř kapely. Naopak o svém režírování filmu mluvil víc než dost, takže kdo ví, jestli Durstova záliba nepřeváží nad domovskou kapelou. Jsou tedy Limp Bizkit přežitkem na hudební scéně, nebo nám zase předvedou pořádný rapmetalový kotel? Vše se vysvětlí až na jejich pražské zastávce 18. června v O2 Aréně, která je součástí světového turné.
Nelaciná filmařina
Jak se daří, Frede?
Právě jsem dal pár gólů tady v L. A., takže naprosto super!
No, o sportu bude taky řeč... Limp Bizkit teď měli docela pauzu. Co bylo příčinou?
Každý z nás si potřeboval uspořádat svoje soukromé věci, navíc jsme se museli v klidu rozhodnout, co dělat dál a co ne. Zvážili jsme naše priority a jsme zase plní energie zkusit nové věci.
To rád slyším. Během pauzy se z tebe prakticky stal uznávaný režisér. Stačil jsi natočit film Longshots, kde hraje i Ice Cube. Jak probíhala spolupráce s touto raperskou ikonou?
Mezi námi byla skvělá chemie, výborně jsme spolu vycházeli. Byla to skvělá zkušenost, být s ním na place. On respektoval mě, já respektoval jeho, takže bylo lehké se dohodnout. Navíc jsme natáčení brali skutečně vážně a zodpovědně. Máme možná rozdílné názory na hudbu a předtím jsme se v hudební branži ani nepotkali. Film je ale něco úplně jiného než hudba. Ice Cube byl otevřený mým nápadům, byl šťastný, že si mohl zahrát tuhle roli. Rozhodně to zase zopakujeme a natočíme něco i v budoucnu. Nebude se už ale jednat o rodinný film. Hlavní je, že ho baví být hodně na plátně. (Smích)
Co tě vůbec vedlo k tomu, natočit příběh o Jasmine Plummer?
Zamiloval jsem si scénář, jehož ústřední myšlenka mě velice zaujala. Naprosto rozumím, jaké to je, žít v neúplném rodinném zázemí. Pro Jasminu se stalo rugby záchranou a únikem před problémy, za něž nenese zodpovědnost. Poté, co jsem se sešel s Icem Cubem a slyšel jsem od něj, že by chtěl udělat taky něco jiného a neměl by problém s produkcí rodinného filmu, bylo vše jen otázkou času. Když jsem ale slyšel termín „rodinný film“, začal jsem tak trochu panikařit. Přece jen je tenhle žánr plnej pitomejch kravin – zvlášť těch filmů pro děti. (Smích) Chtěl jsem udělat film, který by nebyl cíleně určen jen pro mladistvé a lacinou zábavu. Prostě film nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Hodně se psalo o tom, že v Longshots ventiluješ svoje vzpomínky na dětství. Vyrůstal jsi přece bez svého biologického otce…
S odstupem času ti dojde, že ve svém životě máš trhlinu, která se jen tak nezacelí. Vyrůstáš s někým, kdo není tvůj biologický rodič, a něco takového jen tak mávnutím ruky nepřejdeš.
Jak ses s tím tedy vypořádal?
Našel jsem východisko v umění. Je jedno, jestli chceš točit filmy, být skvělý tanečník, nebo jezdit bezvadně na skateboardu. Jako malej kluk jsem naneštěstí nenašel u nikoho pochopení pro svoje aktivity.
Příště to bude thriller
Ještě zpátky k filmařině. Kdy přesně tě napadlo točit filmy?
Už od dětství jsem chtěl být režisérem. Nikdy jsem netoužil po tom, aby ze mě byla rocková hvězda. Nejsem zpěvák v pravém smyslu slova. Cesta k filmařině je pro mě zajímavá. Když ale zažiješ úspěch, jako já s Limp Bizkit, lidi si tě spojí jen s pojmem „rocková hvězda“. Podobně jsou na tom ale herci, když se snaží fušovat do muziky. Zároveň však máš otevřenou cestu do Hollywoodu, tak proč nezkusit něco nového.
Zcela jistě se na tom podepsaly i tebou režírované videoklipy, které posléze úspěšně rotovaly na MTV.
To určitě. Tehdy mě oslovili producent Michael London a režisér David Finscher, jimž se líbila videa Limp Bizkit, Korn, Staind, Puddle Of Mud. Chtěli uchovat styl MTV a přenést ho na plátna kin. Dali mi přečíst nějaké scénáře a mě nakonec zaujal scénář k Education Of Charlie Banks. Protože jsem se cítil jako Mick a Charlie dohromady. V jejich třídním souboji je toho víc, než se zdá na první pohled. Tak jsem to zkusil s opravdovým filmem a určitě to nebylo naposledy.
Takže po turné se dáš zase na filmařinu? Máš už nějaký nápad, o čem bude tvůj příští film?
Chtěl bych se podílet na novém filmu Andrewa Kevina Walkera Psycho Killer. Seven je pro mě jeden z nejlepších thrillerů, co byly kdy natočeny, a on ho napsal. Je to skvělý scénář o sériovém vrahovi, jenž předčí i Seven. Chtěl bych zlanařit Mickeyho Rourkeho, ten by tomu dal ten správný feeling.
Bude to tvrdé album
Jedete s kapelou comebackové turné. Plánujete vydat další album?
Plánujeme vydat nové album. Nemůžu ti říct, kdy přesně, protože to teď ani my sami nevíme. Budou to ale praví Limp Bizkit, na to vezmi jed.
Zatím poslední studiovka je The Unquestionable Truth (Part 1). Pro mnoho fanoušků bylo příjemným překvapením, že jste natočili tak tvrdé album. Jak bude vypadat druhý díl? Podobně?
Můžu tě ujistit, že to bude silná a intenzivní nahrávka. Bude to úplně to nejlepší, co uslyšíš od Limp Bizkit. Nech se překvapit.
Vydali jste i Greatest Hitz, kde převažují skladby z prvních desek, nikoli z Results May Vary. Jak se s odstupem času díváš na tuto desku?
Jsme Limp Bizkit a kurva serem na to, jaké je to nebo ono album! Nacházíme se zrovna v tomto stádiu, kdy máme chuť natáčet zrovna tak, jak uznáme za vhodné. Neděláme rozdíl mezi našimi alby. Jsme prostě Limp Bizkit.
Jsme kámoši
Kytarista Wes Borland je zpátky v kapele. Jaké panují mezi vámi vztahy?
Zažíváme teď nejlepší léta. Máme naprostou pohodu, jaká tady nikdy předtím nebyla. Jsme fakt kámoši, pracujeme společně a nemůžeme si na nic stěžovat. Cítíme, že máme k sobě daleko blíž, než kdy předtím, a minulost je za námi.
Vaše koncertní šňůry jsou proslulé. Back To Basic Tour nebo Ladies Night In Cambodia se setkaly s nadšením fanoušků. Podniknete něco takového i v budoucnu?
Rozhodně plánujeme velké turné, bude podobné, ale nebude stejné. Jsme přece jen ještě někde jinde. Časy se mění, ale ten základ tam furt je.
Takže pořád jste věrní tomu, že udržujete úzké kontakty se svými příznivci?
Budeš se divit, ale jsme teď blíž svým fanouškům jako nikdy předtím. Komunikujeme spolu na MySpace, nebo na fórech. Jsme otevřená kapela a víme, že našim fanouškům vděčíme za to, co nás v životě potkalo. To se nikdy nezmění.
V minulosti jste spolupracovali s kytaristou Brianem „Head“ Welchem (ex-Korn). Jak hodnotíš jeho obrat na křesťanskou víru?
Myslím si, že lidé se někdy holt mění a okolnosti tě donutí udělat nečekaná rozhodnutí. Neznám se s Brianem tak moc, abych ho mohl posuzovat. V Korn šlo ale vždycky v první řadě o hudbu, a tak to bude vždycky. Jsem fanoušek Korn.
Jak hodnotíš současnou hudební scénu? Je dneska nu metal někde jinde, než když jste začínali?
Tohle nelze pořádně zhodnotit. Dneska už nejde vlastně vůbec škatulkovat. Nemůžu ti teď ani říct, co je moje nejoblíbenější muzika, protože těch stylů je dnes tolik, prolínají se navzájem a ve všem je takový úžasný guláš. A bude to čím dál víc crazy. Tohle mě baví na hudbě snad úplně nejvíc, ta svoboda a objevování dosud neznámých cest.
Které období Limp Bizkit máš osobně nejraději? Které album Limp Bizkit máš ty nejraději?
Právě prožívám svoje nejlepší chvíle. Moje nejoblíbenější album je The Unquestionable Truth (Part 2), které teď poslouchám dennodenně. Bude to plnohodnotné album, od originální kapely a hodně osobní.
Zanedlouho budete vystupovat v Praze. Jak vzpomínáš na naše hlavní město?
V Praze jsem pobýval během natáčení The Unquestionable Truth (Part 1). Natáčení trvalo dva měsíce. Žil jsem na Starém Městě a Prahu jsem si zamiloval – její historii, architekturu i místní obyvatele. Rozhodně se těším, až se tam zase podívám. Už se nemůžu dočkat. Těšte se, protože my jsme Limp Bizkit a přivezeme vám pořádnej nářez!
Bude se nové album natáčet opět v Praze?
Rozhodně ne.
Nelaciná filmařina
Jak se daří, Frede?
Právě jsem dal pár gólů tady v L. A., takže naprosto super!
No, o sportu bude taky řeč... Limp Bizkit teď měli docela pauzu. Co bylo příčinou?
Každý z nás si potřeboval uspořádat svoje soukromé věci, navíc jsme se museli v klidu rozhodnout, co dělat dál a co ne. Zvážili jsme naše priority a jsme zase plní energie zkusit nové věci.
To rád slyším. Během pauzy se z tebe prakticky stal uznávaný režisér. Stačil jsi natočit film Longshots, kde hraje i Ice Cube. Jak probíhala spolupráce s touto raperskou ikonou?
Mezi námi byla skvělá chemie, výborně jsme spolu vycházeli. Byla to skvělá zkušenost, být s ním na place. On respektoval mě, já respektoval jeho, takže bylo lehké se dohodnout. Navíc jsme natáčení brali skutečně vážně a zodpovědně. Máme možná rozdílné názory na hudbu a předtím jsme se v hudební branži ani nepotkali. Film je ale něco úplně jiného než hudba. Ice Cube byl otevřený mým nápadům, byl šťastný, že si mohl zahrát tuhle roli. Rozhodně to zase zopakujeme a natočíme něco i v budoucnu. Nebude se už ale jednat o rodinný film. Hlavní je, že ho baví být hodně na plátně. (Smích)
Co tě vůbec vedlo k tomu, natočit příběh o Jasmine Plummer?
Zamiloval jsem si scénář, jehož ústřední myšlenka mě velice zaujala. Naprosto rozumím, jaké to je, žít v neúplném rodinném zázemí. Pro Jasminu se stalo rugby záchranou a únikem před problémy, za něž nenese zodpovědnost. Poté, co jsem se sešel s Icem Cubem a slyšel jsem od něj, že by chtěl udělat taky něco jiného a neměl by problém s produkcí rodinného filmu, bylo vše jen otázkou času. Když jsem ale slyšel termín „rodinný film“, začal jsem tak trochu panikařit. Přece jen je tenhle žánr plnej pitomejch kravin – zvlášť těch filmů pro děti. (Smích) Chtěl jsem udělat film, který by nebyl cíleně určen jen pro mladistvé a lacinou zábavu. Prostě film nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Hodně se psalo o tom, že v Longshots ventiluješ svoje vzpomínky na dětství. Vyrůstal jsi přece bez svého biologického otce…
S odstupem času ti dojde, že ve svém životě máš trhlinu, která se jen tak nezacelí. Vyrůstáš s někým, kdo není tvůj biologický rodič, a něco takového jen tak mávnutím ruky nepřejdeš.
Jak ses s tím tedy vypořádal?
Našel jsem východisko v umění. Je jedno, jestli chceš točit filmy, být skvělý tanečník, nebo jezdit bezvadně na skateboardu. Jako malej kluk jsem naneštěstí nenašel u nikoho pochopení pro svoje aktivity.
Příště to bude thriller
Ještě zpátky k filmařině. Kdy přesně tě napadlo točit filmy?
Už od dětství jsem chtěl být režisérem. Nikdy jsem netoužil po tom, aby ze mě byla rocková hvězda. Nejsem zpěvák v pravém smyslu slova. Cesta k filmařině je pro mě zajímavá. Když ale zažiješ úspěch, jako já s Limp Bizkit, lidi si tě spojí jen s pojmem „rocková hvězda“. Podobně jsou na tom ale herci, když se snaží fušovat do muziky. Zároveň však máš otevřenou cestu do Hollywoodu, tak proč nezkusit něco nového.
Zcela jistě se na tom podepsaly i tebou režírované videoklipy, které posléze úspěšně rotovaly na MTV.
To určitě. Tehdy mě oslovili producent Michael London a režisér David Finscher, jimž se líbila videa Limp Bizkit, Korn, Staind, Puddle Of Mud. Chtěli uchovat styl MTV a přenést ho na plátna kin. Dali mi přečíst nějaké scénáře a mě nakonec zaujal scénář k Education Of Charlie Banks. Protože jsem se cítil jako Mick a Charlie dohromady. V jejich třídním souboji je toho víc, než se zdá na první pohled. Tak jsem to zkusil s opravdovým filmem a určitě to nebylo naposledy.
Takže po turné se dáš zase na filmařinu? Máš už nějaký nápad, o čem bude tvůj příští film?
Chtěl bych se podílet na novém filmu Andrewa Kevina Walkera Psycho Killer. Seven je pro mě jeden z nejlepších thrillerů, co byly kdy natočeny, a on ho napsal. Je to skvělý scénář o sériovém vrahovi, jenž předčí i Seven. Chtěl bych zlanařit Mickeyho Rourkeho, ten by tomu dal ten správný feeling.
Bude to tvrdé album
Jedete s kapelou comebackové turné. Plánujete vydat další album?
Plánujeme vydat nové album. Nemůžu ti říct, kdy přesně, protože to teď ani my sami nevíme. Budou to ale praví Limp Bizkit, na to vezmi jed.
Zatím poslední studiovka je The Unquestionable Truth (Part 1). Pro mnoho fanoušků bylo příjemným překvapením, že jste natočili tak tvrdé album. Jak bude vypadat druhý díl? Podobně?
Můžu tě ujistit, že to bude silná a intenzivní nahrávka. Bude to úplně to nejlepší, co uslyšíš od Limp Bizkit. Nech se překvapit.
Vydali jste i Greatest Hitz, kde převažují skladby z prvních desek, nikoli z Results May Vary. Jak se s odstupem času díváš na tuto desku?
Jsme Limp Bizkit a kurva serem na to, jaké je to nebo ono album! Nacházíme se zrovna v tomto stádiu, kdy máme chuť natáčet zrovna tak, jak uznáme za vhodné. Neděláme rozdíl mezi našimi alby. Jsme prostě Limp Bizkit.
Jsme kámoši
Kytarista Wes Borland je zpátky v kapele. Jaké panují mezi vámi vztahy?
Zažíváme teď nejlepší léta. Máme naprostou pohodu, jaká tady nikdy předtím nebyla. Jsme fakt kámoši, pracujeme společně a nemůžeme si na nic stěžovat. Cítíme, že máme k sobě daleko blíž, než kdy předtím, a minulost je za námi.
Vaše koncertní šňůry jsou proslulé. Back To Basic Tour nebo Ladies Night In Cambodia se setkaly s nadšením fanoušků. Podniknete něco takového i v budoucnu?
Rozhodně plánujeme velké turné, bude podobné, ale nebude stejné. Jsme přece jen ještě někde jinde. Časy se mění, ale ten základ tam furt je.
Takže pořád jste věrní tomu, že udržujete úzké kontakty se svými příznivci?
Budeš se divit, ale jsme teď blíž svým fanouškům jako nikdy předtím. Komunikujeme spolu na MySpace, nebo na fórech. Jsme otevřená kapela a víme, že našim fanouškům vděčíme za to, co nás v životě potkalo. To se nikdy nezmění.
V minulosti jste spolupracovali s kytaristou Brianem „Head“ Welchem (ex-Korn). Jak hodnotíš jeho obrat na křesťanskou víru?
Myslím si, že lidé se někdy holt mění a okolnosti tě donutí udělat nečekaná rozhodnutí. Neznám se s Brianem tak moc, abych ho mohl posuzovat. V Korn šlo ale vždycky v první řadě o hudbu, a tak to bude vždycky. Jsem fanoušek Korn.
Jak hodnotíš současnou hudební scénu? Je dneska nu metal někde jinde, než když jste začínali?
Tohle nelze pořádně zhodnotit. Dneska už nejde vlastně vůbec škatulkovat. Nemůžu ti teď ani říct, co je moje nejoblíbenější muzika, protože těch stylů je dnes tolik, prolínají se navzájem a ve všem je takový úžasný guláš. A bude to čím dál víc crazy. Tohle mě baví na hudbě snad úplně nejvíc, ta svoboda a objevování dosud neznámých cest.
Které období Limp Bizkit máš osobně nejraději? Které album Limp Bizkit máš ty nejraději?
Právě prožívám svoje nejlepší chvíle. Moje nejoblíbenější album je The Unquestionable Truth (Part 2), které teď poslouchám dennodenně. Bude to plnohodnotné album, od originální kapely a hodně osobní.
Zanedlouho budete vystupovat v Praze. Jak vzpomínáš na naše hlavní město?
V Praze jsem pobýval během natáčení The Unquestionable Truth (Part 1). Natáčení trvalo dva měsíce. Žil jsem na Starém Městě a Prahu jsem si zamiloval – její historii, architekturu i místní obyvatele. Rozhodně se těším, až se tam zase podívám. Už se nemůžu dočkat. Těšte se, protože my jsme Limp Bizkit a přivezeme vám pořádnej nářez!
Bude se nové album natáčet opět v Praze?
Rozhodně ne.
