Lenka Dusilová: Album jako osobní výpověď

23. 1. 2012 - Již pátá sólová deska zpěvačky, která jako žádná jiná ženská persona v domácí populární hudbě za posledních patnáct let proskákala sedmimílovými kroky pozoruhodnou cestu od zemitého bigbítu až do současné podoby nadžánrové umělkyně, se jmenuje Baromantika. Pokud jste už zapojili vaši představivost v souvislosti s názvem alba, o to víc ji budete potřebovat při jeho poslechu.

Vypadá to, že jsi týmový hráč. Pohled do kreditů tvé novinky prozrazuje, že z desky Eternal Seekers osvědčená spolupráce s pianistkou Beatou Hlavenkovou pokračuje dál.
Přinesla jsem některé písničky, které už měly jasné obrysy, ale byly i takové, kde jsem nemohla přijít na tu správnou pointu a nevěděla, jak je správně uchopit.  Pak jsme si sedly s Beatou, která mi některé skladby pomohla dopsat  a všech jedenáct skladeb, které jsem chtěla mít na desce, společně nahrály s klavírem, kytarou a nahodily nahrubo zpěv. Následně jsme materiál rozeslali pánům Viliamovi Bérešovi a Patrickovi Karpentskim u , kteří tvoří producentské duo Tin Soldiers. Oba dva jsou naprosto skvělí a velmi tvůrčí hudební vizionáři. V červnu jsem vyrazili  na koňskou farmu na naše první soutředění, kde se začali vytvářet první náhledy jak by mohla vypadat výsledná aranžmá u konkrétních skladeb.
Na začátku jsme si řekli,  že zkusíme využít  jakékoliv výrazové hudební prostředky bez omezení tak abychom dokázali maximálně zvýraznit  emoce a témata skladeb. Spolutvůrci Baromantiky mají strašně širokou škálu toho co nabídnout a občas se stávalo, že zacházeli až moc daleko, do hudebních krajin, které na mě byly moc. Občas jsem narážela na svůj určitý konzervatismus, čímž jsem byla sama překvapena, ale nakonec jen něco málo neprošlo. Různými konfrontacemi, slaďováním našich vkusů a  tvůrčími debatami jsme se dopracovali k výsledku, který je na desce Baromantika.

Jak dlouho jsi materiál na novou desku sbírala?
Posledních pět let jsem zaznamenávala svoje nápady, hodně jich průběžně zkoušela se svou kapelou a rovnou jsem cítila, že některým z nich to klasické kapelové osazení, tedy bicí, basa atd., prostě nesedí. Skladby chtěly jiný vzduch, jinou zvukovou atmosféru a já začala své pocity tři roky průběžně konzultovat s Beatou, která je pro mě obrovskou hudební autoritou. Nápad zkusit spojit sily s Tin Soldiers byl její a nakonec to byla cesta, která mě hodně bavila.

Baromatiku vnímám jako jisté pokračování hudební dějové linie, kterou jsi nastínila na desce s Eternal Seekers. Proč je to nakonec tvoje sólová deska a ne album Eternal Seekers, kde mezi hlavními protagonisty je též Beata Hlavenková?
Už před Eternal Seekers jsem zamýšlela udělat sólové album, ale ihned od začátku jsem cítila, že má vzniknout něco, co je na nad určitým rámcem a že bych chtěla spojit síly s Clarinet Factory a Beatkou Hlavenkovou v samostatný projekt. Ale nedivím se, že cítíš určitou podobnost, protože jisté náměty z nové desky, například Smiluje, jsme zpracovávali tento rok s Eternal Seekers pro film Rodina je základ státu a moje nápady též mívají podobnou atmosféru. Ale u Baromantiky byl jasný zvukový a emoční záměr, s kterým jsme  vybírali věci na moji desku.

A budou mít Eternal Seekers další pokračování ?
Domnívám se, že ano, protože všechny tři zúčastněné strany Eternal Seekers mají entuziasmus a chuť v tom pokračovat. Baví nás to a jsme tak trochu stále propojení , občas spolu hrajeme, takže doufám, že do dvou let bychom mohli něco podniknout.

Bez hranic a škatulek

Již tvé předposlední album Mezi světy (2005) naznačovalo, že se vydáváš na cestu nekomerční hudby s etnickými, jazzovými či ambientními vlivy, a Baromantika to jenom potvrzuje. Kde hledat příčiny?
Nevím, možná to souvisí s hudební nepokojností a touhou zkoušet více zdůrazňovat emoce v hudbě. Hodně je to dané i tím, jaké je složení muzikantů, se kterými pracuju v posledních pěti letech. Moji spolupracovníci taky potřebujou v muzice, kterou tvoří, najít určité emocionální, citové či intelektuální uspokojení. Mají k tomu svoje velké muzikantství  nestaví si hranice a škatulky. S takovým přístupem muzikantů kolem se cítím mnohem svobodnější a všechno je daleko víc vzrušující. Jako bych měla skrze jejich schopnosti mnohem víc prostředků a prvků, jak vyjádřit emoce.  Současné vyznění hudby je tedy kolektivní vinou a jak si sám řekl, jsem týmový hráč. Na začátku jsem sice myslela, že Baromantika bude mnohem jednodušší a akustičtější album, ale jak do toho každý začal vkládat svoje vize a hudba začala být hodně vrstevnatá, tak jsem se dostali mnohem dál než byla původní myšlenka.

A nehrálo v tom roli, že jsi celkově začala poslouchat jinou hudbu, začala jezdit do Ameriky a jiných zemí a věnovat se akustickému hrání?
Určitě, hrálo v tom roli mnoha faktorů, i ta severská krajina je na této desce hodně znát. Díky svým kolegům v kapele, kteří sledují současnou hudební scénu dost bedlivě jsem objevila spoustu nové muziky, ale té hudby jsou strašná kvanta. Mimo hudebního mainstreamu se na lokálních scénách po celém světě dějí hodně zajímavé věci a pořád je co objevovat. A třeba ten sever, Aljaška, lehce pohádkový svět, který mě stále fascinuje a vzbuzuje moji představivost. Mám ráda zasněnou, lehce melancholickou, zamlženou hudbu. Libí se mi ambientní věci, ale ve svém jádru jsem písničkářka.

A jak to bylo s texty, hotové písničky jsi pouštěla textařům a říkala jim, o čem by asi tak měly být?
Ve většina případů ano, až na dvě výjimky. Hudební nápady byly většinou bez textů, ale třeba báseň Victora Segaléna   Moje milá má všechny přednosti vody , kterou zhudebnil můj bratr Marek Dusil, je skladbou, kterou jsme  ještě před mnoha lety hráli společně s mámou a bráchou v kapele, kterou jsme měli. Bratr je o deset let starší, je taky muzikant a skládá zajímavé věci. Libí se mi, jak píše, a vždycky pro mě byl velkou inspirací.
Písnička Smiluje byla také už otextovaná, protože jsme ji s Eternal Seekers dřív nahráli v jiné verzi k filmu Rodina je základ státu . U ostatních písniček se hledala slova tak, aby správně zapadala do hudby.

S hudbou se nespekuluje

Přijít s takto nekomerčně pojatou hudbou nejspíš znamená dopředu se smířit s tím, že česká rádia ty skladby hrát nebudou. Jsi na to připravená?
Naprosto. Vím, že to nepůjde. (smích) Kdybych se chtěla trefit do rádiového formátu, budu tu hudbu dělat asi trošku jinak. Já nechci mařit čas přemýšlením, jak udělat rádiový hit. Sólová deska je dost velká osobní výpověď a nemíním ji podřizovat nějakému rádiovému formátu, kde stejně není jistý, že se tvoje skladby dostanou do nějaké rotace. Nemám na to ani peníze, ani čas. Hlavně nechci spekulovat s hudbou.

Údajně na přípravu této desky padly veškeré tvoje úspory...
Více jak půlku nákladů jsem mohla zafinancovat z pomoci jiných lidí a svého partnera a díky tomu jsem mohla svobodně natočit takovou desku, jakou jsem chtěla. Nechtěla jsem se dopředu pouštět do nějakých smluvních vztahů a diskuzí kde jsou hranice, což možná byl v určité chvíli už moc punkovej přístup, ale povedlo se dotáhnout vše do konce: deska existuje.

Jak se vůbec natáčí album za takovou cenu při vědomí, že desky se dnes neprodávají, ale regulérně kradou na internetu?
Mám pocit, že se nacházíme uprostřed transformace hudebního průmyslu a nikdo ještě pořádně neví, jak to s tou plackou dopadne. Každopádně natočit dneska takové album jako Baromantika je velký luxus. Strávit pětadvacet dnů ve velkém studiu s dobrým zvukovým mistrem je velký komfort. Pro mě ale stále nutný k realizaci toho, co chci dělat. Své první tři desky jsem vydávala u Universal Music a pak už se ze mě stal v podstatě nezávislý muzikant. Album Eternal Seekers jsme vydali v edici časopisu Respekt, což bylo velmi zajímavé spojení, které ale nakonec vyšumělo. V tom okamžiku jsem si uvědomila, jak je důležité si ohlídat, aby tvoje hudba patřila tobě samotnému a  aby si s ní člověk mohl nakládat jak uzná sám za vhodné. Lidi si desky tolik nekupuji, vydavatelství vznikají a některá zanikají, což je celkem logické a pochopitelné. Snažila jsem se najít  vlastní cestu jak dostat svoji hudbu k lidem, ale k tomu prostě stejně potřebuju takové vydavatelství nebo distribuci, která současné proměny reflektuje a využívá kanály poplatné této zemi. Nechci si desky vydávat sama, ale chci mít prostor se svou hudbou nakládat podle vlastního uvážení.