13. 11. 2008 - Bejvala to vtipná a energická skupina s ležérním punkovým vokálem, která kombinovala špinavý southern rock´n´roll s indie rockem. Inspirovali ji Eagles, Rolling Stones, ale i mladší Strokes. Kouzlo raných desek se však vytratilo v době, kdy se bratři Followillové přiklonili spíše k britské pop scéně a arena rocku. V září vydaná deska Only By The Night má ukázat cestu, kudy dál.
Kings Of Leon - Garážový rock je mrtvý
Kings Of Leon přišli v roce 2003 s debutem Youth And Young Manhood, který byl úderný jako facka. Calebův huhlavý vokál se stal poznávacím znamením garážové prvotiny, která se stala rovnocenným
konkurentem The Strokes. Neuvěřitelnou rychlostí se dostala na špičku hudební scény, videoklipy k Red Morning Light nebo Molly´s Chambers obletěly svět jako skvělé retro sedmdesátek. Klučinové vypadali vizáží (kníry, účes, džínovina) jako klony Rolling Stones a Eagles a kytarová sóla by jim mohl závidět i nebožtík Brian Jones. Turné s U2 a Strokes jim pozvedlo sebevědomí a záhy jim patřila celá MTV. Největší úspěchy slavili v Evropě, a to se jim nakonec možná vymstilo. Britská scéna nadějné kvarteto uhranula – kapela zpomalila a psychedelie spolu s kytarovými stěnami se dostávají ke slovu víc, než je třeba. Bluesový feeling s náznakem country je pryč, a to je škoda.
Boží cesty jsou nevyzpytatelné
Skupina o sobě často prohlašovala, že ji na začátku ovlivnilo náboženství a Jack Daniels. Trochu nesourodá kombinace. Ale pochopitelná – bratři Followillovi (Caleb – zpěv, kytara; Jared – baskytara; Nathan - bicí) s bratránkem Matthewem (sólová kytara) pocházejí z amerického Jihu. Otec Leon byl knězem, kázal tam, kam ho povolali, takže rodina se stěhovala z místa na místo. Jako projev úcty se pojmenovali podle hlavy rodiny a začali od roku 2000 hrát nejdříve country písně, pak na popud Petraglii (producent a spoluautor písní) surový rock´n´roll. Právě Angelo Petraglia stojí v pozadí za úspěchem Kings Of Leon, kapelu nasměroval tam, kde si ji doba žádala. Zájem o garážový rock a sedmdesátá léta byl tehdy na místě. Po vydaném EP The Holy Roller Novocaine uzavřeli smlouvu se Sony BMG a záhy vydali Youth And Young Manhood, kde se objevily stejné songy z EP, doplněné o několik novinek. Přemíra invence je z debutu cítit v každém taktu. Taková bluesová Dusty, rock´ n´rollová Holy Roller Novocaine, Happy Alone nebo Wasted Time – to jsou písně, které vás svou energií uzemní. Hitovky Red Morning Light a Molly´s Chambers nemusíme ani zmiňovat. Rodiště Tennessee a pozdější bydliště v Nashvillu se odráží v Joe´s Head a Trani – krásném, novátorském southern rocku.
Zrání
Následující deska Aha Shake Heartbreak pokračuje v linii syrového rocku. „Všechno jsme nahráli naživo. Ani vokály jsme moc neupravovali. Mikrofon stál uprostřed místnosti a všichni jsme hráli a zpívali. Deska zní vyloženě jako živé vystoupení, jako když hrajeme fakt naplno,“ prohlašoval frontman Caleb. Během pětatřiceti minut odehráli dvanáct písní, které na vás zaútočí svou nespoutanou energií. Aranžmá je propracovanější a profesionálnější, umělecký posun tu je také. „Během turné mezi oběma deskami jsme měli spoustu času pracovat na novém materiálu a myslím, že po umělecké stránce rosteme,“ potvrzuje baskytarista Jared. Skupina navíc změnila image, sedmdesátky odhodila stranou (až na bubeníka) a „sunshinovské“ patky se jeví jako rozumné řešení. „Není to tak zlé, oholil jsem si ksicht a nikdo, kurva, nevěděl, kdo jsem,“ smál se tehdy Caleb. Vedle klasických rockových Velvet Snow, Four Kicks, Pistol Of Fire, Razz, hitovky The Bucket, nebo Taper Jean (která se objevila na soundtracku k filmu Disturbia) se ale tady objevuje pomalejší a melancholičtější Rememo, nebo „strokesovská“ King Of The Rodeo, které předznamenávají budoucí vývoj čtveřice.
Moc přerostli
„Když budu chtít napsat píseň o Ježíšovi, napíšu ji, když budu chtít dát sedmiminutový otvírák na začátek, udělám to. Chceme lidem dokázat, že už jsme někde jinde. Mezi prvními dvěma deskami nebylo tolik času. Nebyla žádná pauza. Teď jsme pocítili, že můžeme ukázat ještě něco víc. Už dlouho jsme nebyli spokojeni s naším dosavadním zvukem. Chtěli jsme víc experimentovat,“ říkal Caleb v souvislosti s albem Because Of The Times. Na desce znějí známé postupy, které se blíží spíš k U2 nebo Radiohead. Vliv Edgeho kytary je v sólech patrný, stejně tak i nově použitá elektronika v pozadí skladeb. Leckdo jim v té době vyčítal „stadiónový“ zvuk, plagiátorství, vliv Radiohead, Oasis, Verve. Backgroundové vokály, čistší zvuk, nejsou tu žádné stopy po pravém rock´n´rollu. Bratři zestárli, bránili se natočit podobnou desku, jako na začátku svojí kariéry. Sedmiminutový otvírák Knocked Up je zatím nejkomplikovanější skladba v historii Kings Of Leon. „Moje písně jsou jako puzzle. Bojím se, že mě všichni zkritizujou, ale já chci lidi fascinovat a vyprávět jim pravdivé, staromódní historky. Zřejmě mě budou za to všichni nenávidět,“ řekl hned po vydání desky Caleb. Surovost se vytratila a s ní i originalita. Odklon od svého starého zvuku přirovnávala skupina k situaci, kterou musel prožít Bob Dylan, když svůj band značně zelektrizoval. Caleb si navíc zamiloval falzetový zpěv, oktávové intervalové skoky, ale i gradaci na pozadí kytarových stěn. „Na téhle desce mám konečně pocit, že zpívám. Už jako dítě jsem rád zpíval, ale měl jsem pocit, že by to v kapele moc nefungovalo. S odstupem času teď nechápu, jak jsme mohli tak blbě hrát svoje songy,“ sebekriticky hodnotí Caleb vývoj kapely. Po zdlouhavých hitovkách Knocked Up, Charmer a On Call se kapela stejně nevyhnula své minulosti. I když Black Thumnail připomene U2, píseň pobaví. My Party a Ragoo dají vzpomenenout na uvolněnou atmosféru z počátečních desek. Blues je zase cítit v Trunk, nebo v Arizoně. S odstupem času se album neposlouchá špatně, hodí se k uvolněným podzimním večerům, nebo k usnutí nad ránem s mírnou kocovinou.
Kam dál?
„Po třech nahraných deskách a pěti letech strávených na turné jsme věděli, že jsme na dně. Prachy jsme vydělávali svými ksichty. Museli jsme to posunout dál. Každý chce, aby jeho příští deska byla jiná a lepší než ta poslední,“ vysvětluje bubeník Nathan. V září vyšla novinka Only By The Night, od které se očekává, že určí, kam se skupina po hudební stránce posune. Po prvním poslechu se dá říct, že kapela nachází cestu, jak skloubit svoji rock´n´rollovou minulost s psychedelickými prvky. Pořád se dá vycítit vliv U2, Oasis a navíc i Coldplay. Bratři Followillové jsou teď spíš pohodáři a do velkých experimentů se moc nepouštějí. „Kings Of Leon není obyčejná rocková skupina, jsme spíš přátelé. Po nahrávání si zajdeme do baru na pivko, pokecáme, co budeme dělat zítra a pak vyrazíme k našim domovům. Pohodička. To je asi hlavní důvod, proč jsme novou desku pojmenovali Only By The Night. Skvělý odkaz na Edgara Allana Poea, má to pět slabik, tak jako všechny tituly našich desek,“ vysvětluje Caleb název desky. Otvírák Closer, který navazuje na předešlou desku (nemá ale přehnaně dlouhou stopáž), je prý o upírovi, který je neustále zamilovaný do svých obětí. Album má ponurou atmosféru se špetkou černého humoru. Samota a odloučení od domova je zase cítit v Use Somebody. O „kopcovitém a roztančeném ostrovu“ zpívá Caleb v Manhattanu; v podobném tempu se nese i Revelry, 17 nebo Notion. Balada Cold Desert je o člověku, který se v poslední chvíli sebere a neoběsí se. A tak nejrychlejší songy jsou Crawl a Sex On Fire, které svou živelností na chvíli vytrhnou posluchače z letargie. V singlu Sex On Fire je cítit „smyslnost a erotika“, jak říká Caleb. Možná je spíš vidět erotika ve videoklipu, kde se ostříhaný frontman kroutí jako had.
Z Kings Of Leon se stala ospalá kapela, která se ve zlomovém okamžiku odvrátila od svých počátků a vrhla se po hlavě k experimentům, jež byly tehdy už pasé. Svou americkou národnost zcela popřeli a tím se stali z jednou mnoha britpopových kapelek, jakých je na ostrovech víc než dost. „Ve skutečnosti jsme se dostali do bodu, kdy jsme pochopili, že můžeme být známí jako kapela s třemi nahrávkami a navěky zmizet, nebo elegantně natočit čtvrtou. Živili bychom se jako malíři pokojů, kdyby nevznikli Kings Of Leon,“ řekl Nathan. Možná to je ten hlavní důvod, proč rodinka z amerického Jihu bude točit desky, které budou nezajímavé a nudné. Bratři Followillovi se budou utápět v depresivních pocitech a sladkých kytarových hrátkách, které nebudou bavit ani posledního fanouška psychedelického klišé.
konkurentem The Strokes. Neuvěřitelnou rychlostí se dostala na špičku hudební scény, videoklipy k Red Morning Light nebo Molly´s Chambers obletěly svět jako skvělé retro sedmdesátek. Klučinové vypadali vizáží (kníry, účes, džínovina) jako klony Rolling Stones a Eagles a kytarová sóla by jim mohl závidět i nebožtík Brian Jones. Turné s U2 a Strokes jim pozvedlo sebevědomí a záhy jim patřila celá MTV. Největší úspěchy slavili v Evropě, a to se jim nakonec možná vymstilo. Britská scéna nadějné kvarteto uhranula – kapela zpomalila a psychedelie spolu s kytarovými stěnami se dostávají ke slovu víc, než je třeba. Bluesový feeling s náznakem country je pryč, a to je škoda. Boží cesty jsou nevyzpytatelné
Skupina o sobě často prohlašovala, že ji na začátku ovlivnilo náboženství a Jack Daniels. Trochu nesourodá kombinace. Ale pochopitelná – bratři Followillovi (Caleb – zpěv, kytara; Jared – baskytara; Nathan - bicí) s bratránkem Matthewem (sólová kytara) pocházejí z amerického Jihu. Otec Leon byl knězem, kázal tam, kam ho povolali, takže rodina se stěhovala z místa na místo. Jako projev úcty se pojmenovali podle hlavy rodiny a začali od roku 2000 hrát nejdříve country písně, pak na popud Petraglii (producent a spoluautor písní) surový rock´n´roll. Právě Angelo Petraglia stojí v pozadí za úspěchem Kings Of Leon, kapelu nasměroval tam, kde si ji doba žádala. Zájem o garážový rock a sedmdesátá léta byl tehdy na místě. Po vydaném EP The Holy Roller Novocaine uzavřeli smlouvu se Sony BMG a záhy vydali Youth And Young Manhood, kde se objevily stejné songy z EP, doplněné o několik novinek. Přemíra invence je z debutu cítit v každém taktu. Taková bluesová Dusty, rock´ n´rollová Holy Roller Novocaine, Happy Alone nebo Wasted Time – to jsou písně, které vás svou energií uzemní. Hitovky Red Morning Light a Molly´s Chambers nemusíme ani zmiňovat. Rodiště Tennessee a pozdější bydliště v Nashvillu se odráží v Joe´s Head a Trani – krásném, novátorském southern rocku.
Zrání
Následující deska Aha Shake Heartbreak pokračuje v linii syrového rocku. „Všechno jsme nahráli naživo. Ani vokály jsme moc neupravovali. Mikrofon stál uprostřed místnosti a všichni jsme hráli a zpívali. Deska zní vyloženě jako živé vystoupení, jako když hrajeme fakt naplno,“ prohlašoval frontman Caleb. Během pětatřiceti minut odehráli dvanáct písní, které na vás zaútočí svou nespoutanou energií. Aranžmá je propracovanější a profesionálnější, umělecký posun tu je také. „Během turné mezi oběma deskami jsme měli spoustu času pracovat na novém materiálu a myslím, že po umělecké stránce rosteme,“ potvrzuje baskytarista Jared. Skupina navíc změnila image, sedmdesátky odhodila stranou (až na bubeníka) a „sunshinovské“ patky se jeví jako rozumné řešení. „Není to tak zlé, oholil jsem si ksicht a nikdo, kurva, nevěděl, kdo jsem,“ smál se tehdy Caleb. Vedle klasických rockových Velvet Snow, Four Kicks, Pistol Of Fire, Razz, hitovky The Bucket, nebo Taper Jean (která se objevila na soundtracku k filmu Disturbia) se ale tady objevuje pomalejší a melancholičtější Rememo, nebo „strokesovská“ King Of The Rodeo, které předznamenávají budoucí vývoj čtveřice.
Moc přerostli„Když budu chtít napsat píseň o Ježíšovi, napíšu ji, když budu chtít dát sedmiminutový otvírák na začátek, udělám to. Chceme lidem dokázat, že už jsme někde jinde. Mezi prvními dvěma deskami nebylo tolik času. Nebyla žádná pauza. Teď jsme pocítili, že můžeme ukázat ještě něco víc. Už dlouho jsme nebyli spokojeni s naším dosavadním zvukem. Chtěli jsme víc experimentovat,“ říkal Caleb v souvislosti s albem Because Of The Times. Na desce znějí známé postupy, které se blíží spíš k U2 nebo Radiohead. Vliv Edgeho kytary je v sólech patrný, stejně tak i nově použitá elektronika v pozadí skladeb. Leckdo jim v té době vyčítal „stadiónový“ zvuk, plagiátorství, vliv Radiohead, Oasis, Verve. Backgroundové vokály, čistší zvuk, nejsou tu žádné stopy po pravém rock´n´rollu. Bratři zestárli, bránili se natočit podobnou desku, jako na začátku svojí kariéry. Sedmiminutový otvírák Knocked Up je zatím nejkomplikovanější skladba v historii Kings Of Leon. „Moje písně jsou jako puzzle. Bojím se, že mě všichni zkritizujou, ale já chci lidi fascinovat a vyprávět jim pravdivé, staromódní historky. Zřejmě mě budou za to všichni nenávidět,“ řekl hned po vydání desky Caleb. Surovost se vytratila a s ní i originalita. Odklon od svého starého zvuku přirovnávala skupina k situaci, kterou musel prožít Bob Dylan, když svůj band značně zelektrizoval. Caleb si navíc zamiloval falzetový zpěv, oktávové intervalové skoky, ale i gradaci na pozadí kytarových stěn. „Na téhle desce mám konečně pocit, že zpívám. Už jako dítě jsem rád zpíval, ale měl jsem pocit, že by to v kapele moc nefungovalo. S odstupem času teď nechápu, jak jsme mohli tak blbě hrát svoje songy,“ sebekriticky hodnotí Caleb vývoj kapely. Po zdlouhavých hitovkách Knocked Up, Charmer a On Call se kapela stejně nevyhnula své minulosti. I když Black Thumnail připomene U2, píseň pobaví. My Party a Ragoo dají vzpomenenout na uvolněnou atmosféru z počátečních desek. Blues je zase cítit v Trunk, nebo v Arizoně. S odstupem času se album neposlouchá špatně, hodí se k uvolněným podzimním večerům, nebo k usnutí nad ránem s mírnou kocovinou.
Kam dál?
„Po třech nahraných deskách a pěti letech strávených na turné jsme věděli, že jsme na dně. Prachy jsme vydělávali svými ksichty. Museli jsme to posunout dál. Každý chce, aby jeho příští deska byla jiná a lepší než ta poslední,“ vysvětluje bubeník Nathan. V září vyšla novinka Only By The Night, od které se očekává, že určí, kam se skupina po hudební stránce posune. Po prvním poslechu se dá říct, že kapela nachází cestu, jak skloubit svoji rock´n´rollovou minulost s psychedelickými prvky. Pořád se dá vycítit vliv U2, Oasis a navíc i Coldplay. Bratři Followillové jsou teď spíš pohodáři a do velkých experimentů se moc nepouštějí. „Kings Of Leon není obyčejná rocková skupina, jsme spíš přátelé. Po nahrávání si zajdeme do baru na pivko, pokecáme, co budeme dělat zítra a pak vyrazíme k našim domovům. Pohodička. To je asi hlavní důvod, proč jsme novou desku pojmenovali Only By The Night. Skvělý odkaz na Edgara Allana Poea, má to pět slabik, tak jako všechny tituly našich desek,“ vysvětluje Caleb název desky. Otvírák Closer, který navazuje na předešlou desku (nemá ale přehnaně dlouhou stopáž), je prý o upírovi, který je neustále zamilovaný do svých obětí. Album má ponurou atmosféru se špetkou černého humoru. Samota a odloučení od domova je zase cítit v Use Somebody. O „kopcovitém a roztančeném ostrovu“ zpívá Caleb v Manhattanu; v podobném tempu se nese i Revelry, 17 nebo Notion. Balada Cold Desert je o člověku, který se v poslední chvíli sebere a neoběsí se. A tak nejrychlejší songy jsou Crawl a Sex On Fire, které svou živelností na chvíli vytrhnou posluchače z letargie. V singlu Sex On Fire je cítit „smyslnost a erotika“, jak říká Caleb. Možná je spíš vidět erotika ve videoklipu, kde se ostříhaný frontman kroutí jako had.
Z Kings Of Leon se stala ospalá kapela, která se ve zlomovém okamžiku odvrátila od svých počátků a vrhla se po hlavě k experimentům, jež byly tehdy už pasé. Svou americkou národnost zcela popřeli a tím se stali z jednou mnoha britpopových kapelek, jakých je na ostrovech víc než dost. „Ve skutečnosti jsme se dostali do bodu, kdy jsme pochopili, že můžeme být známí jako kapela s třemi nahrávkami a navěky zmizet, nebo elegantně natočit čtvrtou. Živili bychom se jako malíři pokojů, kdyby nevznikli Kings Of Leon,“ řekl Nathan. Možná to je ten hlavní důvod, proč rodinka z amerického Jihu bude točit desky, které budou nezajímavé a nudné. Bratři Followillovi se budou utápět v depresivních pocitech a sladkých kytarových hrátkách, které nebudou bavit ani posledního fanouška psychedelického klišé.
zajimavá recenze až na ten závěr
KOL jsou mojí asi absolutně nejoblíbenější kapelou a jejich hudba je skvělá, trochu se mi nelíbí zhodnocení 4 desky, podle mě je super, je jiná než předchozí, ale miluju snad všechny stejně, není píseň kterou bych nemilovala. A to že OBTN je trochu klidnější no žádná deska by přece neměla znít jako ta předchozí, kdyby natočili 4 desky ve stylu YAYM nebyla by TOHLE pak nuda? už se těším na jejich další počin a hlavně na jejich koncert v berlíně!! rozhodně jsou v záplavě poprockových kapel něčím vyčnívajícím a pop bych do názvu stylu jejich hudby raději ani neřadila. A to že je hitovka Sex On Fire prosadila trochu víc? no aspon konečně dostali zasloužené uznání, a o jejich fanoušky bych se nebála, na jejich oficiálních stránkách jsem členem fanklubu a je tam víc než dost lidí, kteří je totálně, bezmezně, nepodmínečně milují a nikdy nepřestanou, jen snad kdyby natočili píseň s britney Spears!! a btw je mi 20, mladá, ale ne teen....