Hravě i ponuře, analogově i digitálně, aneb Ladytron plní protikladů

Elektroničtí mágové ušli dlouhou cestu, než dorazili do Prahy.

16. 10. 2008 - Ladytron, jedni ze současných vládců electropopu sice do Prahy zavítají příští pondělí poprvé, rozhodně to však nejsou žádní nováčci.

Už jejich druhému albu, na které přišla řada hned o rok později, se dostalo výjimečné pozornosti širší posluchačské obce. Deska Light & Magic dál posouvala hranice žánru, ve kterém se pohybovala především díky hlasům Miry Aroyo a Helen Marnie. Ty jsou jednoznačným dokladem rčení o přitahujících se protikladech. I na této nahrávce vedle sebe najdeme nevinné rozjuchané rytmy splétané dohromady s mrazivými vokály obou zpěvaček. Samotnou esenci směsice dětské netknutosti a dospělé zhýralosti předvedli hoši a dívky z Ladytron například v klipu k singlu Seventeen.

Úspěch jejich druhého počinu byl podpořen osmnáctiměsíční šňůrou téměř nepřetržitého koncertování, které, jak budou mít pražští fanoušci šanci poznat, jim rozhodně není cizí. Ladytron naživo nabízí vždy energickou smršť a všude, kam se svou hromadou nejroztodivnějších starožitných syntetizátorů přijedou, tam sklízí potlesk na otevřené scéně. Kromě neustálého hraní ovšem Ladytron nezapomínali ani na studiovou práci, a tak vyšlo v roce 2004 třetí řadové album Witching Hour s takovými singly jako například Sugar nebo Destroy Everything You Touch.

Až letos v červnu se liverpoolská parta vytasila se čtvrtou deskou nazvanou Velocifero. Na ní je patrné, že Ladytron dokázali za oněch sedm let, co se na parketech klubů celého světa pohybují, nasát úctyhodnou směs nejrůznějších hudebních žánrů a směrů od klasického rocku 60. let, přes rebelii let sedmdesátých, až po dekadentní syntetizátorové kreace osmdesátek, tak jak to například ukazují na prvním singlu z tohoto alba, Ghosts.