Dropkick Murphys – Těšíme se do Prahy!

16. 1. 2012 - Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s kapelou Dropkick Murphys!

Než si přečtete rozhovor, přicházíme ještě s aktuální informací. Pražské vystoupení irsko-americké skupiny Dropkick Murphys se 23. ledna uskuteční namísto původně plánované Incheba Arény v MeetFactory. Médiím to oznámil pořadatel koncertu Borek Jiřík. „Náš původní záměr bohužel nevyšel. Na základě stávajícího předprodeje vstupenek jsme se proto s managementem kapely rozhodli pro přesun do prostoru, který dodá koncertu patřičnou punkovou atmosféru s nabitým kotlem pod pódiem“.

Going Out In Style je vaše sedmá studiová deska. Je podivuhodné, že i po takovém počtu alb jste přišli s neotřelými nápady a deska nezní jako kopie předchozích alb. Jak jste to dokázali?

Když miluješ svou práci, tak se to zkrátka občas stane. Jasně, akordy jsou si podobné, ale podívej se třeba na blues - jsou zde dva nebo tři a tisíce skladeb na nich založených. Jde především o to, co do skladby promítneš ze sebe. Je nás sedm a díky tomu se každá píseň stává unikátní.

Jak je to se skládáním? Je vás v kapele poměrně dost. Přijde každý s nějakým nápadem, nebo jak vlastně probíhá skládání u Dropkick Murphys?

Využíváme různých přístupů ke skládání. Buď máš základní melodii a nějaký kus textu a kolem toho postavíš celou píseň. To je jeden ze způsobů. Nebo si klasicky sedneme a jamujeme a ono z toho něco vyleze. Pak jen doděláš texty. Nebo se nám také stává, že kytarista nebo banjista přijdou s povedeným riffem a ten se stane základem písně. Nemáme striktně stanovený způsob skládání. Prostě pracujeme různými způsoby.

Tentokrát jste poprvé spolupracovali s producentem Tedem Huttem. Jaký byl?

Pějeme na něj samou chválu, je skvělý! Spolupracovali jsme s mnoha producenty, ale Ted je úžasný. Spousta kapel pracuje neustále s jedním a tím samým producentem.  Teď to chápeme a doufáme, že Ted s námi bude spolupracovat na dalších deseti deskách.

Váš zvuk je ovlivněn keltskou hudbou. Tento trend je v posledních letech stále rozšířenější a míchání tradiční irské hudby s punkem není tak ojedinělé jako v minulosti. Když to vezmu deset let zpět, tak to bylo především ve vašich rukou společně s Flogging Molly. Jak si tento současný zájem vysvětluješ?

Samozřejmě pozoruji nárůst zájmu o keltskou hudbu a punk rock. Oba hudební styly mají rebelující povahu a jsou si strukturou podobné. Můžeš hrát irské lidovky ve stylu Sex Pistols nebo Ramones. Jde to k sobě skvěle! Měli jsme několik předchůdců, jako například Pist´n Broke, kteří kombinovali irský zvuk s Oi! stylem. To bylo v roce 1990. Tak či onak, existuje spousta celtic punkových kapel, nebo jak budeme tento žánr nazývat. Proč? Je to nový směr rock nad rollu. Lidem se otevírají nové směry a vnímají punkovou hudbu jinak. A vy díky tomu můžete přijít s něčím, co zní originálně.

Jak se projevuje váš irský původ v Bostonu a okolí?

V Bostonu a jeho okolí je více než desetitisíce lidí irského původu, kteří zde žijí. Všude jsou noční bary s živou irskou hudbou a vše se promítá i do způsobu života. Tradiční a lidová irská hudba má vynikající zázemí.

Deska Going Out In Style vyšla pod vaším labelem Born & Bred. Je to pro vás méně svazující, něž dřívější spolupráce s Epitaphem?

Vždycky jsme pracovali nezávisle. To je docela častá otázka. Spousta lidí si myslí, že nám nahrávací společnost diktuje, jak máme znít a jaký druh písní máme psát. K takovému tlaku se naše nahrávací společnost nikdy neuchýlila. My jsme Dropkick Murphys a naší součástí je být nezávislý. Jednoduše nám vypršela smlouva s Epitaph, takže jsme ji mohli prodloužit, nebo si jít svou cestou. Již dříve jsme utekli od Flat Records, kteří vydávali naše rané desky, takže to nebyla první změna.

Album čerpá z vašich osobních zkušeností a rodinného folklóru. Na desce vystupuje postava se jménem Cornelius Larkin a sledujeme jeho životní osudy. Jak jste k tomuto nápadu přišli? Považujete Going Out In Style za koncepční desku?

Na počátku 20. století byly irské divadelní hry převáděny do knih. Jako příklad uvedu Plačky nad Finneganem od Jamese Joyce. Ten převedl starou irskou baladu do románu. Také se často převáděli písně do her a hry do písní a podobně. V minulých letech jsme koketovali s myšlenkou koncepčního alba v podobném stylu. Báli jsme se, že nakonec skončíme u písní, které nebudou sami o sobě fungovat, ale budou se vztahovat jen k všeobecnému tématu či konceptu. Během psaní textů na Goin Out In Style jsme si uvědomili, že existuje společná linka, prolínající se několika skladbami.  Poté jsme oslovili Michaela Patricka MacDonalda, autora All Souls a Easter Rising. Michael uchopil základní linku a zhmotnil tak charakter, založený na předcích členů kapely. Konkrétně se jedná o Kenova dědečka Johna Kellyho a Jamesově dědovi Corneliu Lynchovi. Nakonec jsme tedy skončili u koncepčního alba, ačkoliv to původně nebylo v plánu. Každá skladba však stojí na svém vlastním základu a funguje sama o sobě.

Na desce hostuje také Bruce Spingsteen ve skladbě Peg o' My Heart. Jak se vám podařilo dostat Bruce na album?

Bruce je nejúžasnější chlap! Dostal se k nám přes svého syna, který má očividně zajímavé hudební choutky. Bruce se zeptal, zda by mohli přijít na jeden z našich koncertů v NY. Samozřejmě jsme ho přivítali s otevřenou náručí… je to přeci Bruce Springsteeen. Po koncertě se za námi stavil v šatně a pozval nás na své koncerty v Bostonu. Tam si několik našich chlapců zahostovalo v jedné skladbě. Poté Bruce navrhl, že by si s námi ještě někdy rád zahrál. Během natáčení Going Out In Style byl Bruce také ve studiu, tudíž jsme mu poslali soubory a BUM. Z dobré skladby se díky jeho přispění stala výborná.

Jedna za vašich skladeb byla použita ve snímku The Fighter. Hlavním hrdinou je boxer Mickey Ward, se kterým se znáte. Jak k této spolupráci došlo?

Jsme dobří přátelé a poznali jsme se na několika charitativních akcích. Navíc Mickey Ward je místní legenda a všichni jsme mu fandili. Ostatně právě titulní skladba desky The Waririor´s Code je o něm. Tudíž když film vnikal, přišla nabídka použít skladbu v tomto snímku a my jsme se tomu logicky nebránili. Sám Mickey trval na tom, aby skladby zněla ve chvílích, kdy bojuje. Ale musíš posunout volume doprava, abys ji v tu chvíli slyšel.

Jak bude vypadat rok 2012 u Dropkick Murphys?

Vznikne nová deska, kterou snad vydáme v září. A na turné strávíme zhruba polovinu roku, takže si myslím, že rok 2012 uteče opravdu rychle.

Chtěli byste na závěr něco vzkázat fanouškům v České republice?

Především bych rád poděkoval za neustálou podporu po celé roky. Je úžasné přiletět do různých zemí a vidět lidi zpívající naše písně. Je to pro nás nejlepší práce jakou si umíme představit a jsme za to nesmírně vděční. Takže fanouškům v České republice děkujeme za jejich loajalitu a těšíme se do Prahy!