11. 3. 2009 - Letošní festival Rock for People uvede premiérové vystoupení Bloc Party. Je na co se těšit?
Vlny moře indie rocku se zase pro jednou zčeřily, když se z hlubin vynořila londýnská skupina Union, později vaším uším známá jako Bloc Party. Stalo se tak v roce 1999 z podnětu Keleho Okerekeho a Russella Lissacka na festivalu v Readingu. Kele na to v jednom rozhovoru zavzpomínal:
„Věřím, že to byl osud. Vždy sem věděl, že budu tvořit hudbu, ale neznal jsem nikoho, s kým bych mohl pracovat. Pak jsem potkal Russella a bylo to dokonalé setkání. Díky hudbě jsme se spojili a tak to začalo“.
Inspirací pro čerstvě zformovanou kapelu byly skupiny jako Sonic Youth, známí postpunkoví Joy Division, Gang of Four nebo the Cure. Ovšem i podíl genia loci, respektive módy, východního Londýna zanechal na tvorbě Bloc Party vliv.
„Žijeme ve východním Londýně a je těžké něco z toho neabsorbovat“.
Teprve roku 2004 přišli se svým prvním singlem s poněkud mysteriózním názvem „She Is Hearing Voices“ (Slyší hlasy).
„Nikomu se to opravdu nelíbilo,“ poznamenal Kele na adresu jejich prvotiny. Jo Ovšem to se už schylovalo k vydání prvního opravdového alba.
Bloc Party – She Is Hearing Voices
Silent Alarm (Tichý alarm) se na pultech anglických obchodů objevil v únoru 2005. Jako takové není nijak specificky zaměřeno, každá píseň obsahuje vlastní téma. Kritika například označila píseň „Helicopter“ jako protibushovsky zaměřenou. Skupina se odvolala na to, že tento názor je povýšenecký. Nicméně nejlepší je, přesvědčit se přečtením samotného textu:
He's born a liar, he'll die a liar (Narodil se jako lhář, zemře jako lhář)
Some things will never be different (Některé věci nikdy jiné nebudou)
Stop being so American (Přestaňte být tak američtí)
There's a time and there's a place (Je čas a je místo)
So James Dean (Také James Dean)
So blue jeans (Také modré džíny)
Gonna save the world (Jdou zachránit svět)
He's gonna (On jde)
Kele se k interpretacím jejich písní vyjádřil s tím, že
„slova je třeba číst ve spojitosti s hudbou“.
Bloc Party - Helicopter
Album se stalo trojkou na britském hudebním žebříčku. Následovalo několik singlů z nichž v povědomí zůstal „Pioneers“, který upoutal hlavně stejnojmenným videoklipem, jenž se stal číslem jedna hitparády NME a po čtyři týdny si prvenství udržel.
Bloc Party - Pioneers
Téměř přesně po dvou letech (únor 2007) dorazilo nové album s pohodovým názvem „Weekend in the City“. Se svými jedenácti písněmi bylo kritikou přijato celkem kladně a umísťovalo se i na vysokých pozicích žebříčků Velké Británie (2. místo) a USA (12. místo). Nášupem alba se jednoznačně stala píseň „Hunting for Witches“ (Hon na čarodějnice)
Bloc Party – Hunting for Witches
Singl „I Still Remember“, ke kterému se váže i zajímavě pojatý videoklip, byl zatím pro skupinu, co se týče umístění v singlové hitparádě USA, nejúspěšnější (24. místo)
Bloc Party – I Still Remember
Třetí řádné album z dílny Bloc Party bylo vydáno online v srpnu loňského roku. Kritika byla o něco sžíravější než u předchůdce. Oprávněně. Občas je sice poznat, že Bloc Party mají nápady, jenomže je nedostatečně rozvíjejí. Kusy jako Merkury nebo Talons, které byly vydány i jako singly, působí dost mdle, vágně, nevýrazně s pokusem sdělit něco víc, než na co ve skutečnosti mají. K představě nám sdělovaného poselství (politické agitace nebo kritiku současného společenského systému) dokáží jedině dopomoci videoklipy, u kterých je alespoň vidět větší snaha vytvořit konzistentní dojem a donutit posluchače vydržet až do konce. Zvlášť u Mercury jsem se musel přesvědčit, jestli se mi nepokazil počítač.
Bloc Party - Talons
Bloc Party – Mercury
Bloc Party sice není fenomén své doby, ale kapele se daří zviditelnit tím, jak se snaží drát kupředu. Mnohdy umě pojaté videoklipy se snaží povznést hudbu na něco více než jen lepší poslech. Bloc Party se daří tak dobře dávat najevo kým vším se inspirují, až je nakonec někdy těžké nalézt jejich vlastní zvuk, který by je jednoznačně odlišoval od konkurence.
Neznamená to, že by se nenašly povedené kousky, ale ve srovnání s hvězdami hudebního nebe, kam se Bloc Party snaží zuby nehty dostat, je jich žalostně málo. Sem tam totiž jejich tvorba připomíná Joy Division, jindy U2 a pak zase Gang of Four. Nakonec možná dopadnete jako já, že si raději oprášíte stará CD nebo po letech otevřete složku na disku s osvědčenými šlágry, které ani dnes neztrácejí na své jedinečné kvalitě.