28. 8. 2009 - Letí to vpravdě jak ten příslovečný jelen, co byl do pozadí střelen. Když jsem Aleše Brichtu kdysi zkontaktoval poprvé, bylo mi šestnáct a jemu o devět let víc. Zdá se mi to jako včera, ale je to bratru už téměř čtvrt století! I průměrně zdatný čtenář si tudíž hravě spočítá, jaké kulaté narozeniny 9. srpna tento charismatický a celá léta svým způsobem kontroverzní zpěvák a textař oslavil. A šlo o oslavu ve velkém stylu, pronajal si na ni celou pražskou Tesla Arenu...
Aleš Brichta - Naštvaný rockový deratizátor
Pozor na umění a intelektuály
Abrahámoviny, to už je pádný důvod trošku bilancovat. Když se ohlédneš, máš pocit, že čistě po umělecké stránce jsi dosáhl takříkajíc maxima možného?
Mám pocit, že vždycky je možné dosáhnout ještě víc, než člověk dokáže. Spoustu chyb, které každý v životě udělá, rozpozná většinou až s nějakým odstupem. Beru to tak, že by mě v mládí nikdy nenapadlo, že natočím tolik písniček, nebo vydám tolik alb, která budou lidi vůbec zajímat. Navíc jsem dost alergický na slovní spojení „umělecká stránka“. Tenhle pojem se v mých pocitech často překrývá s rádoby intelektuálstvím, které v hudbě považuju téměř za stejný mor, jako nějaké disko trendy. On veškerou muziku prověří až čas, stejně jako kterékoliv jiné „umění“.
Máš na svém kontě vskutku hezkou řádku alb – sólových, s Arakainem, ABBandem i s různými projekty... Uveď tři, jichž si ty sám nejvíce považuješ a proč.
Když vynechám album Thrash The Trash, ke kterému mám samozřejmě zcela specifický vztah, protože bylo první, tak s Arakainem zřejmě Apage Satanas. Tam jsem měl pocit, že se mi podařilo prosadit do už skvělého demo materiálu, který kluci přinesli, hodně ze svých představ, jak by to mělo hrát. Z projektů je to určitě studiové Zemětřesení, protože to byla záležitost, při které jsem se toho spoustu naučil, a ze sólovek hned ta první, Růže pro Algernon. Do ní jsme s Mirkem Machem mohli dostat svoje názory a náladu bez nějakého tlaku okolí a udělat si ji po svém.
Co bys naopak ze své hudební minulosti nejraději úplně vymazal?
Možná tě překvapím, ale nevím o ničem. Každá nahrávka ve své době měla nějaký význam a smysl v souvislostech, ve kterých vznikala. Takže snad mohu říct, že všechny moje počiny průběžně odrážely nějakou fázi mého fungování na naší hudební scéně.
Mládí vpřed, zpátky k popu ni krok!
Proč ses rozhodl nové album ABBandu vydat sám a distribuovat ho po trafikách? A vyjde i „plnohodnotná“ verze CD s bookletem, texty atd.?
V dnešní pirátské éře člověk musí hledat nové způsoby distribuce, provázané i s cenovou realitou. Nahrávka už je dnes spíš reklamní letáček, kterým muzikanti zvou na svůj koncert. Distribuce po trafikách v této cenové relaci přináší šanci, že si lidé to CD za 69 Kč koupí, protože už se jim nevyplatí ho někde stahovat a vypalovat – a nám se snad vrátí náklady na studio a výrobu alba. Měsíc po prvním vydání (koncem července – pozn. aut.) se objeví i verze v klasickém obalu s bookletem, kterou vydá Popron, samozřejmě už za cenu 199 Kč.
Posluchači i recenzenti, moji maličkost nevyjímaje, se víceméně shodují, že Deratizer je svým způsobem tvé možná vůbec nejtvrdší album. Co bylo podnětem takové hudební syrovosti a textové naštvanosti, jež z většiny desky čiší?
Realita v životě a snaha vymlátit už konečně lidem z hlavy zaostalé představy, že ABBand jsou moje sólovky, nikoliv regulérní kapela, jakou je třeba Arakain. Až mi kluci z bandu vynadali, že jsem to nechal smíchat moc kytarově, a měli výhrady k celkovému zvuku...
Ze zvuku kapely tady do značné míry vymizely klávesy. To byl také záměr?
Materiál, který byl připravený, je nevyžadoval a já jsem od začátku tvrdil, že album by mělo být hodně syrové a nějakým vyšperkováváním by jenom změklo. Ale pozor: třeba Supi, jedna z nejtvrdších věcí, je skladba klávesisty Zdeňka Vlče!
Jak moc se z tvého subjektivního pohledu na ABBandu projevilo to, že byl před časem výrazně omlazen?
Omladina přichází s větší dravostí a novými nápady. Hodně se to projevilo nejen hráčským, ale i skladatelským potenciálem mladého bubeníka Lukáše Pavlíka. Samozřejmě vliv má i přítomnost Jirky Urbana mladšího, který se zařadil jako alternace s Péťou Roškaňukem do kytarového tandemu s Milošem „Mimi“ Knoppem.
Brichta: muž s vyhraněnými politickými názory
Kontroverzní reakce vyvolává text k titulní písni nového alba. Jak budeš reagovat, pokud tě někdo, kdo tě vůbec nezná, díky tomu označí třeba za člověka s rasistickými sklony, nebo za vyznavače extrémních politických názorů a řešení?
Pošlu ho do prdele! Jestli mi bude chtít tvrdit, že je v textu té skladby jediné slovo, které není pravda, tak je prostě lhář! Dneska všichni jen melou o nesmyslech, bojí se nazvat věci pravými jmény a místo řešení jakéhokoliv problému se pořád za něco schovávají. Já to rozhodně dělat nebudu.
Další „sporná“ věc je Česká zem. Lze ji chápat jako tvoje obavy z realizace tzv. Lisabonské smlouvy?
Podpis Lisabonské smlouvy ve formě, jak nám byla předložena a bez výjimek, které si ostatní jednotlivé státy vymohly, považuju za vlastizradu. Staletí se naši předkové snažili o samostatný stát a jazyk a současní politici jsou schopni to všechno zahodit pro nějaký svůj osobní prospěch. Když jsme přistupovali k Evropské unii, o něčem podobném vůbec nebyla řeč. Řekne někdo konečně lidem v pohraničí, že tím okamžikem můžou přijít o své majetky, protože na základě mezinárodního práva, které bude mít přednost před naším, budou revidovány Benešovy dekrety? Co by nastalo v okamžiku, kdy si přijdou Němci vzít to svoje od Rusů v Karlových Varech? Občanská válka! Vědí lidé, že podpisem vlastně vystupujeme z NATO, ve kterém okamžikem podpisu Lisabonské smlouvy zůstane jen USA a Kanada? A nastala by spousta dalších věcí, pro nás rozhodně ne příjemných. To lidem nikdo neřekne, což považuju za sviňárnu.
V písni Zrcadla mají paměť poukazuješ na ty, kteří kdysi zahodili rudou knížku a dnes jsou z nich horliví pravičáci. Byl inspiračním předobrazem tohoto textu někdo konkrétní?
Stačí se podívat, kdo dnes sedí v Poslanecké sněmovně a Senátu. Tam mají tyhle typy většinu.
DISKOGRAFIE
se skupinou Arakain:
1Thrash The Trash (1990)
Schizofrenie (1991)
History Live (1992)
Black Jack (1992)
Salto mortale (1993)
Thrash! (anglická verze debutu, 1994)
Legendy (1995)
S.O.S. (1996)
15 Vol. 1 (1997)
15 Vol. 2 (1997)
Apage Satanas (1998)
15 Vol. 1 & 2 (reedice na 2CD s jinými bonusy, 1998)
Farao (1999)
Gambrinus Live! (2CD, 2000)
Forrest Gump (2001)
Archeology (2002)
Balady (2003)
sólová alba:1
Růže pro Algernon (1994)
Ráno ve dveřích Armády spásy (1996)
Hledač pokladů (1998)
Dívka s perlami ve vlasech (best of, 2000)
American Bull (2001)
American Bull - New Edition (2002)
Anděl posledního soudu (2003)
Legendy 2 (Aleš Brichta, Pavla Kapitánová a hosté, 2004)
Best Of – Beatová síň slávy (2CD, 2008)
s Aleš Brichta Bandem resp. ABBandem:
Divadlo snů (2CD, 2006)
Nech si to projít hlavou (2007)
Deratizer (2009)
se skupinou Grizzly:
!New Spirit! (EP, 2002)
s projektem Hattrick:
Hattrick (2000)
Hattrick (2CD, reedice debutu plus nové věci, 2004)
s projektem Zemětřesení:
Zemětřesení (1993)
Zemětřesení živě (2001)
Abrahámoviny, to už je pádný důvod trošku bilancovat. Když se ohlédneš, máš pocit, že čistě po umělecké stránce jsi dosáhl takříkajíc maxima možného?
Mám pocit, že vždycky je možné dosáhnout ještě víc, než člověk dokáže. Spoustu chyb, které každý v životě udělá, rozpozná většinou až s nějakým odstupem. Beru to tak, že by mě v mládí nikdy nenapadlo, že natočím tolik písniček, nebo vydám tolik alb, která budou lidi vůbec zajímat. Navíc jsem dost alergický na slovní spojení „umělecká stránka“. Tenhle pojem se v mých pocitech často překrývá s rádoby intelektuálstvím, které v hudbě považuju téměř za stejný mor, jako nějaké disko trendy. On veškerou muziku prověří až čas, stejně jako kterékoliv jiné „umění“.
Máš na svém kontě vskutku hezkou řádku alb – sólových, s Arakainem, ABBandem i s různými projekty... Uveď tři, jichž si ty sám nejvíce považuješ a proč.
Když vynechám album Thrash The Trash, ke kterému mám samozřejmě zcela specifický vztah, protože bylo první, tak s Arakainem zřejmě Apage Satanas. Tam jsem měl pocit, že se mi podařilo prosadit do už skvělého demo materiálu, který kluci přinesli, hodně ze svých představ, jak by to mělo hrát. Z projektů je to určitě studiové Zemětřesení, protože to byla záležitost, při které jsem se toho spoustu naučil, a ze sólovek hned ta první, Růže pro Algernon. Do ní jsme s Mirkem Machem mohli dostat svoje názory a náladu bez nějakého tlaku okolí a udělat si ji po svém.
Co bys naopak ze své hudební minulosti nejraději úplně vymazal?
Možná tě překvapím, ale nevím o ničem. Každá nahrávka ve své době měla nějaký význam a smysl v souvislostech, ve kterých vznikala. Takže snad mohu říct, že všechny moje počiny průběžně odrážely nějakou fázi mého fungování na naší hudební scéně.
Mládí vpřed, zpátky k popu ni krok! Proč ses rozhodl nové album ABBandu vydat sám a distribuovat ho po trafikách? A vyjde i „plnohodnotná“ verze CD s bookletem, texty atd.?
V dnešní pirátské éře člověk musí hledat nové způsoby distribuce, provázané i s cenovou realitou. Nahrávka už je dnes spíš reklamní letáček, kterým muzikanti zvou na svůj koncert. Distribuce po trafikách v této cenové relaci přináší šanci, že si lidé to CD za 69 Kč koupí, protože už se jim nevyplatí ho někde stahovat a vypalovat – a nám se snad vrátí náklady na studio a výrobu alba. Měsíc po prvním vydání (koncem července – pozn. aut.) se objeví i verze v klasickém obalu s bookletem, kterou vydá Popron, samozřejmě už za cenu 199 Kč.
Posluchači i recenzenti, moji maličkost nevyjímaje, se víceméně shodují, že Deratizer je svým způsobem tvé možná vůbec nejtvrdší album. Co bylo podnětem takové hudební syrovosti a textové naštvanosti, jež z většiny desky čiší?
Realita v životě a snaha vymlátit už konečně lidem z hlavy zaostalé představy, že ABBand jsou moje sólovky, nikoliv regulérní kapela, jakou je třeba Arakain. Až mi kluci z bandu vynadali, že jsem to nechal smíchat moc kytarově, a měli výhrady k celkovému zvuku...
Ze zvuku kapely tady do značné míry vymizely klávesy. To byl také záměr?
Materiál, který byl připravený, je nevyžadoval a já jsem od začátku tvrdil, že album by mělo být hodně syrové a nějakým vyšperkováváním by jenom změklo. Ale pozor: třeba Supi, jedna z nejtvrdších věcí, je skladba klávesisty Zdeňka Vlče!
Jak moc se z tvého subjektivního pohledu na ABBandu projevilo to, že byl před časem výrazně omlazen?
Omladina přichází s větší dravostí a novými nápady. Hodně se to projevilo nejen hráčským, ale i skladatelským potenciálem mladého bubeníka Lukáše Pavlíka. Samozřejmě vliv má i přítomnost Jirky Urbana mladšího, který se zařadil jako alternace s Péťou Roškaňukem do kytarového tandemu s Milošem „Mimi“ Knoppem.
Brichta: muž s vyhraněnými politickými názory
Kontroverzní reakce vyvolává text k titulní písni nového alba. Jak budeš reagovat, pokud tě někdo, kdo tě vůbec nezná, díky tomu označí třeba za člověka s rasistickými sklony, nebo za vyznavače extrémních politických názorů a řešení?
Pošlu ho do prdele! Jestli mi bude chtít tvrdit, že je v textu té skladby jediné slovo, které není pravda, tak je prostě lhář! Dneska všichni jen melou o nesmyslech, bojí se nazvat věci pravými jmény a místo řešení jakéhokoliv problému se pořád za něco schovávají. Já to rozhodně dělat nebudu.
Další „sporná“ věc je Česká zem. Lze ji chápat jako tvoje obavy z realizace tzv. Lisabonské smlouvy?
Podpis Lisabonské smlouvy ve formě, jak nám byla předložena a bez výjimek, které si ostatní jednotlivé státy vymohly, považuju za vlastizradu. Staletí se naši předkové snažili o samostatný stát a jazyk a současní politici jsou schopni to všechno zahodit pro nějaký svůj osobní prospěch. Když jsme přistupovali k Evropské unii, o něčem podobném vůbec nebyla řeč. Řekne někdo konečně lidem v pohraničí, že tím okamžikem můžou přijít o své majetky, protože na základě mezinárodního práva, které bude mít přednost před naším, budou revidovány Benešovy dekrety? Co by nastalo v okamžiku, kdy si přijdou Němci vzít to svoje od Rusů v Karlových Varech? Občanská válka! Vědí lidé, že podpisem vlastně vystupujeme z NATO, ve kterém okamžikem podpisu Lisabonské smlouvy zůstane jen USA a Kanada? A nastala by spousta dalších věcí, pro nás rozhodně ne příjemných. To lidem nikdo neřekne, což považuju za sviňárnu.
V písni Zrcadla mají paměť poukazuješ na ty, kteří kdysi zahodili rudou knížku a dnes jsou z nich horliví pravičáci. Byl inspiračním předobrazem tohoto textu někdo konkrétní?
Stačí se podívat, kdo dnes sedí v Poslanecké sněmovně a Senátu. Tam mají tyhle typy většinu.
DISKOGRAFIE
se skupinou Arakain:
1Thrash The Trash (1990)
Schizofrenie (1991)
History Live (1992)
Black Jack (1992)
Salto mortale (1993)
Thrash! (anglická verze debutu, 1994)
Legendy (1995)
S.O.S. (1996)
15 Vol. 1 (1997)
15 Vol. 2 (1997)
Apage Satanas (1998)
15 Vol. 1 & 2 (reedice na 2CD s jinými bonusy, 1998)
Farao (1999)
Gambrinus Live! (2CD, 2000)
Forrest Gump (2001)
Archeology (2002)
Balady (2003)
sólová alba:1
Růže pro Algernon (1994)
Ráno ve dveřích Armády spásy (1996)
Hledač pokladů (1998)
Dívka s perlami ve vlasech (best of, 2000)
American Bull (2001)
American Bull - New Edition (2002)
Anděl posledního soudu (2003)
Legendy 2 (Aleš Brichta, Pavla Kapitánová a hosté, 2004)
Best Of – Beatová síň slávy (2CD, 2008)
s Aleš Brichta Bandem resp. ABBandem:
Divadlo snů (2CD, 2006)
Nech si to projít hlavou (2007)
Deratizer (2009)
se skupinou Grizzly:
!New Spirit! (EP, 2002)
s projektem Hattrick:
Hattrick (2000)
Hattrick (2CD, reedice debutu plus nové věci, 2004)
s projektem Zemětřesení:
Zemětřesení (1993)
Zemětřesení živě (2001)
Už jste četli něco o ODS / o pořádné korupci ?
Přeji všem hezký den, už jste četli jak to vedou naši skvělí vůdcové, podívejte se na www.tojesila.cz ,mám pocit, že jsem v životě zvolil špatný směr ... drzost našich politiků opravdu nemá obdoby ! samá slibotechna a ... a no udělejte si vlastní názor.